Pověsit plakát na zeď a přesto ji nezničit — tohle většina podcení

Z Mazovia

Počítejte s tím, že první dva týdny bude dítě s menším počtem hraček bojovat. Je to normální a není to důvod k okamžitému návratu k původnímu stavu. Vydržte a sledujte, co si vybere – často zjistíte, že dítě si vystačí s méně věcmi, než jste čekali. Až se sada omrzí, vyměňte ji. Krabice ve skříni tak přestane být skladištěm a stane se nástrojem, díky kterému zůstane pokoj obyvatelný a hračky se nepřestanou používat.

Pověsit plakát vypadá jako práce na dvě minuty. Právě proto končí nejvíc škod na omítce a malbě. Rozhoduje totiž ne to, čím plakát přichytíte, ale to, jaký povrch má zeď, kolik váží papír a jak dlouho má plakát viset. Nejdřív si prohmatejte místo, kam chcete plakát dát — pokud je malba matná a trochu práší, lepicí páska na ní bude držet špatně a při strhávání s sebou vezme i barvu. Na lesklém nebo vinylovém nátěru naopak drží dobře, ale některé pásky na něm zanechají lepivý film.

Kolíčky a páska: kde končí legrace a začíná oprava Dřevěné kolíčky na šňůru mezi dvěma háčky jsou elegantní a zeď vůbec nezatíží — jen musíte háčky umístit do míst, kde je malba zdravá. Pokud se pod ní už loupe, háček to dokončí. Kolíčky samotné plakát nepoškodí, ale šňůra se časem prověsí, takže počítejte s tím, že ji budete napínat. Na těžší plakáty v rámu kolíčky nestačí, tam patří lišta nebo závěs na rám.

Po sundání zůstane někdy mastný flek po lepidle. Neškrábejte ho, ale přiložte na chvíli teplý vlhký hadřík a zbytky otřete jemně. U malby se vyhněte rozpouštědlům, která berou lesk. A pokud se přesto kousek barvy sloupne, nechte to zaschnout a drobný flíček zatřete stejným odstínem — větší opravy svěřte malíři, protože přetírání jednoho místa je vždy vidět.

U polštářů platí, že méně je někdy více. Hromada měkkých polštářů vypadá útulně, ale páteř. Jeden pevnější polštář pod zadek, jeden tenčí na podporu beder a případně malý válec pod krk udělají víc než pět dekoračních kusů. U vaků sledujte, zda drží tvar – levnější náplň z drobných kuliček se po pár týdnech slehne a sedíte pak na zemi. Dosypání náplně je běžná údržba, ne závada.

Nejčastější chyba je hřebík nebo vrut do zdi „jen na chvilku". I malý otvor po sobě nechá důlek a malba kolem něj popraská. Stejně tak špatně dopadá oboustranná páska na papírovou tapetu – při strhávání vezme i vzorek. Pokud už do zdi zasahovat musíte, vyberte místo, kde to nebude vidět, a použijte hmoždinku odpovídající materiálu zdi. Do sádrokartonu bez hmoždinky nic nedrží.

Nakonec vyřešte světlo a zvuk. Dvě lampy, každá ovladatelná ze své postely, jsou základ. Společné velké světlo uprostřed pokoje nutí jednoho rušit druhého. Zvažte zástěnu nebo knihovnu jako akustickou a zrakovou bariéru, pokud se doba spánku obou liší. Před konečným uspořádáním si pokoj na jeden den vyzkoušejte naostro – vstaňte, projděte se, otevřete dveře i okno. Co funguje na papíře, nemusí fungovat v reálu, a předělat to jednou je levnější než třikrát.

Lepicí páska je nejrychlejší, ale taky nejrizikovější. Nikdy ji nelepte na čerstvě vymalovanou zeď — barva potřebuje několik týdnů na vytvrzení a páska ji stáhne. Před nalepením udělejte test na málo viditelném místě: přilepte kousek pásky, počkejte den a pomalu sloupněte. Pokud jde dolů i s barvou, pásku nepoužívejte. Při strhávání vždy tahejte rovnoběžně se zdí, ne kolmo od ní, a nahřívejte pásku fénem na nízkou teplotu — lepidlo povolí a barva zůstane.

Nejjednodušší a nejšetrnější řešení je natažený provázek nebo tenký drát mezi dvěma úchyty. Plakát přichytíte dřevěnými nebo plastovými kolíčky, které drží papír bez propíchnutí. Provázek veďte mírně napnutý, jinak se plakát prohne a začne se kroutit. Kolíčky nedávejte přímo na okraj papíru, ale pár milimetrů od něj – okraj se pak netrhá. Pokud potřebujete plakát často měnit, je to nejrychlejší cesta.

Pověsit plakát tak, aby držel na místě a přitom po něm nezůstaly důlky, je hlavně otázka volby úchytu. Nejdřív zjistěte, nábytek na míru co vlastně věšíte. Na sádrokartonu drží lépe lehké lišty s plochou lepicí páskou, na omítce nebo štuku se vyplatí vyhnout se všemu, co se do zdi zařezává. U pronajatého bytu je nejbezpečnější varianta, kterou sundáte bez stopy – magnetické lišty, samolepicí háčky na plakát nebo klasické kolíčky na napnutém provázku.

U těžších plakátů nebo zarámovaných tisků počítejte s tím, že samolepicí háček unese jen omezenou váhu. Raději použijte dvě lišty nebo háček s vyšší nosností a rozložte zátěž. Před zavěšením zkontrolujte, zda je plakát opravdu rovně – stačí metr a vodováha, případně olovnicí na provázku. Šikmo visící plakát na jinak čisté zdi bije do očí víc než malý otvor po hřebíku.