Než si pořídíte psa nebo kočku, naučte se základy péče o chrup

Práh vzrušení: kdy štěně přestává vnímat a co s tím Každé štěně má svůj práh vzrušení. To je okamžik, kdy už neposlouchá povely, nevidí pamlsek a reaguje pouze instinktivně. Pokud se váš pes dostane do tohoto stavu, všechny další pokusy o nápravu selžou. Proto je nutné pracovat pod tímto prahem. Přivolávejte si štěně v momentě, kdy je ještě schopné vás vnímat. Když vidíte, že se začíná napínat, uši jdou dopředu a dech se zrychluje, zavolejte ho k sobě a nechte ho v klidu sednout. Tím ho naučíte, že příchod návštěvy neznamená chaos, ale rutinu.

Nejdůležitější je zubní kartáček a pasta určená pro zvířata. Lidské pasty obsahují fluor a pěnící látky, které jsou pro domácí mazlíčky nevhodné. Vyberte měkký kartáček, ideálně nasazovací na prst, který vám umožní lepší kontrolu. Zpočátku zvíře nechte pastu olíznout, poté mu jemně masírujte dásně a postupně přejděte na čištění jednotlivých zubů. Krouživými pohyby od dásně ke špičce zubu. Stačí dvě až tři minuty, ale pravidelně, nejlépe denně.

Nezapomínejte na pravidelné vážení a úpravu dávek podle aktivity. Štěně, které běhá hodinu denně, potřebuje více energie než to, které jen chodí na procházky. Vždy zajistěte čerstvou vodu — u suchých granulí je pitný režim zvlášť důležitý. Pokud si nejste jistí, jaké krmivo zvolit, nechte si poradit od odborníka, ale nenechte se zlákat reklamou. Přejídání je u štěňat běžné, proto mějte porce odměřené a řekněte si, že to, co je na zemi, se doplní v příštím krmení.

Jak poznat, že štěně chce na nočník, a co dělat při nehodě Naučte se číst signály, které štěně vysílá. Kroužení, očichávání, kňučení nebo odchod do kouta jsou jasné varovné příznaky. Jakmile je zahlédnete, okamžitě vezměte štěně ven. Nenosíte ho, jen ho jemně přimějte, aby šlo samo. Venku mu dejte čas a klid, nechte ho očichat místo, kde se vyprazdňuje. Pokud se vyprázdní, pochvalte ho a odměňte. Když se nehoda stane uvnitř, nikdy štěně netrestejte. Křik nebo strkání čumáku do loužičky způsobí jen strach a zmatení. Stačí místo důkladně uklidit a zapamatovat si, že jste možná přehlédli signál. Většina štěňat se nechce vyprázdnit tam, kde spí, takže klec nebo ohrádka mohou být užitečným pomocníkem, pokud je používáte správně. Vždy ale dbejte na to, aby štěně mělo dostatek pohybu a necítilo se zavřené.

Častou chybou je, že majitelé nechávají psa samotného příliš dlouho hned na začátku, nebo naopak odchod neřeší vůbec a doufají, že si pes zvykne. Obojí je kontraproduktivní. Bez nácviku se úzkost může prohloubit a přerůst v chronický stres. Pokud pes trhá věci, močí nebo kňučí i po týdnu pravidelného tréninku, zvažte konzultaci s veterinářem nebo behavioristou. Někdy je na místě krátkodobá podpora – feromony nebo přírodní zklidňující přípravky, ale ty nenahrazují trénink, jen ho doplňují.

Některá zvířata kartáček nikdy nepřijmou. Pokud patříte mezi ty, kteří bojují s každým čištěním, zkuste alternativy. Gely a enzymatické roztoky, které se nanášejí na zuby nebo přidávají do vody, sice nenahradí mechanické čištění, ale pomáhají redukovat plak. Žvýkací pamlsky a hračky určené k čištění zubů jsou také užitečné, zejména pro psy. U koček je to obtížnější, ale existují speciální pamlsky, které podporují zdraví dásní.

Na závěr si uvědomte, že vodítko není bič ani tažné lano. Je to prodloužená ruka, která by měla být vždy uvolněná, ale připravená k jemné korekci. Pravidelným tréninkem, krátkými procházkami a důsledností dosáhnete toho, že pes půjde u nohy bez tahání i bez neustálého přitahování. Pokud se vám zdá, že pes táhne i přes správné držení, zkontrolujte, zda nemá špatně sedící postroj nebo obojek – často stačí jen upravit jeho polohu, a chůze se změní k nepoznání.

Separační úzkost není neposlušnost ani zlomyslnost. Je to stresová reakce, kdy pes vnímá odchod majitele jako ohrožení. Projevuje se štěkáním, ničením, chozením po bytě, nebo naopak apatií. Klíčové je rozlišit, zda jde o běžnou nudu, nebo skutečnou úzkost. Pokud pes ničí pouze věci s vaší vůní, například oblečení, a dělá to hned po vašem odchodu, jde téměř jistě o úzkost. Tento stav se nevyřeší sám, ale dá se systematicky přeprogramovat.

První týdny u nového majitele jsou pro štěně stresující, a proto by se jídelníček neměl měnit ze dne na den. Optimální je začít s tím, co dostávalo u chovatele, a nové krmivo přidávat postupně. Při přechodu na jinou značku nebo typ krmiva postupujte pomalu — smíchejte staré s novým v poměru 3:1 a během sedmi až deseti dnů podíl nového zvyšujte. Náhlá změna často způsobí průjem nebo zvracení, protože trávicí enzymy štěněte si na novou skladbu musí teprve zvyknout. Stejně opatrně zacházejte s pamlsky — ty by neměly tvořit více než deset procent denní energetické dávky.