Po čem poznat, že ryby dostávají správné množství krmiva?

Zkuste cílený test. Nabídněte rybě malé množství oblíbené potravy – například jednu mraženou artemii nebo granuli. Zdravá, ale vystresovaná ryba obvykle po chvíli potravu přijme, i když váhá. Ryba s nemocí potravu ignoruje opakovaně, i když jí dáte čas a odejdete od nádrže. Dalším vodítkem je reakce na ostatní ryby: pokud plachá ryba plave s hejnem a jen nejí, jde spíš o stres. Pokud se odděluje a ostatní ji odhánějí, může jít o nemoc nebo parazity.

Umístění světla je stejně důležité jako jeho výkon. Svítidlo by mělo být umístěno přímo nad hladinou, ideálně v krytu nebo na držáku, aby světlo dopadalo rovnoměrně a neoslňovalo pozorovatele. Vyhněte se umístění akvária na přímé sluneční světlo – přehřívá vodu a způsobuje masivní růst řas. Pokud máte nádrž u okna, použijte závěsy nebo rolety a spoléhejte na umělé osvětlení.

Základní pravidlo zní: čím menší akvárium, tím stabilnější ryba musí být. Do nádrže o objemu kolem dvaceti litrů nepatří žádná ryba, která potřebuje hejno nebo hodně prostoru. Pro děti je vhodné akvárium spíš větší, protože voda v něm méně skáče. Malá nádrž se během dne přehřeje u okna a v noci rychle vychladne, což většina citlivých druhů nepřežije.

Častou chybou je nasypat aktivní substrát na celé dno a nikdy ho neobnovovat. Kořeny v něm nejprve rostou ochotně, ale jak se zásoba živin vyčerpá, substrát může začít okyselovat vodu nebo uvolňovat nahromaděné látky. Další chybou je míchání rašeliny s vápencem, což vytváří chemicky nestabilní prostředí, ve kterém kořeny hnědnou a odumírají. Pozor také na substráty z neznámých zdrojů, které mohou obsahovat těžké kovy nebo zbytky průmyslových látek.

Odhadnout správnou dávku krmiva je u ryb složitější než u suchozemských zvířat. Ryby nežvýkají, nežebrají u misky a většinu potravy přijímají v několika vteřinách. Signály přicházejí z chování, z kvality vody a z dlouhodobého stavu těla. Kdo je čte, nemusí spoléhat na tabulky na obalu krmiva, které berou v potaz jen hmotnost, teplotu a druh ryby, ale ne aktuální kondici.

Zásadní je také zrnitost. Příliš jemný písek utěsní dno, omezí proudění vody a kořeny v něm doslova dusí. Hrubý štěrk zase neudrží živiny a rostliny se v něm špatně uchycují. Ideální je středně hrubá frakce, která mezi zrny ponechává dostatek prostoru pro kořeny i pro vodu. Vrstva substrátu by měla mít alespoň pět centimetrů, u náročných druhů klidně osm až deset. Tenká vrstva nutí kořeny růst do stran a rostlina se snadno vyvrátí.

Během výpadku omezte krmení na minimum nebo ho úplně zastavte. Ryby v chladné vodě tráví pomalu a nestrávená potrava jim zahnívá ve střevech. Zároveň se snižuje spotřeba kyslíku, takže není nutné hlídat hladinu tak jako jindy. Pokud výpadek trvá déle než den, sledujte chování ryb — plavou u hladiny, jsou apatické nebo se schovávají. To jsou první známky stresu. V takovém případě zvyšte teplotu jen pozvolna, maximálně o jeden stupeň za hodinu.

Správná volba substrátu se pozná podle kořenů: jsou světlé, pevné a rostou do hloubky. Když jsou tmavé, rozpadají se nebo se drží při povrchu, něco je špatně. Vydržíte-li u osvědčené frakce a budete substrát průběžně doplňovat, kořeny se odvděčí silným růstem i po několika letech.

Substrát v akváriu není jen dekorace. Pro kořeny rostlin představuje zásobárnu živin, mechanickou oporu i prostředí, kde probíhá výměna plynů a odbourávání organických látek. Pokud zvolíte nevhodný typ, rostliny mohou zpočátku růst, ale během několika týdnů začnou kořeny zahnívat, odumírat nebo se vůbec nerozvíjet. Rozdíl mezi životaschopným porostem a chřadnoucím akváriem často spočívá právě v tom, co je nasypané pod štěrkem.

Druhy substrátů a co dělají s kořeny Základní rozdělení je na inertní a aktivní substráty. Inertní materiál, jako je písek nebo přírodní štěrk, chemicky neovlivňuje vodu ani kořeny. Je vhodný pro rostliny, které živiny přijímají především listy, a pro druhy s tenkými křehkými kořeny. Aktivní substráty obsahují jílové minerály, zeolity nebo rašelinu a dokážou po určitou dobu uvolňovat živiny a vázat škodlivé látky. Pro kořeny náročnějších druhů je to výhoda, ale jen do chvíle, než se jejich kapacita vyčerpá. Po několika měsících je potřeba začít hnojit do vodního sloupce, jinak kořeny přestanou růst i v tom nejlepším substrátu.

Před nasypáním substrátu ho propláchněte, dokud z něj neodtéká kalná voda. U aktivních substrátů stačí jen lehké propláchnutí, abyste nevyplavili živiny. Dno pak vrstvěte postupně, mezi jednotlivé vrstvy můžete vložit startovací dávku hnojiva v kapslích, ale jen u druhů, které to snesou. Po zasazení rostlin sledujte první dva týdny kořeny u odnoží. Pokud začnou černat nebo se odlamovat, je problém v substrátu, ne v hnojení.