Nuda u hry často skrývá chybu, kterou rodiče přehlédnou

Výměna šňůry není složitá, ale dělá se ve chvíli, kdy jsou kamna studená a těsnicí drážka zbavená starého lepidla a zbytků. Novou šňůru lepte po částech, ne celou najednou, jinak se vám na konci rozjede a vznikne mezera. Po nalepení nechte kamna alespoň den v klidu. První zatopení dělejte mírné, aby lepidlo vytvrdlo postupně – prudký žár ho může vytlačit.

Konflikty při rebase se řeší po jednom commitu. Git vás zastaví, vy upravíte soubory, přidáte je přes git add a pokračujete git rebase --continue. Když si nejste jistí, celou operaci zrušíte git rebase --abort a vrátíte se do původního stavu. Během řešení konfliktů nepoužívejte git commit ručně, jinak vznikne merge commit, kterému jste se chtěli vyhnout. Rebase si drží autora i zprávu původního commitu, takže o nic nepřijdete.

Dítě přestane hrát a rodič to často vyhodnotí jako nezájem nebo lenost. Ve skutečnosti jde většinou o signál, že se změnila situace: hra je buď příliš snadná, příliš těžká, nebo už nenaplňuje to, co dítěti dřív dávala. Prvním krokem není kupovat novou hru, ale zastavit se a všimnout si, co přesně se změnilo. Sledujte, v jaké chvíli zájem opadá – hned na začátku, uprostřed, nebo po dokončení? Odpověď určí další postup.

Základní postup pro lokální větev je přímočarý. Přepněte se na svou větev, aktualizujte cílovou větev a spusťte rebase: git switch moje-vetev, git fetch origin, git rebase origin/main. Pokud nenastanou konflikty, Git přehraje vaše commity na nový základ. Následně větev odešlete. Pozor: po rebase se změnily hash hodnoty commitů, takže na vzdálený repozitář je potřeba pushovat s --force-with-lease, ne s obyčejným --force. Tím se sníží riziko, že přepíšete práci, kterou mezitím nahrál někdo jiný.

Zalévejte méně, ale správn

Pozor na dvě časté chyby. První je domněnka, že jedovatou houbu poznáte podle barvy, chuti nebo podle toho, že po ní v lese neokoušou zvířata. Zvířata mají jinou toleranci a něco, co jim neublíží, může ublížit člověku. Druhá chyba je spoléhání na různé „domácí testy", jako je vaření s mincí nebo s cibulí. Tyto zkoušky nic neprokazují a u smrtelně jedovatých druhů nefungují. Stejně tak není pravda, že jedovaté houby vždy zhořknou – muchomůrka zelená může mít chuť mírnou.