Odtah ven, nebo recirkulace: co se opravdu změní ve vaší kuchyni

Postavte se ke zdi a stiskněte lopatky. Uvolněte ramena a nechte ruce viset. Potom ohne v lokti předloktí do pravého úhlu tak, aby dlaň směřovala vzhůru. Vzdálenost mezi podlahou a spodní hranou předloktí je orientační výška, kterou by měla mít deska při práci vsedě. Pro práci vestoje, tedy u kuchyňské linky nebo pracovního pultu, použijte stejný postup, jen s rukama volně svěšenýma a s lokty mírně pokrčenými. Vzdálenost od podlahy k vnitřnímu ohybu lokte je výška, na kterou patří deska.

Rozdíl mezi odtahem ven a recirkulací není v tom, jak silný má motor, ale kam se poděje vzduch s tukem, vlhkostí a pachy. Odtah ven je otevřený systém: digestoř nasaje vzduch z kuchyně a vyhodí ho potrubím mimo budovu. Recirkulace je uzavřený okruh: vzduch projde filtrem, vrátí se zpět do místnosti a s ním i to, co filtr nezachytí. V běžném bytě se ten rozdíl neprojeví na první pohled, ale po měsíci vaření ano – na oknech, ve spárách kuchyňské linky a ve osvětlení v obývákuůni, která zůstává v bytě i druhý den.

Typická chyba je honba za symetrií. Dřez uprostřed linky vypadá dobře na půdorysu, ale pokud je sporák na jednom konci a lednice na druhém, trojúhelník se změní v dlouhou úsečku. Další častá chyba je příliš těsné postavení: když jsou všechny tři body na jednom metru, překážíte si a nemáte kam odložit horký plech. Optimální strany trojúhelníku jsou zhruba mezi jedním a dvěma metry, součet stran do sedmi metrů.

Druhý test je na zápěstí. Při krájení by mělo zůstat v neutrální poloze, tedy v jedné linii s předloktím. Když musíte ruku ohýbat nahoru nebo dolů, aby nůž dosáhl na prkénko, výška nesedí. Pomůže i zkouška s knihou nebo prkénkem, které podložíte pod ruce. Přidávejte a ubírejte podložky tak dlouho, dokud nebude předloktí vodorovně a zápěstí rovně. Rozdíl, který ucítíte, bývá jen dva až čtyři centimetry, ale v praxi to je znát.

Praktické pravidlo zní: čím víc vody a tuku potravina má, tím chladnější a temnější místo potřebuje. Suché obiloviny a koření vcelku vydrží blízko sporáku, pokud jsou těsně uzavřené. Oleje, ořechy, mléčné výrobky a čerstvé potraviny patří do chladu nebo do tmavé spíže. Jednou za čas projděte zásoby, Rekonstrukce Bytu očichejte olej a zkontrolujte mouku. Pokud olej páchne po barvě nebo je lepkavý, patří pryč. Uspoříte tak nejen peníze, ale hlavně chuť, kterou byste jinak vylili i s celým jídlem.

Jak trojúhelník srovnat, aniž byste bourali kuchyň Začněte tím, co se dá přesunout bez stavebních úprav. Hlavní pracovní plocha má být mezi sporákem a dřezem, ideálně tak, aby se na ni vešla prkénko a mísa současně. Lednici držte na okraji trojúhelníku, ne uprostřed — když stojí mezi sporákem a dřezem, nutí vás obcházet ji s horkým hrncem. Odpadkový koš patří pod pracovní plochu, ne na opačný konec místnosti. Koření a náčiní, které používáte denně, dejte do dosahu ruky od sporáku, sezónní věci výš nebo dál.

Po přeskládání si udělejte test na obyčejné večeři. Uvařte něco, co vyžaduje mytí zeleniny, krájení a vaření. Počítejte kroky před úpravou a po ní. Ušetřené kroky se násobí počtem jídel, která denně připravujete, a počtem dní, kdy kuchyň používáte. U většiny domácností se rozdíl pohybuje ve stovkách kroků denně, což je znát nejen na čase, ale i na únavě nohou a na tom, jak často se vám chce vařit.

Malé byty mají jednu výhodu: trojúhelník se v nich často vejde do několika kroků sám. Problém nastává, když se mezi body postaví jídelní stůl nebo pracovní židle. Pokud se stůl nedá přesunout, alespoň ho nevsuňte mezi sporák a dřez. A když ani to nejde, rozdělte práci na dvě zóny: mokrou u dřezu a suchou u sporáku, ať se mezi nimi neběhá s mokrýma rukama.

Deset minut po vaření rozhoduje o tom, jestli kuchyně zůstane použitelná, nebo se přes noc změní v bitevní pole. Většina lidí odkládá úklid na později, protože jsou unavení a chtějí jíst. Jenže právě těch deset minut, dokud je jídlo ještě teplé a spotřebiče mají zbytkové teplo, je nejefektivnější čas, kdy jde téměř všechno dolů bez drhnutí. Nejde o velký úklid. Jde o pět konkrétních kroků v pevném pořadí.

Pracovní trojúhelník spojuje tři body: místo, kde potraviny skladujete, místo, kde je připravujete, a místo, kde je myjete. Když tyto tři body leží blízko sebe a tvoří uzavřený útvar, každá jednotlivá cesta mezi nimi je krátká. Rozdíl nepoznáte při jedné večeři, ale při třiceti krocích denně se z toho stanou tisíce kroků za měsíc.

Nejprve si změřte skutečnost, ne dojem. Vezměte metr a změřte vzdálenost mezi sporákem a dřezem, mezi dřezem a hlavní pracovní plochou a mezi pracovní plochou a lednicí. Sečtěte je. Pokud součet přesahuje zhruba sedm metrů, trojúhelník je roztažený a každá příprava jídla vás bude stát zbytečné kroky. Druhé měření udělejte v krocích: projděte trasu od lednice k lince, od linky ke dřezu a zpět. Zapište počet kroků pro běžné vaření.

If you beloved this article and also you would like to get more info regarding pokračovat ve čtení nicely visit our page.