Nárazové lišty na chodbě: kde je nalepit špatně a co tím zničíte

Každý, kdo někdy nesl nákup do bytu, zná ten zvuk: rána tašky o roh zdi, další škrábanec a otlačené místo, které se už nikdy nespraví úplně. Stěna na chodbě přitom patří k nejvíc namáhaným plochám v bytě, protože tudy prochází všechno, co domů přinesete. Řešení je jednoduché a levné, ale většina lidí ho udělá špatně a výsledek vypadá hůř než holá zeď. Následující postup vychází z toho, co se v praxi opravdu osvědčilo.

Častou chybou je snaha sladit všechno do jednoho odstínu. Pokud stěna, nábytek i doplňky splývají ve stejné béžové, pokoj ztratí hloubku a působí nudně. Lepší je vytvořit jemný kontrast: světlá stěna, tmavší dřevo, případně tmavší stěna za světlým nábytkem. Kontrast nemusí být ostrý, stačí rozdíl dvou až tří tónů. Další chybou je ignorování podlahy – ta bývá také dřevěná a měla by s nábytkem komunikovat, ne se s ním hádat.

Údržba je jednoduchá: popel odstraňujte vysavačem s jemným kartáčem nebo suchým hadrem, ne mokrou houbou. Vlhké otírání rozpustí alkalické složky popela a vtlačí je do barvy. Pokud už se skvrna objeví, použijte slabý roztok octa a vody a ihned osušte. Stěnu u krbu obnovujte nátěrem podle potřeby, obvykle po dvou až třech topných sezónách, nebo dřív, jakmile začne být povrch matný a popel se na něm usazuje nerovnoměrně.

Laminované desky mají hranu často jen na tenké fólii, která se snadno ohne a odloupne. Tam se vyplatí pevnější krytí: plastový nebo dřevěný profil ve tvaru U, který hranu obepne a drží třením. Profil se nasazuje bez lepidla, takže ho lze kdykoli sundat a vyměnit. Kupujte ho o milimetr širší, než je tloušťka desky – příliš těsný profil praskne, příliš volný klouže. Před nasazením zkontrolujte, že hrana není nikde vyboulená; i malý nerovný kousek způsobí, že profil sedí křivě a v jednom místě tlačí.

Prvním krokem je přestat vodu přivádět ke zdi. Deštník po příchodu rozevřete a nechte okapat nad vanou nebo nad podložkou, která vodu zachytí. Teprve potom ho zavřete a postavte do stojanu, který stojí alespoň dvacet centimetrů od stěny. Pokud stojan nemáte, použijte vědro nebo hlubokou nádobu a postavte ji na dlaždici, ne na parkety. Důležité je, aby deštník nestál špičkou dolů přímo u zdi, protože voda pak stéká po špičce na jedno místo a prosakuje do spáry.

Zvlášť opatrní buďte v koupelnách a kuchyních, kde je vyšší vlhkost. Latexový film brání prostupu páry a tapeta na něm může začít plesnivět ze strany lepidla. V těchto místnostech je vhodnější latexový nátěr odstranit a podklad upravit tak, aby byl savý a paropropustný. Pokud to nejde, volte tapetu s vysokou prodyšností a dobře větrejte.