Kterak vybrat květináč a substrát, aby pokojovky opravdu prospívaly?

Přesazujte na jaře nebo na začátku léta, kdy rostlina roste. Květináč o jednu velikost větší stačí; u pomalu rostoucích druhů klidně zůstaňte u stejného průměru a vyměňte jen substrát. Před přesazením prohlédněte kořeny – odstřihněte hnědé a mazlavé, zdravé nechte. Po přesazení nezalévejte hned naplno, počkejte dva až tři dny, než se případné rány na kořenech zahojí. Zalijte tak, aby voda protekla odtokem, a přebytek vylijte.

Kdy je lepší spád do odtoku a kdy do sprchového žla

Voda je v zimě nejčastější důvod, proč slepice slábnou. Zamrzlá napáječka znamená, že nepijí, a to i když mají žízeň. Nosnost snášky i trávení na vodě stojí. Napáječku umístěte mimo přímý mráz, případně ji doplňujte několikrát denně teplou vodou – ne horkou, jen vlažnou. Krmivo dávejte vydatnější, kukuřici nebo slunečnici přidávejte hlavně večer, aby slepice měly co spalovat přes noc. Krmítko nenechávejte na zemi, kde se do něj dostane vlhko a trus.

Když kořeny nemají kam dýchat První pravidlo zní: květináč musí mít odtokový otvor. Dekorativní obaly bez dírky jsou past na vodu – přebytek se drží u dna, kořeny začnou hnít a rostlina chřadne, i když ji zaléváte „správně". Pokud chcete pěstovat v obalu bez otvoru, vsaďte dovnitř menší květináč s dírkou a po zalití vylijte vodu, která proteče. Průměr květináče volte podle kořenového balu, ne podle toho, jak velká je koruna. Příliš velký květináč znamená moc mokrého substrátu, který rostlina nestačí vysychat, a kořeny se dusí.

Nenáročné pokojovky vydrží leccos, ale špatný květináč a nevhodný substrát je zlikvidují spolehlivěji než občasné zapomenuté zalévání. Většina problémů, které lidé přičítají světlu nebo teplotě, vzniká dole – v květináči a v tom, co je v něm nasypané. Než začnete řešit hnojiva a rosiče, prohlédněte si, do čeho má rostlina vlastně zakořeněno.

I při dobré ochraně může dojít k průniku. Slepice jsou ve stresu tiché a schovávají se, proto zkontrolujte stav hejna každý večer při zavírání. Počítejte kusy podle jmen nebo podle počtu, ne odhadem. Pokud jeden chybí, hledejte peří a stopy ještě týž den – dravec se vrací na stejné místo. Mrtvé slepice nikdy nenechávejte v okolí kurníku, přitahují další predátory. Zbytky odstraněte daleko od výběhu a místo dezinfikujte vápnem.

Typická chyba je přesazovat do čistého zahradního kompostu nebo do zeminy ze záhonu. Je příliš těžká, v bytě pomalu schne a často v ní žijí škůdci nebo plísně. Druhá častá chyba je zamulčování povrchu silnou vrstvou kamínků „na okrasu" – brzdí odpařování a u citlivých druhů podporuje hnilobu kořenů. Mulč je vhodný jen tam, kde rostlina opravdu potřebuje stálou vlhkost, a i tehdy jen tenká vrstva.

Při spádování se vyhněte tomu, abyste spád vytvářeli jen v lepidle. Vrstva lepidla silnější než několik milimetrů se při vytvrzování smršťuje a dlažba se rozpadá. Spád patří do vyrovnávací hmoty nebo do betonové mazaniny, která se nechá pořádně vyschnout. U malé koupelny to znamená počkat několik dní, i když se to nechce. Zkrácení této doby je nejčastější důvod, proč se po roce objeví duté dlaždice a zatékání k sousedům.

Když květináč i substrát sedí, poznáte to podle nových listů a podle toho, že rostlina přestane shazovat spodní listy. Nekupujte drahé směsi naslepo; raději si jednu osvědčenou namíchejte sami a upravujte ji podle toho, jak rychle Vám v konkrétním květináči substrát schne. To je celé umění – žádná magie, jen sucho, vzduch a prostor pro kořeny.

Zvuk je hlasitý, proto se vyplatí vzít si špunty do uší. Nejsou známkou slabosti, naopak vám prodlouží pobyt. Pokud jdete sami, nevadí to. Postavte se blízko parketu a sledujte, jak se lidé hýbou. Během jedné nebo dvou skladeb se přirozeně zapojíte. Není třeba čekat na ideální okamžik.

Substrát z hobby obalu není univerzální. Většina běžných směsí je přesazená z rašeliny, která drží vodu jako houba, a po pár měsících se slehne do neprodyšné hmoty. Pro většinu pokojovek je lepší směs, která po zmáčknutí v ruce drží tvar, ale zároveň se drobí a je cítit vzduch. Poměr se dá upravit doma: dvě části pěstebního substrátu, jedna část perlitu nebo pemzy a jedna část drcené kůry nebo kokosového vlákna. Tím vznikne struktura, kterou kořeny prorostou a která po zalití rychle odtéká.

Materiál hraje roli hlavně v tom, jak rychle vlhkost mizí. Terakota je porézní a voda se z ní odpařuje i stěnami, takže substrát schne rychleji – hodí se pro rostliny, které nesnáší přemokření, a pro chladnější místnosti. Plast a glazura drží vlhkost déle, což ocení druhy, které chtějí stále mírně vlhko. Keramika bez glazury je něco mezi tím. Nezáleží tedy na barvě ani tvaru, ale na tom, jak často budete muset zalévat, abyste rostlině udrželi rovnováhu.