Modrák versus hřib satan: rozdíl poznáte i v košíku

Zimní bundy, lyže, kufry a vánoční výzdoba patří nahoru. Využijte prostor nad dveřmi — police o hloubce 30 cm nad zárubní unesou kufry i krabice a nikomu nepřekáží. Pod postelí se dá získat až 40 cm výšky, pokud použijete úložné boxy na kolečkách. Pozor ale na postele s úložným prostorem bez větrání: oblečení v nich plesniví. Nechte mezi dnem postele a podlahou mezeru nebo použijte látkové boxy, které dýchají.

Útok ze vzduchu lidé podceňují nejčastěji. Jestřáb zaútočí během vteřiny a v otevřeném výběhu nemá slepice kam utéct. Přes výběh proto natáhněte síť nebo pletivo s oky do pěti centimetrů. Nad malým výběhem poslouží i pevná střecha z polykarbonátu. Zároveň ponechte slepicím kryté zákoutí, keře nebo přístřešek, kam se mohou schovat. Prostor bez úkrytu zvyšuje stres a stresované hejno snáší méně vajec.

Hned po nakrájení zakápněte jablka citronovou šťávou nebo použijte malé množství kyseliny askorbové rozpuštěné ve vodě. Bez tohoto kroku přesnídávka během mixování ztmavne a získá méně lákavý vzhled. Kyselina zároveň podpoří svěží chuť a pomůže uchovat vitamín C. Nepřehánějte to – příliš mnoho citronu přebije přirozenou sladkost a dětem bude přesnídávka připadat kyselá.

Nejrychlejší test zvládnete bez měřicích pomůcek. Sedněte si na okraj sedáku tak, aby hýždě spočívaly na jeho přední třetině, a nechte ruce volně podél těla. Jestliže se pánev samovolně sesune dozadu a vy cítíte tlak v bedrech, výplň už nedrží. Druhý pokus: položte dlaň na sedák mezi stehna a zatlačte. Pokud se pěna propadne o víc než dva až tři centimetry a nevrátí se okamžitě zpět, materiál je unavený. Třetí kontrola je vizuální — prohmatejte sedák po celé ploše, jestli někde nejsou tvrdá místa, promáčknutiny nebo místa, kde už cítíte jen dřevo konstrukce.

Základem je suchý povrch. Každá kapka vody na mase nebo zelenině okamžitě prudce sníží teplotu oleje a způsobí, že se obal nasákne tukem místo toho, aby se zatáhl. Před smažením proto vše důkladně osušte papírovou utěrkou. Stejně tak platí, že obal nesmí být příliš silný – silná vrstva mouky nebo těstíčka se uvnitř nepropeče a zvenku už je spálená. Lepší jsou dvě tenké vrstvy s krátkou pauzou než jedna tlustá.

Jak postupovat při vaření Modrák se po nakrájení okamžitě zbarví do modra, ale při tepelné úpravě modrá barva zmizí a houba zešedne. Je jedlý, stačí ho krátce povařit a pak dusit nebo smažit. Hřib satan modrá také, ale jeho dužina zůstává i po varu nasládlá a barva se nemění tak výrazně. Satan je jedovatý, způsobuje těžké zažívací potíže. Pokud si nejste jisti, houbu vždy vyhoďte. Běžná chyba je ochutnávat syrovou dužinu – i malý kousek satanu může vyvolat nevolnost.

Modrák a hřib satan patří mezi houby, které při sebemenším dotyku nebo naříznutí zmodrají. Právě proto je lidé často pletou a končí zbytečně vyhozené koše. Rozdíl je přitom v barvě výtrusného prachu, ve tvaru třeně a v tom, kde houba roste. Kdo si jednou osvojí tyto znaky, nemusí se bát ani při sušení.

Poslední praktická rada: noste s sebou dvě nádoby nebo přepravku s přihrádkami. Modrák se při otlačení zabarví, ale to nevadí. Satan se pozná podle červených pórů i na otlačeném místě. Když houbu krájíte, dělejte to na bílé podložce – barva dužiny a pórů na ní vynikne. A pokud váháte, nechte houbu v lese. Žádná chuť nestojí za riziko.

Nejspolehlivější znak je barva rourek a pórů. Modrák má rourky nejprve žluté, později žlutoolivové, a póry jsou drobné, stejně zbarvené. Hřib satan má rourky nejprve žluté, ale brzy přecházejí do oranžova až krvavě červena, póry jsou nápadně červené. Barvu si ověřte vždy na mladé plodnici, ne na staré, kde už odstíny splývají.

Při vaření dávejte pozor na dvě věci: barvu pórů a barvu dužiny na řezu. Modrák má dužinu bílou až světle žlutou, na vzduchu modrá, ale po chvíli bledne. Satan má dužinu bílou, na řezu modrou až modrozelenou a zůstává tak déle. Další past je záměna s jinými modrajícími hřiby, které jsou jedlé. Proto vždy kontrolujte i třeň – satan má třeň tlustý, břichatý, s výraznou červenou síťkou, která je vidět i po očištění.

Sušení odhalí rozdíl nejlépe. Modrák se suší celý nebo nakrájený na plátky při teplotě do 50 °C. Během sušení ztrácí modrou barvu a získává tmavě hnědou až černou. Satan po usušení zůstává světlejší, místy dozelena, a jeho póry jsou i suché nápadně červené. Sušte vždy jen houby, které jste si stoprocentně jistí. Nikdy nemíchejte modráky a satany do jednoho sítka – pokud si nejste jisti, raději vše vyhoďte.