Neznalá houba v košíku? Tato chyba vás může stát zdraví

Nejlepší obrana je prevence. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, a to na základě všech znaků, ne jen jednoho. Naučte se rozlišovat rourky, modrání dužiny a barvu třeně. Pokud máte sebemenší pochybnost, houbu nechte v lese. Hřib satan není vzácný a roste i v místech, kde se běžně chodí na hřiby. Opatrnost není zbytečná.

Kde roste a proč ho lidé pletou s hřibem smrkov�

Většina otrav houbami nevzniká proto, že by lidé neznali žádné houby. Vzniká proto, že si u konkrétního plodnice nejsou jistí, ale přesto ji vezmou. Rozhodující není odvaha, ale schopnost přiznat si nejistotu a zastavit se dřív, než houba skončí v košíku. Pokud si nejste jistí, neexistuje žádný trik, jak si být jistí během pěti sekund. Existuje ale postup, který riziko spolehlivě sníží.

Při sběru vždy zkontrolujte celý plodnici: klobouk, rourky, třeň i bázi. Kovář neroste na dřevě, ale na zemi, často v mechu. Pokud plodnice roste na pařezu, jde o jiný druh. Typická chyba je sbírat staré plodnice, které už jsou přezrálé a měkké – ty se rozpadají a snadno se v nich množí larvy. Další chyba je zaměnit kováře s hřibem žlučovým (Tylopilus felleus), který má růžové rourky a hořkou dužninu; ten je nejedlý, ale ne jedovatý. Hořkost se projeví až při vaření a zkazí celé jídlo.

Jak procházet břeh, aby něco zbylo i příšt

Nejčastější chybou je záměna s nejedlými nebo jedovatými druhy, které mají podobný tvar, ale odlišné rourky či třeň. Další chybou je sběr přezrálých hub, které už ztratily chuť a mohou být napadené plísní. Někteří lidé suší houby v mikrovlnce nebo v troubě na příliš vysokou teplotu, čímž je znehodnotí. Sušte je při mírném teple, nejlépe na vzdušném místě nebo v sušičce na nízký stupeň. Před konzumací vždy houby důkladně tepelně upravte, syrové hřiby nejíst. Pokud si nejste druhem jisti, raději je vyhoďte – zdraví je přednější než úlovek.