Krmení štěněte, které ničí jeho zdraví už v prvních měsících

Po opláchnutí psa zabalte do ručníku a jemně ho osušte tlakem, ne třením. Tření zamotává srst a dráždí kůži. Vyměňte mokrý ručník za suchý a opakujte, dokud srst není vlhká jen mírně. Potom psa nechte doschnout v teplé místnosti bez průvanu, nebo ho dosušte fénem na nejnižší teplotu a nízký výkon. Fén držte od těla alespoň dvacet centimetrů a neustále s ním pohybujte, aby nedošlo k popálení kůže. Během fénování srst průběžně pročesávejte, aby se nesrážela.

Domácí strava není o složitosti, ale o pravidelnosti a rovnováze. Když budete držet poměr masa, zeleniny a přílohy, doplňovat vápník a vyhýbat se jedovatým potravinám, pes bude prospívat. Nezapomínejte na čerstvou vodu a přizpůsobte množství jeho aktivitě – pracovní pes toho sní víc než gaučový společník.

Začněte tím, že přepravku postavíte do obývacího pokoje nebo do místnosti, kde kočka tráví nejvíc času. Nechte dvířka otevřená nebo úplně odstraněná a dovnitř položte něco, co nese její pach – třeba starou mikinu, na které spává, nebo plyšovou hračku. Přepravka se tak stane součástí nábytku, ne hrozbou. Trvá to klidně dva až tři týdny, ale vyplatí se to.

Typická chyba začátečníků je chybějící vápník. Pokud nepodáváte syrové kosti, přidejte mleté skořápky nebo vaječné skořápky rozdrcené na prášek. Bez dostatku vápníku a fosforu ve správném poměru může pes oslabit kosti nebo onemocnět. Také příliš mnoho masa bez příloh vede k průjmům a nedostatku energie. Pes by měl jíst dvakrát denně, štěně třikrát až čtyřikrát, vždy ve stejnou dobu.

Vodu měňte dvakrát denně, i když se zdá čistá. Suché krmivo bez dostatečného pití zatěžuje ledviny. Konzervy a vařené maso mají vyšší obsah vody, kombinace se ale nemá míchat náhodně — držte se jednoho typu krmiva a jen ho doplňujte. Pamlsky odečítejte z denní dávky, jinak štěně dostane o čtvrtinu více energie, než potřebuje.

Co si vzít do kabiny a co hlídat na letiš

Štěně roste rychleji než cokoli jiného v domácnosti. Každý týden přibere na váze, mění se mu potřeba živin a za pár měsíců ze dvou kil udělá dvacet. Kdo krmí „od oka" nebo podle toho, co zrovna zbylo v misce, zadělává si na problémy s klouby, trávením i chutí k jídlu. Rozhodující není značka, ale načasování, množství a konzistence.

Domácí strava pro psy není jen rozmazlování. Pokud ji sestavíte špatně, pes může trpět nedostatkem vápníku, vitamínů nebo bílkovin. Naopak dobře postavený jídelníček z běžných surovin často předčí průmyslová krmiva. Klíčové je vědět, co pes skutečně potřebuje, a nevařit mu to, co zbylo na talíři.

Recepty si zapisujte a vařte v dávkách na dva až tři dny. Uchovávejte je v chladničce ve vzduchotěsné nádobě, nebo zmrazte na menší porce. Před podáním ohřejte na pokojovou teplotu, nikdy nepodávejte přímo z mrazáku. Sledujte váhu psa, kvalitu srsti a trávení. Pokud se objeví svědění, řídká stolice nebo odmítání jídla, změňte suroviny a zkuste jiný zdroj bílkovin. Po dvou až třech měsících nechte psa vyšetřit u veterináře, aby se odhalily případné nedostatky včas.

Na co si dát pozor při míchání a dávkování Syrové maso nikdy nekombinujte s vařenými kostmi. Vařené kosti se štěpí a mohou protrhnout střevo. Syrové kosti podávejte vždy pod dohledem a raději větší, aby je pes nemohl spolknout celé. Zeleninu vždy tepelně upravte nebo rozmixujte – pes nedokáže strávit celulózu ze syrové mrkve či brokolice. Vyhněte se cibuli, česneku, hroznům, rozinkám, avokádu a čokoládě. Tyto potraviny jsou pro psy toxické i v malém množství.

Základem je poměr živin. Pes je masožravec s určitou tolerancí k rostlinné stravě. Denní dávka by měla obsahovat zhruba polovinu masa a vnitřností, čtvrtinu vařené zeleniny a čtvrtinu přílohy, jako jsou rýže, ovesné vločky nebo vařené brambory. Maso střídejte – kuřecí, hovězí, krůtí i rybí. Vnitřnosti podávejte dvakrát týdně, játra stačí jednou, protože obsahují hodně vitamínu A.