Matná akrylka, nebo odolný vinyl? Čím natřít dětský pokoj
Mezi druhým a čtvrtým rokem hledejte polštář nízký, plochý a tuhý. Výška do tří centimetrů stačí, aby podepřela krční lordózu, ale nezaklonila hlavu. Vhodný je rostoucí polštář s vyjímatelnou výplní, u kterého můžete vrstvy ubírat podle toho, jak dítě roste. Materiál volte prodyšný – paměťová pěna je v tomto věku zbytečně tuhá a špatně se přizpůsobuje. Oblíbená chyba rodičů: koupí „dospělácký" polštář s tím, že vydrží déle. Dítě na něm spí s hlavou zakloněnou nebo naopak s bradou na hrudi, ráno je unavené a bolí ho za krkem.
Chodba bývá úzká, ale i tam se dá najít koutek. Využijte výklenek nebo konec chodby, kam se vejde úzká deska. Důležité je přisvětlení: stropní světlo na chodbě bývá slabé a studené, takže přidejte lampičku s teplejším světlem. Dejte pozor na průchod — pokud koutek blokuje cestu do rekonstrukce koupelny krok za krokem, bude dítě při každém průchodu rušeno. Řešením je sklopná deska, kterou po úkolech sklopíte ke zdi.
Nakonec nezapomeňte na větrání. I barvy s nízkými emisemi potřebují po natření několik dní čerstvý vzduch, než se prostor vrátí dětem. Nábytek odsuňte od stěn, abyste mohli malovat až k lištám, a po dokončení nechte barvu vytvrdnout alespoň týden. Ať zvolíte jakýkoli odstín, nejdéle vydrží ten, který je správně nanesený na čistý a připravený podklad.
Co dělat s těžkými věcmi a ostrými hrana
Barva v dětském pokoji prochází tvrdým testem. Není to jen estetika. Dítě se o stěnu opře špinavýma rukama, přitiskne k ní postel, občas na ni najede autíčkem nebo fixou. Pokud zvolíte špatný typ barvy, budete za dva roky malovat znovu. Rozhodující není odstín, ale složení a příprava podkladu.
Typická chyba je zapomenout na elektřinu. Dvě postele, dvě lampičky, dva nabíječky — to znamená dvě zásuvky na každé straně. Pokud zásuvky nejsou, použijte prodlužovací kabel vedený podél stěny, ale nikdy ne pod kobercem. Děti si také budou chtít pouštět hudbu nebo hrát hry — tenký původní předěl hluk neudrží. Pomůže koberec, závěsy a police plné knih, které zvuk pohltí. Pokud děti sdílejí pokoj dlouhodobě, investujte do kvalitních sluchátek a domluvte si pravidla tichého režimu po večerce.
Prvním krokem je zmapovat všechny zásuvky v místnosti. Spočítejte je, včetně těch za nábytkem a v prodlužovacích přívodech. Zjistěte, které jsou trvale používané a které zbytečné. Zásuvky, které nepotřebujete, nechte zaslepené – existují plastové krytky, které se zasouvají do otvorů a dítě je samo nevytáhne. Pozor na levné krytky, které jdou snadno vyndat. U zásuvek, které používáte, používejte krytky s pojistkou proti vytažení, případně zásuvky s vestavěnými clonkami, které brání strčení předmětu do jednoho otvoru.
Příprava stěny rozhoduje víc než odstín Než otevřete plechovku, projděte stěnu rukou. Praskliny přetmelte, staré odlupující se vrstvy seškrábejte a povrch odmastěte. Novou omítku nejdřív napenetrujte, jinak barva vsákne nerovnoměrně a vzniknou mapy. Pokud malujete přes tmavý odstín, použijte nejdřív bílou podkladovou vrstvu. Častá chyba je malovat na vlhkou zeď nebo na podklad s nesoudržným pískem. Barva pak drží jen do prvního otření.
Dětské pokoje mají být světlé, ale ne sterilní. Světlé barvy odrážejí denní světlo a místnost opticky zvětší. Pro stěnu u postele volte klidnější tóny, protože dítě potřebuje před spaním uklidnění. Výraznými barvami natřete jen jednu stěnu nebo třeba čelo postele, ne celou místnost. Zelená, okrová, jemná tyrkysová nebo teplá béžová vydrží opticky déle než módní kombinace, které za tři roky omrzí.
Vydrží i dobře zvolený lesk. Matné barvy jsou příjemné na pohled, ale špatně se čistí. Polomat nebo pololesk snesou vlhké otírání hadříkem a vydrží častější mytí. Pro strop zvolte matný nátěr, na stěny polomat. Výsledek závisí i na tloušťce vrstvy. Dvě slabší vrstvy jsou lepší než jedna silná, která steče a udělá šmouhy.
Základem je správný typ nátěru. Pro dětské pokoje se hodí akrylátové barvy s nízkým obsahem těkavých látek, které po zaschnutí téměř nezapáchají. Dobře fungují i speciální omyvatelné disperzní barvy. Naopak se vyhněte levným latexovým nátěrům, které sice rychle schnou, ale po pár umytích se lesknou a loupe se z nich film. U malých dětí, které všechno ochutnávají, hledejte barvy s atestem na hračky a bez biocidů.
Should you liked this information and you wish to obtain more details with regards to rekonstrukce Bytu kindly go to our web-page.