Mokré dřevo versus suché: jak se liší tvorba dehtu v komíně

Množství popela závisí hlavně na druhu dřeva a na tom, kolik v něm zůstane nespálených minerálů. Vlhké dřevo ale produkuje víc popela z jiného důvodu: nedokonalé spalování. Když je v topeništi málo kyslíku a dřevo je mokré, vzniká dehet a saze, které se usazují v komíně i v topeništi. Část z nich se později spálí, ale část zůstane jako jemný prach, který se mísí s popelem. Suché dřevo hoří čistěji, takže popela je méně a je světlejší a sypčí.

Přirozené sušení trvá obvykle jeden rok u měkkého dřeva a dva roky u tvrdého, pokud je dřevo naštípané, volně naskládané a chráněné před deštěm. Skladujte ho pod střechou nebo alespoň pod plachtou, která kryje jen horní část, aby vzduch mohl proudit mezi poleny. Skládání do těsné hromady bez přístupu vzduchu sušení výrazně zpomalí. Dřevo na zemi nasákne vlhkost, proto ho podložte paletou nebo trámy.

Množství popela přímo souvisí s vlhkostí a kvalitou spalování. Suché dřevo shoří téměř beze zbytku, takže popela zbude málo a je jemný, světle šedý. Vlhké dřevo naopak zanechává větší podíl nespálených zbytků, které obsahují více minerálů a nedokonalého spalování. Popel z vlhkého dřeva bývá tmavší a hrubší, často s nespálenými kousky uhlíků. Praktický důsledek: u suchého paliva vynášíte popel jednou za několik dní, u vlhkého i každý den.

Šňůru vtlačujte postupně a bez natahování. V rozích ji mírně přidržte, aby se nezkrátila a nevznikla mezera. Po nalepení dvířka nechte zavřená podle pokynů lepidla, obvykle několik hodin. První zatopení dělejte mírné, protože lepidlo ještě dotvrzuje a může slabě kouřit. Po vychladnutí zopakujte test s papírem. Pokud jde všude ztuha, je hotovo.

Rozdíl mezi dřevem s vlhkostí do dvaceti procent a dřevem čerstvým, které má vlhkost často přes padesát procent, je v praxi obrovský. U mokrého dřeva se část energie spálí na odpaření vody, plamen je chladnější, kouř hustší a tmavší. Právě v tomto prostředí vzniká dehet nejvíc. Suché dřevo hoří intenzivněji, vydává více tepla a spaliny opouštějí topeniště teplejší, takže se dehet nestačí usazovat v takové míře.

Jak vlhkost dřeva ovlivňuje spalování v praxi Vlhkost dřeva se nejlépe zjišťuje vlhkoměrem, který se vtlačí do čerstvě naštípnuté štěpiny. Měření na povrchu je zavádějící, protože povrchová vrstva rychle schne, ale jádro zůstává vlhké. Pokud vlhkoměr nemáte, pomůže jednoduchý test: dvě polínka do sebe udeřte – suché dřevo vydá dutý, jasný zvuk, mokré spíš tupý. Dalším ukazatelem je hmotnost – mokré poleno je znatelně těžší než stejně velké suché.

Kromě vlhkosti paliva ovlivňuje tvorbu dehtu i způsob topení. Přikládání velkého množství dřeva naráz, škrcení přívodu vzduchu a dlouhé doutnání vedou k nedokonalému spalování i u suchého dřeva. Správné je přikládat menší dávky, nechat plamen dostatečně hořet a vzduch škrtit jen tehdy, když už je palivo rozhořené. Komín je pak teplejší a dehet se tvoří méně.

Pravidelná kontrola a čištění komína patří k základní prevenci. I při topení suchým dřevem se určité množství usazenin vytváří, zejména v chladnějším období a při nižším tahu. Pokud se na stěnách objevuje lesklá, lepkavá vrstva, znamená to, že podmínky spalování nejsou v pořádku – nejčastěji kvůli vlhkému palivu nebo špatnému režimu topení. V takovém případě je nutné změnit palivo i způsob přikládání, ne jen komín vyčistit.

Jak správně vložit podpal do kříže a co neděl

Typická chyba je topení dřevem, které leželo pod přístřeškem jen několik měsíců. Dřevo potřebuje k vyschnutí na přijatelnou vlhkost obvykle jeden až dva roky, u tvrdých dřevin i déle. Naštípání na menší kusy proces urychlí, protože se zvětší plocha, ze které voda uniká. Skladovat je třeba volně ložené, s průvanem, pod střechou a mimo dosah zemní vlhkosti.

Vlhkost palivového dřeva je nejčastější příčinou nadměrné tvorby dehtu v komíně. Voda obsažená ve dřevě při hoření spotřebovává značnou část tepla, které by se jinak uvolnilo do spalin. Když spaliny nedosahují dostatečné teploty, nedochází k dokonalému spalování a řada organických sloučenin se místo shoření usazuje na stěnách komína ve formě lepkavé, černé hmoty. Dehet není jen estetický problém – je vysoce hořlavý a jeho vrstva v komínovém průduchu patří k nejčastějším příčinám požárů komínů.