Lečo v horké vodě, nebo v páře: co rozhoduje o trvanlivosti

Celá rajčata zavařujte jen tehdy, když mají pevnou slupku a menší velikost. Oloupejte je: nařízněte křížem na spodku, ponořte na 30 sekund do vroucí vody, pak do ledové, a slupka se stáhne sama. Do každé sklenice dejte špetku soli, případně lístek bazalky nebo bobkový list. Rajčata napěchujte těsně, ale nemačkejte. Zalijte horkým nálevem z vody, octa a cukru v poměru 1 litr vody, 100 ml octa a 2 lžíce cukru. Zavíčkujte a sterilujte při 85 °C po dobu 25 minut u sklenic do 0,5 litru.

Trvanlivost leča nezávisí na tom, kolik dáte cibule, ale na kyselosti, čistotě sklenic a délce varu. Lečo je zeleninová směs s paprikou, rajčaty a cibulí, často s vejci. Právě vejce a případný tuk jsou nejrizikovější složkou. Pokud chcete zavařovat na měsíce, vynechejte vejce i olej a zavařujte jen zeleninový základ. Vejce přidávejte až při ohřívání před podáváním.

Sklenice a víčka musí být naprosto suché a čisté. Ideálně je vypláchněte horkou vodou a nechte vyschnout dnem vzhůru. Víčko nesmí být rezavé ani poškrabané, jinak těsnění nefunguje. Plňte po okraj tak, aby hladina sahala těsně pod víčko – vzduch v hrdle je nejčastější důvod, proč se konzerva zkazí. Po naplnění uzavřete a sklenici obraťte dnem vzhůru na několik minut, aby horký obsah prohřál víčko a vytvořil podtlak. Tento krok ale nenahrazuje pasteraci, jen pomáhá těsnosti.

Nejčastější chybou je málo cukru nebo málo kyseliny — kompot pak chutná mdle a plody ztratí barvu. Druhou chybou je zavařování přezrálých plodů, jak zařídit malou kuchyni které se během sterilace rozpadnou. Skladujte na tmavém a chladném místě a kompot vydrží i přes zimu. Před otevřením zkontrolujte víčko: pokud je vypouklé nebo po otevření něco zapáchá, kompot vyhoďte.

Základem je zbavit ovoce přebytečné tekutiny. Čerstvé ovoce nakrájejte na rovnoměrné kusy – příliš velké plátky se rozvaří, příliš malé se ztratí v těstě. Potom ho krátce promíchejte s cukrem a nechte stát dvacet až třicet minut. Vzniklou šťávu slijte a použijte jinam, třeba do limonády. Tento krok udělá nejvíc pro to, aby ovoce drželo pohromadě.

Když se na hladině objeví blána, ještě to neznamená úspěch Bílý, tenký a průsvitný film na hladině je octová matka a znamená, že kvašení běží správně. Problém nastává, když je blána tlustá, vrásčitá, suchá nebo našedlá. To už je plíseň, která se do octa dostala vzduchem. Takový kvas se musí vylít, i kdyby pod blánou tekutina vypadala dobře. Plíseň produkuje mykotoxiny, které se do octa uvolňují, a převařením se nezničí. Další častá chyba je míchání kovovou lžící nebo nalévání do nádoby, která předtím obsahovala olej. When you have just about any inquiries about in which along with the best way to employ Byt v paneláku, you'll be able to contact us from our own web page. Tuk na hladině vytvoří film, který brání přístupu kyslíku, a octové bakterie se udusí.
Teplota je druhý největší faktor. Ideální rozmezí je mezi 20 a 28 stupni Celsia. Při nižší teplotě kvašení téměř stojí a při vyšší se zvyšuje riziko octových mušek a plísní. Nádobu postavte na tmavé místo, kde není průvan a kde teplota nekolísá. Přímé slunce kvas přehřívá a ničí enzymy. Pokud kvas zapáchá po acetonu nebo po lepidle, je to signál, že se přemnožily nežádoucí bakterie a celý obsah je potřeba vylít. zdravý kvas voní kysele, čistě a připomíná jablečný ocet.

Hotové octové kvašení poznáte podle chuti, ne podle kalendáře. Ochutnejte lžičkou: pokud je kyselina ostrá, ale stále příjemná, je hotovo. Potom ocet přeceďte přes jemné síto nebo plátno, úložné prostory v malém bytě přelijte do tmavých sklenic a uzavřete. Skladujte v chladu a temnu. Na dně nechte malé množství tekutiny s octovou matkou, které použijete jako startér pro další várku. Právě tento krok většina lidí vynechá a pak čeká, že nový kvas naskočí sám od sebe. Bez aktivní kultury to trvá déle a snadno se chytí plíseň.

Mnoho lidí založí kvas, sleduje ho první dva dny a pak se diví, že místo octa mají plíseň nebo jen kyselý alkohol. Nejčastější chyba není ve špatné surovině, ale v tom, že se kvas po prvním týdnu přestane hlídat. Octové kvašení není jednorázový úkon, ale proces, který potřebuje pravidelný přístup vzduchu, stabilní teplotu a čistotu. Bez toho se acetobacter nepřemnoží a kvas se zvrhne.

Kvašení probíhá ve dvou fázích. Nejprve kvasinky přemění cukr na alkohol, teprve pak octové bakterie přemění alkohol na kyselinu octovou. Když obě fáze probíhají současně v jedné nádobě, vzniká typický zápach po kvasnicích a kvašení se zpomalí. Proto je lepší nechat nejprve dokvasit alkoholové kvašení a teprve potom tekutinu provzdušňovat. Během alkoholové fáze nádobu uzavřete vzduchovou uzávěrkou, během octové fáze naopak nechte povrch volně přístupný vzduchu, ale přikrytý plátnem nebo gázou proti octovým muškám.