Odsávání ven, nebo recirkulace: co se změní ve vaší kuchyni

Když se rozhodujete mezi tahem a pohodlím, držte se jednoduchého pravidla: snižte digestoř na nejnižší hodnotu, kterou výrobce povoluje, a teprve pokud při vaření narážíte, přidejte dva až tři centimetry. Po každé změně výšky zkontrolujte, zda digestoř stále účinně odvádí páru. Stačí vařit vodu v otevřeném hrnci a sledovat, kam proudí pára. Pokud stoupá mimo sací plochu, výška je příliš velká nebo digestoř nemá dostatečný výkon pro vaši kuchyni. U recirkulačního režimu počítejte s tím, že každý centimetr navíc znamená výraznější ztrátu účinnosti než u odtahu.

Rozhodující je úhel, pod kterým světlo na podložku dopadá. Čím níž je zdroj vůči rovině stolu, tím delší stíny vznikají a tím lépe vidíte, kde přesně čepel řeže. Příliš nízké světlo ale zase dělá dlouhé stíny i od samotného nože, které překryjí rýsovanou linii. Prakticky to znamená hýbat lampou po malých krocích a zkoušet řez na odřezku. Najdete polohu, kdy stín čepele leží mimo váš řez a vy vidíte obě strany linky ostře.

U odtahu ven stačí mýt tukový filtr, uhlík nepotřebujete. Zato je nutné myslet na přívod vzduchu. Digestivní ventilátor potřebuje vzduch odkudsi nasávat. V uzavřené kuchyni s těsnými okny vznikne podtlak, digestoř ztratí tah a může táhnout spaliny ze sporáku zpět do místnosti. Řešením je mikroventilace okna nebo přívodní mřížka. Nikdy nepropojujte odtah s komínem, který odvádí spaliny od kotle – hrozí vtažení oxidu uhelnatého do rekonstrukce bytu.

Recirkulace má jednu praktickou výhodu: nepotřebujete stavební zásah ani svolení družstva. V pronájmu nebo v bytě bez šachty je to často jediná možnost. Počítejte ale s tím, že výkon je nižší a hluk při stejné účinnosti vyšší. Digestivní jednotku s recirkulací nekupujte podle počtu rychlostí, ale podle skutečného průtoku vzduchu při nejvyšším stupni. Čím tišší při stejném průtoku, tím lépe. U odtahu ven je rozhodující spíš provedení potrubí než samotná digestoř.

Kde matný povrch neomlouvá a kde naopak pomů�

Nejčastější chyba při osvětlení kuchyňské linky není slabá žárovka, ale její umístění. Když světlo padá přímo z vrcholu místnosti nebo z lustru za zády, ruce a nůž vrhají stín přesně na místo řezu. Prkénko pak máte ve tmě, i když je v kuchyni zdánlivě dost světla. Řešení není silnější zdroj, ale jiný směr.

U věcí, které si nejste jistí, použijte test funkčnosti. Vezměte pánev a zkuste na ní něco rychle osmažit. Pokud se připaluje, je zkroucená nebo se na ní jídlo lepí, nemá v kuchyni co dělat. Stejně tak nůž, který netne, nebo prkénko, které klouže po lince. Opravit se dá jen to, co se opravit vyplatí — a u levného nádobí to většinou nemá smysl.

U odtahu ven platí, že čím kratší a rovnější cesta, tím lépe. Každý zbytečný zlom, každý metr navíc a každá změna průměru sráží výkon. Potrubí veďte svisle nebo vodorovně, vyhněte se zbytečným kolenům. Průměr potrubí musí odpovídat hrdlu digestoře, nejčastěji 150 mm. Zúžení na 100 mm je nejčastější chyba: digestoř hučí, táhne slabě a tuk se usazuje uvnitř. Vývod ven opatřete zpětnou klapkou, Here's more information about http://wiki.dobusch.Net/ look at the website. jinak vám do kuchyně fouká studený vzduch a v zimě se potrubí orosí.

Rozhodnutí mezi odtahem ven a recirkulací neovlivní jen montáž, ale především to, jak bude kuchyně vypadat po měsíci běžného provozu. Odvod ven odvádí páry, tuk a pachy mimo byt. Recirkulace je vrací zpět, jen zbavené hrubších částic. V panelákovém bytě bez svislé šachty často není co řešit, jinde jde o volbu, která se projeví na stěnách, oknech i čalounění.

Než začnete vrtat, zjistěte, kudy vede svislá šachta a zda do ní vůbec smíte zasáhnout. U starších domů bývá společná a zásah podléhá souhlasu. Pokud sáhnete na nosnou konstrukci nebo cizí instalační šachtu, výsledek může být horší než recirkulace. U recirkulace zase ověřte, jak se dostanete k filtrům – musí být přístupné bez demontáže celé digestoře. Ať zvolíte cokoli, počítejte s tím, že žádná digestoř nenahradí otevřené okno. Je to doplněk, ne náhrada větrání.

Co se stane s vlhkostí a tukem Odvod ven odvádí i vlhkost z vaření. V malém bytě to poznáte na oknech a v koupelně. Recirkulace vlhkost neřeší, Rekonstrukce bytu jen ji přesune do místnosti. Filtr zachytí tuk, ale vodní pára zůstává. Pokud vaříte denně, bez pravidelného větrání se začne srážet na chladnějších plochách. Tukový filtr u recirkulace je nutné čistit každé dva až čtyři týdny – v myčce nebo ručně v teplé vodě s odmašťovačem. Uhlíkový filtr se nedá umýt, mění se zhruba po třech až šesti měsících podle četnosti vaření. Když ho nevyměníte, digestoř jen hučí a pachy vrací zpět.