Než koupíte oblečení pro dítě, ověřte si těchto pět věcí

Z Mazovia

Ve třetím trimestru jde hlavně o mobilitu, dech a úlevu od bolesti zad. Zařaďte čtyři až pět cviků: kroužení pánví vsedě na míči, kočičí hřbet na všech čtyřech, jemné protahování hrudníku u zdi a dechové cvičení s pomalým výdechem. Každý cvik dělejte pomalu, v rozsahu, který nic nebolí. Vyhněte se hlubokým dřepům s dlouhým setrváním, otáčení trupu do krajních poloh a cvičení na nestabilních plochách bez opory. Pokud se objeví tlak v podbřišku, tvrdnutí břicha, výtok nebo slabost byt v paneláku nohou, cvičení ukončete a ozvěte se lékaři.

Pokud mlčení trvá dlouho a přidá se zhoršení ve škole, uzavření do sebe, změny spánku nebo jídla, nečekejte, až to přejde. Obraťte se na školního psychologa nebo odborníka, který s dospívajícími pracuje. Není to selhání rodiče, je to stejné jako jít s lékaři. A hlavně: vydržte. Puberťák, který teď mlčí, si za pár let často vzpomene, že doma bylo místo, kde se dalo mluvit, i když to tehdy nevyužil.

Začněte něčím, co nevyžaduje přípravu. Z papíru a izolepy vznikne lepicí dráha na zemi, kterou děti přecházejí jen po vyznačených bodech. Funguje i „sochařství" z ručníků a polštářů, kde se staví překážková dráha. Chyba, kterou rodiče dělají často: připraví dráhu příliš složitou a děti ji projdou jednou. Jednodušší varianta vydrží celé odpoledne, protože si ji děti samy přestavují.

Nejčastější chyba rodičů je příliš mnoho instrukcí. Dítě v tomto věku zvládne jednu až dvě věty zadání, zbytek si domyslí. Mluvte pomalu, ukažte pohyb a nechte ho zkusit napoprvé bez opravy. Pokud se nedaří, změňte pravidlo, ne dítě. Také nepředpokládejte, že děti pochopí soutěžení – pro pětileté je důležitější společný cíl než vítěz.

Nábytek, hrany a schody řešte dřív, než dítě vyleze Ostré hrany stolů a parapetů oblepte měkkými chrániči, ale pozor – lepivé pásky často povolí a dítě je odlepí. Lepší je zvolit chrániče, které drží na místě i při tahání, a přelepení zkontrolovat každý týden. Skříňky, které se dají otevřít, zajistěte západkami; ty s chemií, léky a čisticími prostředky přesuňte do nejvyšších polic nebo do uzamykatelné skříně. Knihovny a šuplíkové komody připevněte ke zdi úhelníky – dítě se o otevřenou šuplíku umí vyšplhat a nábytek na něj spadne. To je nejčastější vážný úraz v tomto věku a řeší se jednou provždy.

Při zkoušení nechte dítě sednout, zvednout ruce a předklonit se. Oblečení musí projít těmito pohyby bez tahání v podpaží a bez odhalování zad. U batolat zkontrolujte, zda gumička v pase nenechává otlak, a u spodního prádla, zda švy netlačí. Pokud váháte mezi dvěma velikostmi a dítě rychle roste, vezměte tu větší jen tam, kde to nevadí – u triček a mikin. U obuvi a zimního oblečení naopak přesná velikost rozhoduje o tom, zda bude dítěti teplo a pohodlí.

Typická chyba je kupovat zásobu na celou sezónu dopředu. Dítě vyroste nepravidelně, někdy za dva měsíce přeskočí velikost. Nakupujte po menších dávkách a raději dokupujte podle potřeby. Další častá chyba je spoléhat na číslo z jedné značky a objednávat naslepo stejnou velikost jinde. Vždy si přečtěte míry uvedené u konkrétního kusu, ne obecnou tabulku.

Drobnosti a rostliny jsou druhá velká kapitola. Podlahu zbavte mincí, knoflíků, kancelářských sponek a kousků hraček, které se rozpadly. Květináče postavte na zem jen tehdy, když jsou substrát a listy bezpečné; jinak je přesuňte na polici mimo dosah. Pozor i na vodní plochy – kyblík s vodou, akvárium nebo misek pro psa jsou pro plazící se dítě rizikem utonutí i při malé hloubce.

Kdy je lepší sáhnout po menší velikosti a kdy po větší U bodýček a overalů počítejte s délkou trupu. Když dítě zvednete za ruce, látka mezi nožičkami nesmí tlačit. Zkontrolujte také rukávy: pokud končí až u prstů, dítěti překážejí při hraní a oblečení se rychle opotřebí. U kalhot sledujte sed, ne délku nohavic. Příliš hluboký sed způsobuje, že kalhoty padají a dítě si je při chůzi přidržuje. Délku nohavic lze zkrátit, sed ne.

Rozhodující míra je úložné prostory v malém bytěýška postavy, ne věk. Věk na visačce je orientační a u dětí stejného stáří se výška běžně liší o deset i více centimetrů. Pokud dítě stojí mezi dvěma velikostmi, u kojenců a batolat berte větší, protože potřebujete prostor na plenu a rychlý růst. U starších dětí záleží na typu oblečení: tepláky a mikiny mohou být volnější, ale zimní bunda nesmí být přes ramena velká, jinak netěsní u krku a pod ni se nevejde vrstva oblečení.

Velikost na visačce není záruka, že oblečení bude sedět. Čísla se mezi výrobci liší a stejná velikost může mít u dvou kusů rozdíl i několik centimetrů. Než cokoli koupíte, změřte dítě a porovnejte míry s tabulkou konkrétního výrobce. Měřte vždy přes tělo nebo v lehkém oblečení, u dětí do dvou let vleže, u starších vestoje. Zapište si výšku, obvod hrudníku a obvod pasu, u batolat navíc obvod hlavy kvůli čepicím.