Mapy.cz, Outdooractive nebo KČT: která mapa vás dostane dál

Typická chyba je schovat se pod jediný strom v okolí. Strom je vyšší než vy, takže blesk pravděpodobně udeří do něj, ale proud se šíří po zemi a může vás zasáhnout. Stejně nebezpečné je stát ve vodě nebo v mokré trávě. Pokud jste na ferratě, okamžitě přerušte jištění a co nejrychleji sestupte z exponovaného místa. Kovové lano je v bouřce vodič, ne záchrana.

Kde si stoupnout, když není kam utéct Hledejte místo, které je níž než okolní terén, ale ne v údolí, kde se sbírá voda. Vyhněte se vrcholům, hřebenům, osamělým stromům, skalním převisům a vstupům do jeskyní. Ideální je sednout si do dřepu na izolační podložku nebo na batoh, nohy u sebe, ruce na kolenou, hlavu dolů. Nesedejte si na zem, nelehejte si. Pokud jste ve skupině, rozestupte se alespoň na pět metrů, aby jeden zásah nezranil všechny.

Praktický postup je jednoduchý. Doma naplánujte trasu v Mapy.cz, zkontrolujte ji v Outdooractive kvůli výškovému profilu a delším úsekům, a pak si vezměte tištěnou mapu KČT pro oblast, kterou procházíte. Offline podklady stahujte pro celý den, ne jen pro start. Napájení řešte powerbankou a v zimě ji noste u těla. V lese sledujte značky, ne jen šipku v aplikaci. Když se trasa rozpadne, nejrychlejší oprava je vrátit se k poslednímu jistému rozcestí a rozhodnout se znovu.

Bouřka v horách není jen nepříjemnost. Je to situace, kdy se během minut mění podmínky a chyby se trestají okamžitě. Rozhoduje, co uděláte v prvních vteřinách, ne to, co máte v batohu. Nejhorší je stát na místě a čekat, že to přejde. Přežít se dá i bez přístřeší, pokud víte, kam si stoupnout a co naopak nedělat.

Když jste v lese, držte se nízkých hustých porostů, ne vzrostlých stromů. V otevřené krajině se snažte dostat do sedla nebo mělké prohlubně. Nikdy nepřecházejte přes hřeben, i když je cesta kratší. Radši si zajděte, i když to znamená hodinu navíc. Po bouřce počkejte alespoň třicet minut od posledního hromu, než se vydáte dál. Mokré skály a bláto kloužou, takže návrat do chaty nebo k autu plánujte pomalu.

Typická chyba začátečníků je příliš pevný stisk rukojeti. Ruka se pak rychle unaví, i když hůl dělá svou práci. Držte rukojeť jen lehce, jako když podáváte ruku. Prsty se mají dotýkat, ne svírat. Druhá častá chyba je nesouměrné našlapování. Někteří lidé používají hole jako berle a přenášejí na ně váhu celého těla. To vede k bolesti ramen a loktů. Hůl má být prodloužením paže, ne nosným prvkem.

Na co se zapomíná nejčastěji Čas odchodu. Lidé vyrazí v deset dopoledne, pak se diví, že se vrací za tmy. V horách se rozednívá brzy a odpoledne přicházejí bouřky. Vyrážejte nejpozději v sedm ráno. Druhá zapomenutá věc je návratový plán. Napište někomu, kam jdete, kudy půjdete a kdy se máte ozvat. Pokud se neozvete do dvou hodin po plánovaném návratu, ať začne pátrat. Třetí chyba je jít sám. První výlety podnikejte ve dvou nebo ve skupině. Samota v horách je krásná, ale až když máte zkušenosti a víte, co dělat, když se něco pokazí.

Počasí v horách se mění rychleji než v údolí. Ráno svítí slunce, v poledne fouká a ve dvě prší. Sledujte předpověď večer před odchodem a ráno ji zkontrolujte znovu. Pokud hlásí bouřky, změňte plán. Nejde o zbabělost, jde o rozum. Vítr na hřebeni umí s člověkem cloumat a mokré kameny kloužou. Když se začne zhoršovat, otočte se. Vrchol není povinnost. Většina vážných nehod se stane při návratu, kdy jsou lidé unavení a chtějí to mít co nejrychleji za sebou.

Začít s horskou turistikou vypadá jednoduše: obléct se, nazout boty a vyrazit. Právě tady ale vzniká nejčastější chyba, která dokáže první výlet proměnit v utrpení. Většina začátečníků si totiž naplánuje příliš dlouhou trasu a příliš velké převýšení. Tělo není zvyklé na celodenní pohyb v terénu, a i když máte slušnou kondici z města, kopce fungují jinak. První túra má trvat tři až čtyři hodiny včetně přestávek a mít převýšení do 400 metrů. Pokud zvládnete tohle bez problémů, můžete příště přidat.

Výbava rozhoduje víc, než si začátečník připouští. Nepotřebujete drahé vybavení, ale potřebujete správné. Pevné boty s vyšší podrážkou, které drží kotník, jsou základ. Vezměte si vrstvy: tričko, které odvádí pot, lehkou mikinu a nepromokavou bundu. Do batohu patří pláštěnka na batoh, čelovka, nůž, záložní jídlo a minimálně jeden a půl litru vody na osobu. Mapu mějte vytištěnou nebo staženou offline, protože v horách signál zmizí přesně ve chvíli, kdy ji budete potřebovat. Nabíječka v batohu je zbytečná, pokud telefon vydrží jen do oběda.

Většina lidí si plánování horského výletu na kole představuje jako výběr trasy na mapě. To je ale jen začátek. Rozhodující je, jak trasu poskládáte do celku s převýšením, časem, počasím a vlastní kondicí. Bez toho se z pěkného nápadu stane dlouhé tlačení kola do kopce.