Modřínový záhon 120×80 cm: co rozhodne o úrodě už při stavbě

Šikmina v podkroví vypadá jako místo, které nelze využít. Přitom stačí změřit úhel a výšku a vznikne skříň, která kopíruje strop. Rozhodující je poctivé měření. Nestačí změřit šířku a výšku u podlahy. Výška se mění s každým centimetrem hloubky, proto si na zeď vyznačte metrem nebo latí linii šikminy v několika bodech a změřte výšku vždy od podlahy kolmo vzhůru. Zapište si ji v rozestupech po 10 cm. Z těchto hodnot vznikne obrys, podle kterého se řeže čelo i boky.

Před samotnou montáží si ověřte, jestli šachta není společná pro více bytů a jestli do ní není zakázáno zasahovat. V některých domech je nutné použít původní svislý průduch bez zásahu a digestoř napojit pouze přes krátké vodorovné potrubí. Jakýkoli zásah do šachty konzultujte s správcem domu, rady pro rekonstrukci jinak riskujete, že vám sousedé oprávněně vynadají a budete to muset vrátit do původního stavu.

Rozměr 120×80 cm není náhodný. Na tuhle plochu se pohodlně dosáhne z jedné dlouhé strany a při výšce kolem 25 cm se dá pěstovat i kořenová zelenina. Modřín je pro vyvýšený záhon vhodný proto, že je tvrdý, bez výrazných pryskyřic a v půdě vydrží déle než smrk. Desky volte tloušťky 4 cm, hrany srazte, aby se o ně dalo opřít rukama bez otlaků.

Po dokončení hydroizolace proveďte zkoušku těsnosti. Zalijte podlahu vodou do výšky několika centimetrů a nechte působit alespoň dvacet čtyři hodin. Sledujte, zda se hladina nemění a zda se na spodní straně stropu neobjeví vlhké mapy. Teprve potom pokládejte dlažbu. Pokud se objeví sebemenší podezření na netěsnost, hydroizolaci znovu přetřete v daném místě a zkoušku zopakujte. Raději o den delší práce než oprava celé koupelny.

Úsporu si ověřte po měsíci. Zapište stav vodoměru k prvnímu dni a po 30 dnech odečtěte. Pokud jste předtím neměli žádný omezovač, rozdíl poznáte i podle toho, jak dlouho trvá napuštění vany. U sprchy počítejte s tím, že kratší sprchování sníží spotřebu víc než samotná hlavice. Kombinace obojího je nejúčinnější. Nespoléhejte na to, že perlátor sám o sobě vyřeší vysoké účty – důležité je i to, jak dlouho voda teče.

Napojení digestoře do panelákové šachty vypadá jako jednoduchá záležitost, dokud se nezačnete ptát, jaký průměr potrubí vlastně použít a jestli má smysl řešit zpětnou klapku. Rozdíl mezi průměrem 120 mm a 150 mm není kosmetický. Přímo ovlivňuje, jak rychle vzduch odchází, jaký hluk digestoř vydává a jestli se vám vůbec podaří dostat pachy z vaření mimo byt.

Na závěr platí, že správně navržené napojení poznáte podle toho, že digestoř táhne i na nižší stupeň, není slyšet hluk proudění a pachy se nevrací. Když si nejste jistí, Here is more information in regards to COE-Schule.de have a look at our webpage. změřte si průměr výstupu digestoře i volný průřez šachty ještě před koupí. Ušetříte si demontáž a zbytečné výdaje za díly, které stejně nepoužijete.

Typická chyba je křížení hadic přímo v místě, kde se připojují k baterii. Studená a teplá hadice se pak dotýkají, vibrace při puštění vody je dřou a časem vznikne průsak. Řešením je připojit nejdřív jednu hadici k baterii, protáhnout ji pod sifonem a teprve pak druhou. Pokud se hadice přesto kříží, použijte plastovou svorku nebo stahovací pásek a sveďte je k sobě mimo sifon. Nikdy je nestahujte k tělu sifonu – ten se při čištění vyjímá a hadice byste museli znovu rozpojovat.

Při montáži používejte hladké potrubí, ne flexibilní hadici s žebry. Žebrovaná hadice sice vypadá prakticky, ale každá řasa zvyšuje odpor a zachytává mastnotu. Čím kratší a přímější trasa, tím lépe. Vyhněte se zbytečným kolenům, každé koleno ubírá účinnost. Spáry mezi díly přelepte hliníkovou páskou, ne obyčejnou izolepou, která se teplem rozpadne. Potrubí veďte s mírným stoupáním směrem k šachtě, aby případný kondenzát nezatékal zpět do digestoře.

Typická chyba je utěsnění všeho napevno bez možnosti revize. Za několik měsíců se v potrubí usadí tuk a digestoř začne hučet nebo přestane táhnout. Nechte si přístup k místu napojení, ať můžete klapku vyčistit nebo vyměnit. Další častá chyba je podcenění průměru: lidé koupí digestoř s výkonem přes 600 m³/h a napojí ji na 120 mm trubku. Výkon je pak k ničemu, protože vzduch nemá kudy odejít. Pokud už musíte použít 120 mm, volte digestoř s nižším výkonem a delší trubku veďte opravdu pečlivě.

Základní pravidlo zní: průměr potrubí nesmí být menší než výstup digestoře, ale klidně může být větší. Pokud má digestoř výstup 150 mm, v žádném případě ho neredukujte na 120 mm. Zmenšení průměru zvýší tlakovou ztrátu, vzduch se bude v potrubí „dusit", motor digestoře pojede naprázdno a účinnost odsávání prudce klesne. U panelákových šachet se navíc často setkáte s tím, že samotný svislý průduch má menší světlost, než by člověk čekal. I proto je lepší vsadit na 150 mm tam, kde to jde, a 120 mm brát jako kompromis jen tehdy, když je výstup digestoře menší nebo je šachta opravdu úzká.