Přivolání štěněte mezi psy: co funguje a co ne

Jak postupovat při reálném setkání s jiným psem Když se blížíte k jinému psovi, mějte štěně na volném vodítku, ale s dostatečnou rezervou. Začněte na vzdálenosti, kde pes ještě nejeví zájem o druhého psa, a postupně vzdálenost zkracujte. Vždy, když štěně spontánně otočí hlavu k vám, ho odměňte. Pokud se začne upínat na druhého psa, zavolejte ho dřív, než se rozběhne. Používejte krátké, veselé povely a jako odměnu volte něco, co štěně miluje – kousky sýra, malou hračku nebo krátkou hru na tahání.

Častou chybou je koupit nejdražší pelíšek bez ohledu na velikost psa. Velký pes v malém pelíšku bude spát nepohodlně a malý pes ve velkém se nebude cítit bezpečně. Další chybou je ignorovat žvýkací fázi u štěňat – než pelíšek koupíte, zjistěte, zda už pes nežvýká deky nebo koberce. Pokud ano, začněte levnějším modelem a dražší pořiďte až po roce. A ještě jedna věc: nikdy nekupujte pelíšek „do zásoby", protože pes roste rychleji, než si myslíte, a jeho potřeby se mění s věkem.

Když plánujete cestu s kočkou, ať už k veterináři, na chatu nebo na delší přejezd, přepravka je základ. Není to jen kus plastu nebo látky – je to pro zvíře dočasné útočiště, které mu má dát pocit bezpečí. Špatně zvolená přepravka může proměnit i krátkou jízdu v utrpení pro vás i pro zvíře. Proto se vyplatí věnovat výběru čas a myslet na pár konkrétních věcí, které rozhodnou o tom, jestli bude cestování zvládnutelné, nebo chaotické.

Typickou chybou je také výběr přepravky podle vzhledu nebo ceny, místo funkčnosti. Například modely s odnímatelným víkem jsou praktické, pokud potřebujete kočku vyndat, aniž byste ji museli tahat za tlapky. Ale pokud víko nejde spolehlivě zajistit, může se během cesty otevřít. Vždy zkontrolujte, že všechny západky a zipy jsou kvalitní a bezpečné. U plastových přepravek se vyplatí zvolit takovou, kde lze oddělit horní a spodní část – čištění a vkládání kočky je pak mnohem snazší, zvláště u zvířat, která se brání.

Pokud už štěně běží za jiným psem, nemá smysl ho honit. Naopak se otočte a utíkejte opačným směrem a při tom zavolejte. Většina štěňat preferuje honičku před nezáživným druhým psem, takže vás s velkou pravděpodobností dožene. Jakmile k vám přiběhne, nadšeně ho pochvalte a odměňte. Tento postup funguje i v případě, že pes už je v plné rychlosti. Klíčové je, abyste byli pro štěně zábavnější než psí kamarád.

Co dělat, když pes při odchodu panikaří? Pokud pes už při vašem odchodu ječí a škrábe na dveře, nesnažte se ho utěšovat. Tím byste mu potvrdili, že je důvod k obavám. Místo toho mu dejte před odchodem zaměstnání, které ho zabaví na delší dobu – ideálně pamlsek ukrytý v interaktivní hračce nebo zmražený kong. Pamlsek mu dejte vždy, až když jste připravení odejít, a odcházejte bez rozloučení. Psa tak přepnete z úzkosti na očekávání odměny.

Co se stane, když podceníte zajištění ve vozidle? Mnoho lidí si myslí, že stačí přepravku položit na sedačku a přišpendlit ji bezpečnostním pásem. To ale často nefunguje – pás může sklouznout a přepravka se při prudkém manévru posune. Kočka pak může spadnout, nebo dokonce vystrčit hlavu ven, což je extrémně nebezpečné. Mnohem lepší je umístit přepravku na podlahu za přední sedadla, kde je stabilnější, a zajistit ji tak, aby nemohla klouzat. Pokud máte větší model, můžete ji také umístit do kufru, ale vždy ji pevně připevněte – ideálně pomocí pásů, které obejdou celou přepravku a přichytí se k úchytům v zavazadlovém prostoru.

Důležité je také psa naučit, že pelíšek je jeho klidová zóna. Pravidelně ho odměňujte, když si na pelíšek lehne, a nikdy ho odtud nevyhánějte jako trest. Pokud pes pelíšek začne ničit, okamžitě ho přesuňte do místnosti, kde je více pod kontrolou, a vraťte ho zpět až ve chvíli, kdy se uklidní. Tím mu dáváte najevo, že ničení znamená konec hry, ne začátek. Postupně pes pochopí, že pelíšek je na odpočinek, ne na zábavu.

Když štěně běží za jiným psem a vy na něj voláte, často se stane, že vás vůbec nevnímá. Není to vzdor ani hloupé štěně, ale přirozená motivace. Socializace a hra s vrstevníky jsou pro psa silně odměňující a vy svým hlasem musíte tuto hodnotu překonat. Nejde o to štěně křičet nebo pronásledovat, ale naučit ho, že reakce na přivolání mu vždy přinese něco lepšího, než co právě dělá.

Nejprve zkuste štěněti nabídnout jídlo v jiné formě, než je obvyklé. Pokud dostává suché granule, namočte je na pár minut do vlažné vody, aby změkly a více voněly. Můžete také přidat lžíci vařené rýže, tvarohu nebo vývaru bez soli a koření. Důležité je, aby jídlo nebylo studené – vůně se teplem uvolní a štěně snáz zareaguje. Podávejte menší porce, ale častěji, třeba čtyřikrát až pětkrát denně.