Podle čeho poznat, že je substrát pro rostliny už vyčerpaný?

Z Mazovia

Teplotní rozdíl a klidové období rozhodují víc než hnojivo Mnoho pokojovek potřebuje na nasazení poupat chladnější noc, než je den. Přeneste rostlinu na chodbu, do chladnějšího pokoje nebo k oknu, kde teplota v noci klesá o několik stupňů. Pozor na průvan a na přímý kontakt s radiátorem – ten rostlinu vysušuje a poupata opadávají. Zároveň snižte zálivku: půda má mezi zálivkami proschnout, ne zůstat trvale mokrá. Přemokřený substrát v zimě je nejčastější důvod, proč rostlina místo květu shodí listy.

Pokud je zamoření silné nebo substrát dlouhodobě přemokřený, přesazení do čerstvého substrátu je spolehlivější než jakékoli domácí prostředky. Při přesazování odstraňte co nejvíce starého substrátu z kořenů, poškozené a uhynulé kořeny odstřihněte a nový substrát lehce navlhčete, nepromáčejte. Květináč i misku pod ním umyjte teplou vodou, protože vajíčka a larvy ulpívají na okrajích a ve spodní misce, kde zůstává voda.

Substrát v květináči není věčný. Postupně ztrácí strukturu, dochází mu živiny a mění se jeho chemické i fyzikální vlastnosti. Většina pokojových rostlin potřebuje přesazení do čerstvého substrátu zhruba jednou za jeden až tři roky podle druhu a rychlosti růstu. Velké a pomalu rostoucí rostliny vydrží déle, rychle rostoucí druhy a rostliny v malých nádobách mnohem kratší dobu. Rozhodující ale není kalendář, nýbrž stav samotného substrátu a rostliny.

U zalévání počítejte s tím, že směs s perlitem proschne rychleji, zvlášť v teplém období. Kontrolujte vlhkost prstem nebo vážením květináče, ne podle kalendáře. U směsí s vermikulitem naopak zalévejte méně často a nikdy nenechávejte stát vodu v misce. Bílý povlak na perlitu není plíseň, jde o vápenné soli z vody – ale pokud se objeví na vermikulitu a je cítit zatuchlina, substrát je přemokřený a je čas přesadit.

Většina pokojových rostlin v zimě nekvete, protože jim chybí světlo a přirozeně zpomalují růst. To ale neznamená, že se o květy nedá usilovat. Rozhoduje především délka denního světla, teplotní rozdíl mezi dnem a nocí a správné načasování hnojení. Bez těchto tří věcí se pouhá zálivka míjí účinkem.

Typické chyby se opakují: hnojení hned po koupi, protože rostlina „potřebuje sílu", hnojení rostlin v nemoci nebo napadených škůdcem a dolévání hnojiva do misky, kde se pak hromadí. Pokud listy žloutnou od středu, rostlina má přebytek dusíku. Když okraje hnědnou a půda je na povrchu bílá, jde o soli. Řešením je v obou případech výplach substrátu a pauza v hnojení.

Na co se často zapomíná, je světelná délka dne. Umělé přisvětlování má smysl jen tehdy, když ho zapínáte pravidelně a rostlině dopřejete alespoň osm hodin tmy. Nepřetržité svícení nebo lampa zapnutá náhodně rostlinu mate a poupata se nevyvíjejí. Svítidlo umístěte třicet až čtyřicet centimetrů nad listy a použijte časovač. Stejně důležité je nevynášet rostliny v zimě na balkon ani je nepřesazovat — přesazování v období klidu květenství spolehlivě zruší. Všechny zásahy kromě zálivky a občasného odstranění odkvetlých květů odložte až na konec zimy.

Na co si dát pozor: častá chyba je zalévat podle kalendáře místo podle stavu půdy, dál hnojit stejným tempem jako v létě a nechat rostlinu v temném koutě s vírou, že „si zvykne". Právě tyto tři návyky stojí za většinou neúspěchů. Když rostlině dopřejete světlo, chladnější noc, mírnější zálivku a klid, má reálnou šanci vykvést i uprostřed zimy.

Nepřesazujte a nestříhejte rostlinu uprostřed zimy. Přesazení naruší kořeny a rostlina stráví zbytek sezony vzpamatováváním, místo aby tvořila květy. Stejně tak radikální řez odstraní pupeny, které už jsou založené. Pokud je rostlina přerostlá, počkejte s úpravou do předjaří, kdy se prodlužuje den.

Prvním krokem je dopřát rostlině co nejvíc světla. Přesuňte ji co nejblíž k oknu, ideálně na východ nebo jih, a otřete prach z listů, protože ten snižuje množství světla, které listy zachytí. Pokud je den krátký a obloha šedá, pomůže obyčejná bílá stěna nebo fólie za rostlinou, která světlo odráží zpět. Nedávejte květinu přes zimu hlouběji do místnosti, i když v létě tam stála dobře.

Hnojení v zimě omezte na minimum. Bez dostatečného světla rostlina nedokáže živiny využít a hnojivo se v půdě hromadí, což kořeny poškozuje. Přihnojujte jen tehdy, když rostlina zjevně roste, a to slabší dávkou, než jakou používáte na jaře. U rostlin, které kvetou právě v zimě, naopak hnojivo s vyšším podílem fosforu a draslíku pomáhá, ale jen při dostatku světla.