Proč listy pokojovek žloutnou a vadne kořeny?

Začněte tím, že broskve rozpůlíte podél přirozené rýhy a pecku vytáhnete lžící. Tvrdé, nepouštějící pecky neřežte násilím, raději je obejděte nožem. Dužinu nakrájejte na kostky asi dva centimetry. Čím menší kusy, tím rychleji se rozvaří a tím méně vody budete muset přidat. Vodu dolijte jen tak, aby se ovoce nechytalo dna, zhruba jednu až dvě polévkové lžíce na kilogram.

Nezapomínejte na roční období. V zimě rostliny odpočívají, spotřebují méně vody a přelití hrozí dvojnásob. V létě naopak zalévejte vydatněji. Vždy sledujte konkrétní rostlinu, ne kalendář. Když listy žloutnou, nejdřív zkontrolujte vlhkost a kořeny. Teprve potom řešte světlo, teplotu nebo hnojení.

Další častá chyba je špatné označení. Za měsíc nebudete vědět, co je v lahvičce a kdy jste ji vyrobili. Napište na štítek bylinu, nosný olej a datum. Skladujte v chladu a temnu, ideálně v chladničce u dveří. Oleje z čerstvých bylin vydrží tři až šest měsíců, ze sušených bylin šest až dvanáct měsíců. Jakmile olej změní vůni na zatuchlou nebo zvláštně „kovovou", vyhoďte ho. Nemá smysl ho používat jen proto, že jste ho pracně vyrobili.

Přesazení je další krok, který většina lidí vynechá. Bylinka z obchodu roste v těsném substrátu, který brzy ztratí živiny. Při přesazení do většího květináče použijte běžný zahradnický substrát smíchaný s perlitem v poměru přibližně tři ku jedné. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou z keramzitu. Po přesazení týden nehnojte, potom stačí hnojit jednou za dva až tři týdny slabým roztokem. Silné hnojivo spálí kořeny víc než jeho nedostatek.

Jak poznat přelití a jak ho řešit Přelité rostliny mají listy měkké, světle žluté a často opadávají. Substrát zapáchá, je rozmokvavý a na povrchu se může tvořit plíseň. Kořeny jsou tmavé a rozbředlé. Pokud na to přijdete včas, vyjměte rostlinu z květináče, odstraňte nahnilé kořeny čistým nožem, nechte je proschnout a přesazte do nového, propustného substrátu. Další zálivku proveďte až po několika dnech. Nikdy nepřidávejte hnojivo – přelité rostlině by spálilo zbylé kořeny.

Nejprve si ověřte, zda květináč skutečně potřebuje zálivku. Strčte prst do hlíny asi dva centimetry pod povrch. Pokud je substrát mokrý a lepkavý, se zálivkou počkejte. Pokud je suchý a drobí se, je čas zalít. Zalévejte pomalu, dokud voda nezačne odtékat zespodu. Vodu, která zůstane v podmisce, po deseti minutách vylijte. Právě stojatá voda je jednou z nejčastějších příčin hniloby kořenů a následného žloutnutí listů.

První věc, které si všímejte, je barva klobouku. Modrák má klobouk zbarvený do hněda, šedohněda nebo olivova, ale nikdy není bílý. Satan má klobouk světlý, bělavý, šedobílý až šedoolivový, často s nádechem do zelena. Druhý znak je třěň. Modrák má třěň poměrně štíhlou, válcovitou, žlutou nebo žlutohnědou, s jemnou síťkou, která je stejně zbarvená jako třěň. Satan má třěň tlustou, baňatou, v horní části žlutou a dole často červenavě naběhlou, se zřetelnou červenou síťkou. Třetí znak je barva roušek v dospělosti: modrák je má žluté až olivově zelené, satan nejdřív žluté, ale brzy přecházejí do oranžova až červena. Právě oranžové až červené roušky jsou u satana nejspolehlivější znak.

Barevné ladění obýváku vznikalo roky. Postupně jste přidávali polštáře, ubrusy, obrazy, třeba i koberec. Ložnice naproti tomu často zůstává v neutrálním stavu, protože se na ni nedostalo. Přitom stačí málo a oba prostory mohou dýchat stejným jazykem, aniž by ložnice vypadala jako sklad přebytečných věcí z obýváku.

Opakem je sucho. Listy žloutnou od špiček, jsou suché a lámavé. Substrát se odchlípne od okraje květináče. Zálivka u takové rostliny nestačí jednorázově prolít – voda proteče kolem suché hlíny. Ponořte květináč do nádoby s vodou na dvacet minut, dokud se substrát nenapije. Pak nechte přebytek odkapat.

Začněte tím, že si v obýváku vytipujete tři barvy, které se v něm skutečně opakují. Ne tři odstíny, které máte rádi, ale ty, které jsou vidět na první pohled: například teplá šedá na pohovce, tmavě modrá na závěsech a mosazná na lampě. Zapište si je a vezměte vzorky – kousek látky, odstřižek tapety, fotografii v denním světle. V ložnici je položte na postel a dívejte se na ně při různém osvětlení.

Žloutnutí listů u pokojových rostlin bývá signál, že něco v péči nefunguje. Nejčastěji jde o vodu – buď jí je příliš mnoho, nebo příliš málo. Než začnete hledat problém v hnojení nebo světle, zkontrolujte substrát a kořeny. Právě tam se odehrává většina chyb.

Chybou bývá i zálivka tvrdou vodou nebo příliš studenou vodou přímo z kohoutku. Některé rostliny, například kapradiny nebo maranty, reagují na vodní kámen žloutnutím okrajů listů. Nechte vodu odstát přes noc, nebo použijte vodu dešťovou. Také příliš časté zalévání malým množstvím škodí – kořeny zůstávají v horní vrstvě a trpí. Lepší je zalít pořádně, ale méně často.