Lezecká stěna bez zbytečné ostudy: co si vzít a čím se nenechat rozhodit

Prvních pár kroků: co opravdu potřebujete a co je zbytečné Na první hodinu si vystačíte s půjčenou výstrojí, ale několik věcí se vyplatí mít vlastní. Malý ručník na utření zpocených rukou, láhev s vodou a svačina, která se dá sníst jednou rukou. Nářadí jako magnézium je užitečné, ale na první lekci ho nepotřebujete. Naopak vyhněte se příliš volnému oblečení, které se zachytí o chyty, a botám s tlustou podrážkou. Důležité je také to, co si vezmete na sebe dolů: po lezení se hodí suché tričko a mikina, protože tělo rychle vychladne.

Velikost výběhu nepodceňujte. Pro čtyři slepice se doporučuje alespoň šest metrů čtverečních volného prostoru, jinak dochází k okusování peří a stresu. Výběh oploťte tak, aby se podhrabal lišky ani pes. Podél plotu položte pás pletiva do země nebo podezděte betonovými obrubníky. Nad výběhem se vyplatí síť proti dravcům, protože káně si slepici vezme i během dne.

Typická chyba je fotit Měsíc nízko nad obzorem. Vrstva vzduchu ho rozmaže a zbarví do oranžova. Počkej, až vystoupí výš, rekonstrukce bytu ideálně nad 30 stupňů nad horizont. Další častá chyba je použití stabilizace obrazu na stativu — některé systémy se snaží kompenzovat pohyb, který není, a obraz rozkmitají. Stabilizaci vypni.

Před samotným sádrokartonem zkontrolujte, zda jsou v podkroví vedené všechny rozvody – elektřina, voda, vzduchotechnika. Dodatečné změny po obložení znamenají demontáž desek. Kabely upevněte tak, aby se nedotýkaly izolace ani dřeva. Označte si jejich trasu na parozábranu. Nakonec zkontrolujte, zda je půda odvětrávaná a zda v podkroví nezůstaly organické zbytky, které by mohly hnít. Teprve pak je prostor připravený na montáž sádrokartonu.

Po hodině až dvou udělejte konec. Únava přichází později, než se zdá, a druhý den se ozve i tam, kde jste ji nečekali. Protáhněte se, doplňte tekutiny a naplánujte další návštěvu. První lezení na umělé stěně nemá být výkon, ale zjištění, že to jde. Když si vezmete pohodlné oblečení, vlastní ručník a trochu trpělivosti, druhá návštěva bude o dost příjemnější.

Než začnete cokoli přesouvat, změřte šířku a hloubku prostoru a nakreslete si půdorys na papír. Do něj zakreslete dveře včetně směru, kterým se otevírají, a okna. Teprve pak hledejte, co se vejde. Typická chyba je koupit skříňku nebo lavici dřív, než víte, kolik místa zbývá na otevírání dveří. V úzké chodbě se vyplatí sáhnout po hloubce do 30 cm a maximální výšce, protože svislé úložiště nezabírá podlahu.

Do hejna patří i pes. I přátelský pes může slepice vystrašit nebo zabít, když se dostane do výběhu. Oddělte psy od slepic pevným plotem a nikdy nenechávejte psa samotného u kurníku. Stejně tak nepouštějte slepice do prostoru, kam má přístup cizí kočka. Kočky berou kuřata, ne dospělé slepice, ale i tak je to zbytečná ztráta.

První návštěva umělé stěny vypadá jednoduše, dokud člověk nestojí před stěnou a nezačne přemýšlet, co si vlastně vzít. Základem je oblečení, které se neplete pod nohy a příliš neklouže. Legíny nebo krátké kalhoty bez kapes, tričko bez volných rukávů a ponožky, které těsně sedí. Cvičky nebo půjčené lezecké přilnavé boty jsou lepší než běžné tenisky, protože mají měkkou špičku a lepší tření. Šperky, hodinky a dlouhé nehty patří do batohu, jinak je budete řešit na prvním chytu.

Před samotným lezením se vyplatí strávit pár minut u stěny a sledovat ostatní. Zjistíte, kudy vedou cesty, kde jsou jištění a jak se chová lano. Pokud jdete s instruktorem nebo zkušenějším kamarádem, nechte si vysvětlit, jak se váže uzel, jak se navazuje do jištění a co dělat, když se dostanete do slepé uličky. Typická chyba začátečníka je chtít hned lézt těžkou cestu. Vyberte si trasu, která je označená jako nejlehčí, klidně i dvakrát, a teprve pak přidejte obtížnost.

Nejčastější chyba je přehnaný výkon v prvních minutách. Svaly na předloktí se unaví rychle a pak už nejde nic. Udělejte si přestávky, protáhněte prsty a zápěstí, sledujte dech. Když se nedaří, neberte to jako selhání. Na umělé stěně se padá na měkkou podložku, takže pád není neúspěch, ale informace. Zkuste si cestu rozdělit na menší úseky a vždy si řekněte, co se povedlo a co příště udělat jinak.

Odradit může i hluk, davy a pocit, že všichni kolem lezou lépe. Většina lidí ale řeší své vlastní cesty a nikoho nesoudí. Pokud se přesto cítíte nesví, domluvte se na dopoledních hodinách, kdy bývá stěna klidnější. První návštěvu berte jako seznámení s prostředím, ne jako závod. Stačí, když si zapamatujete, jak se správně váže uzel, kde je jištění a jak požádat o radu. To je vše, co k prvnímu lezení potřebujete.

If you have any questions about the place and how to use prohlédnout, you can get hold of us at the web-page.