Mšice na pokojovkách: chyba, která zničí i dobře míněnou kúru
Napadenou rostlinu okamžitě oddělte od ostatních, a to i když jde jen o pár jedinců. Červec se šíří pomalu, ale vytrvale, a nejvíc škod napáchá v husté skupině květin. Poté rostlinu sprchujte vlažnou vodou, dokud se voskové štítky nezměkčí. Měkké jedince odstraňte vatovým tamponem namočeným v lihu nebo v mýdlové vodě. Postupujte opatrně, abyste listy nepolámali; u tuhých listů je možné je otřít hadříkem. U kaktusů a sukulentů vyčkejte, až substrát zcela vyschne, jinak hrozí hniloba.
Nejčastější chyba je zalévat víc, protože rostlina „vypadá špatně". Smutnice milují trvale vlhký substrát. Pokud se horní vrstva mezi zálivkami nestačí proschnout, larvy mají ideální podmínky a populace roste. Zalévejte proto vydatně, ale méně často, a vždy počkejte, až první dva až tři centimetry zeminy proschne. U rostlin citlivých na přemokření je lepší substrát s vyšším podílem perlitu nebo písku. Kontrolujte také drenážní otvory a misku pod květináčem, kde často stojí zbytek vody.
Prvním signálem je směr růstu. Když se nové výhony a stonky výrazně natahují, jsou řídké a mezery mezi listy se prodlužují, rostlina se za světlem doslova táhne. Listy bývají menší než ty starší, bledší a někdy se stáčejí ke světlu. U rostlin s barevnými listy mizí kresba, u kvetoucích ubývá poupat nebo se vůbec neotevřou. Naopak rostlina, které se daří, drží kompaktní tvar, nové listy jsou srovnatelné s předchozími a barva je sytá.
Prvním vodítkem je hmotnost květináče a chování vody při zálivce. Zvedněte květináč po zalití a znovu za dva až tři dny. Pokud je stále těžký a voda se drží na povrchu, substrát pravděpodobně nemá dost vzduchu. Všimněte si také, jak voda odtéká: když proteče okamžitě po stranách a střed zůstane suchý, substrát je buď přeschlý, nebo naopak zhutnělý a vodu odpuzuje. Oba stavy se projevují podobně, ale řešení je jiné.
Proč nestačí jen postříkat a zapomenout Nejčastější chyba je jeden postřik a konec. Mšice se množí rychle a část populace přežívá v úkrytech, takže po pár dnech je rostlina znovu plná. Účinný postup je opakovat zásah v odstupu několika dní, ideálně třikrát až čtyřikrát, a mezi tím rostlinu kontrolovat. Při zásahu postříkej i spodní stranu listů a paždí, ne jen vršek. Pokud použiješ mýdlový roztok, dej pozor na koncentraci — příliš silný roztok spálí citlivé listy, zejména u mladých rostlin.
Chemické prostředky proti smutnicím mají smysl až ve chvíli, kdy selhalo omezení zálivky a biologická ochrana. Postřik na listy nepomůže, protože larvy jsou v půdě. Pokud už chemii použijete, aplikujte ji do zeminy podle etikety a dodržte ochrannou lhůtu. Nepřelévejte rostlinu roztokem „pro jistotu" — nadbytek přípravku může poškodit kořeny víc než samotné mušky. U potravinářských bylinek a v domácnostech s dětmi nebo zvířaty dávejte přednost mechanickým a biologickým metodám.
Na co si dát pozor: nepřetápějte. Většina pokojovek snese běžnou místnost, ale trvalé teploty nad dvacet šest stupňů v zimě je oslabují, protože nemají období klidu. Naopak pod dvanáct stupňů u tropických druhů zastaví růst a začnou opadávat listy. Běžná chyba je taky zalévat více, když je rostlina v teple – v teplém vzduchu se voda z květináče odpařuje jinak než v chladu a snadno dojde k přemokření kořenů. Teplotu proto vždy vyhodnocujte společně se zálivkou a světlem, ne izolovaně.
Vytrvalost rozhoduje víc než síla prostředku. Kontroluj rostliny dvakrát týdně, odstraňuj první kolonie hned, jak je uvidíš, a izoluj napadené kusy, dokud se nové výhony nevyvíjejí čistě. Teprve když se mšice po dvou až třech týdnech pravidelné kontroly nevracejí, můžeš rostlinu vrátit na své místo.
Bez chemie pomáhá i biologická ochrana. Parazitické hlístice rodu Steinernema feltiae se aplikují do vlhké zeminy podle návodu na obalu a napadají larvy. Účinné jsou jen při dostatečné vlhkosti substrátu a při teplotě, kterou výrobce uvádí. Nepoužívejte je současně s jinými přípravky na půdní škůdce, mohly by je zničit. Stejně tak se vyplatí vyměnit horní vrstvu substrátu asi do hloubky dvou centimetrů a rostlinu přesadit do čerstvé, dobře propustné zeminy.
U menších rostlin je nejspolehlivější mechanické odstranění. Rostlinu vezmi do sprchy a mšice spláchni proudem vlažné vody, pak je setři vlhkým hadříkem nebo vatovým tamponem. Silně napadené výhony raději odstřihni a vyhoď do uzavřeného sáčku, ne na kompost. při manipulaci dávej pozor, aby se mšice nepřenesly na sousední květináče — pracuj s rostlinou na tácu nebo na novinách a po práci si umyj ruce.
Prevence je víc než postřik. Nově koupenou rostlinu dej na dva až tři týdny stranou od ostatních a každých pár dní ji zkontroluj. Nepřehnojuj dusíkem, protože bujné měkké výhony mšice přímo přitahují. Udržuj kolem rostlin vzduch a nenechávej je v přetopeném, suchém koutě. Pokud se mšice vracejí i po opakovaném zásahu, hledej zdroj — často to bývá jedna zapomenutá rostlina v druhé místnosti nebo kytice řezaných květin.