Které jedlé houby najdete po prvních mrazících?

Když si nejste jistí, nechte houbu v le

Nejspolehlivějším podzimním druhem je čirůvka fialová. Roste v trávě i v opadaném listí, často ve velkých kruzích, a poznáte ji podle výrazně fialového až fialovohnědého klobouku a světlých lupenů, které se později zbarvují do krémova. Sbírejte pouze mladé plodnice s pevnou dužinou. Starší čirůvky snadno měknou a mohou způsobit zažívací potíže. Pozor na záměnu s vláknici Patouillardovou, která má vždy bílé lupeny a roste v jehličí.

Jak poznat čirůvku dvoubarvou a strmělku mlženku Čirůvka dvoubarvá roste od října do prosince, často i po vydatných mrazech, pokud nejsou delší než několik dní. Klobouk má šedohnědý, lupeny bílé a dužinu na řezu nemění. Roste ve skupinách v trávě, na pastvinách a podél lesních cest. Záměna hrozí s jedovatou čirůvkou tygrovanou, která má lupeny krémové až nažloutlé a roste v jehličí. Strmělka mlženka je menší, našedlá, s nápadně sbíhavými lupeny a silnou moučnou vůní. Roste v trsech v opadaném listí, především pod buky. Je vynikající, ale nesmí se sbírat ve městech a u frekventovaných silnic, kde nasává těžké kovy.

Praktické pravidlo pro začátečníky zní: nesbírejte houby, u kterých si nejste jistí alespoň dvěma znaky. Nikdy nekombinujte jedlé houby s neznámými v jednom košíku, protože i malý kousek jedovaté houby může kontaminovat ostatní. Domů noste vždy jen celé plodnice, nikdy neodřezávejte jen klobouk. Na řezu zkontrolujte barvu dužniny a přivoňte si. A pokud houbu neumíte zařadit, nechte ji v lese. Les není samoobsluha a nejcennější rada je ta, která vás vrátí domů zdravé.

První ranní mrazíky neznamenají konec houbařské sezony. Řada druhů naopak začíná růst až tehdy, když se půda ochladí a listí opadá. Klíčové je vědět, které to jsou, a hlavně jak je bezpečně odlišit od nejedlých nebo jedovatých dvojníků. Obecně platí, že po mrazících se vyplatí chodit do listnatých lesů, na okraje cest, do starých sadů a na mechem porostlé stráně. Sbírejte jen plodnice, které jsou pevné, bez hnilobných skvrn a bez zápachu.

Začněte tím, že si v lese všímáte stromů, ne hub. Hřib smrkový roste pod smrky, hřib dubový pod duby, kozák březový pod břízami, liška obecná pod borovicemi i smrky, ale málokdy v čistě bukovém porostu. Klouzek sličný je vázaný na modříny, ryzec pravý na smrky. Když uvidíte plodnici na okraji porostu, neberte ji jako náhodu – podívejte se, jaký strom stojí tři až pět metrů od ní. To je ta informace, kterou si odnesete domů a použijete příště.

Prvním krokem je naučit se poznat celý tvar plodnice, ne jen klobouk. Muchomůrka bílá má klobouk čistě bílý, hedvábně lesklý, zpočátku zvoncovitý, později plochý, o průměru 5–12 cm. Za vlhka je mírně lepkavý, za sucha hedvábný. Okraj klobouku bývá hladký, bez rýhování. Nikdy nemá na klobouku žádné šupiny ani zbytky plachetky, což ji odlišuje od některých jiných bílých muchomůrek.

Zpracování je jednoduché, šedivka se hodí do všech klasických úprav. Mladé plodnice očistěte suchým hadříkem, případně otřete vlhkým, ale nikdy je neponořujte do vody. Starší houby mohou být červivé, proto klobouk překrojte a zkontrolujte. Skladujte je v chladu maximálně jeden den, jinak začnou plesnivět. Nejlepší je zpracovat je ihned po návratu z lesa.

Pamatujte, že podzimní houbaření je odměnou za trpělivost. Naučte se rozpoznávat tři nebo čtyři spolehlivé druhy, sledujte, kde rostou, a vracejte se na stejná místa. První mráz není konec, ale začátek jiné sezony.

Po prvních mrazech se také objevuje penízovka sametonohá. Vyrůstá ve velkých trsech na pařezech a kmenech listnáčů, nejčastěji na vrbě, topolu a buku. Kloboučky jsou žlutohnědé až rezavé, tuhé a pružné. Sbírejte pouze mladé, protože starší plodnice jsou tuhé a hořké. Dalším druhem je hlíva ústřičná, která roste na kmenech i po silných mrazech, dokud nepřijde déletrvající mráz pod minus deset stupňů. Pozor na záměnu s hlívičkou, která je menší a roste v trsech na zemi.

Mezi typické chyby patří sběr plodnic, které už prošly mrazem opakovaně a jsou změklé nebo nasáklé vodou. Takové houby se v košíku rychle kazí a mohou způsobit žaludeční potíže. Další častou chybou je záměna čirůvek s vláknici, proto vždy kontrolujte barvu lupenů a místo růstu. Nikdy nesbírejte houby, u kterých si nejste jisti určením, a už vůbec je neochutnávejte syrové. Domů noste jen čisté, nečervivé plodnice a zpracujte je do dvaceti čtyř hodin.