Popruh na sedačce, nebo na dece: co skutečně chrání čalounění
Materiál volte podle toho, jak často ho budete prát. Bavlněné a směsové tkaniny jsou příjemné na dotek, ale schnou déle a po mnoha praních tuhnou. Syntetické směsi s příměsí elastanu lépe drží tvar a rychle schnou. Pokud máte doma zvíře, hledejte hustou vazbu, do které se chlupy nezařezávají tak snadno jako do volné pleteniny. U koženkových a povrchů se zase chlupy zachytávají méně, ale potah může klouzat.
Noční stolek patří k nejčastěji poškozeným kusům při stěhování. Bývá menší, ale zároveň křehčí, než se na první pohled zdá – tenké desky, zásuvky s kolejnicemi, někdy skleněná nebo zrcadlová výplň. Rozhoduje proto příprava před samotným balením, ne počet vrstev bublinkové fólie. Nejdřív stolek úplně vyprázdněte. Zásuvky vyjměte, pokud to jde bez násilí, a vysypte z nich drobnosti i prach. Uvolněné šrouby zásuvkových kolejnic dotáhněte, uvolněná kolečka a madla vyšroubujte a uložte zvlášť do sáčku přilepeného ke stolku. Odšroubovaný kus se při nárazu neulomí a při sestavování v novém bytě nebudete hledat, kam patří.
Začněte tím, že nábytek rozeberete do nejmenších možných dílů. Odšroubujte opěradla, oddělte desky stolů od podnoží, vyjměte zásuvky a polštáře. Ke každé sestavě dejte šrouby, podložky a spojovací materiál do uzavíratelného sáčku a ten přilepte páskou přímo na jeden z dílů, nejlépe na ten, ke kterému patří. Volně ložené šrouby v kapse tašky jsou nejčastější důvod, proč se nábytek po přestěhování už nikdy nesloží správně. Fotografie sestaveného kusu před rozebráním vám ušetří hodiny hledání správné polohy děr.
Korpus zabalte jako celek, ne po dílech. Sundávejte jen to, co je opravdu potřeba. Celek obalte bublinkovou fólií ve dvou vrstvách a přelepte páskou po obvodu, ne přes plochu. Na vrchní desku položte karton a zafixujte ho páskou k bokům. Karton tlumí nárazy a zároveň chrání povrch před otlaky od pásky. Pozor na nožičky – tenké kovové nohy se při položení na bok ohýbají. Podložte je molitanem nebo složeným ručníkem a stolek pokládejte vždy na bok, nikdy na nohy.
Začněte vyskládáním obsahu. Šuplíky vyjímejte jeden po druhém a hned po vytažení zkontrolujte, zda jsou prázdné – drobnosti vzadu za dnem často zůstanou a při přenášení vypadnou. Pokud jde o šuplíky s pojistkou proti vysunutí, najděte plastový páček pod horní hranou čela nebo pod bočnicí a při vytahování ho přidržte. Bez stlačení pojistky šuplík drhne a při hrubé síle praskne plastový jazýček, který se pak shání obtížně.
Popruh, který se při sezení nebo nošení opírá o čalounění, dokáže během několika týdnů vytlačit do látky lesklou dráhu, kterou už ničím nerozleštíte. Nejde přitom jen o tlak, ale hlavně o tření. Každý pohyb těla posouvá popruh o pár milimetrů a vlákna látky se postupně zhutňují a lámou. Než začnete řešit, čím povrch zakrýt, zjistěte, s čím máte co do činu. Hladká tkanina, hrubá tkanina a kůže reagují na tření úplně jinak a univerzální řešení neexistuje.