Kontrola komína před topnou sezónou: prevence požárů a otrav, nebo riziko?

Třetím krokem je kontrola připojení spotřebiče. Zkontrolujte, zda je kouřovod správně napojen na komín a zda jsou všechny spoje utěsněné. Častou chybou bývá použití běžné lepicí pásky místo speciálního tmelu, který vydrží vysoké teploty. Důležité je také zkontrolovat stav těsnění u dvířek kotle nebo kamen – pokud jsou opotřebovaná, může docházet k úniku kouře do místnosti. Nezapomeňte ani na to, že spotřebič musí mít dostatečný přísun vzduchu pro spalování, jinak hrozí nedokonalé hoření a tvorba oxidu uhelnatého.

Nezapomínejte ani na pravidelnou údržbu topeniště. Usazeniny dehtu a popela v komíně i v samotných kamnech snižují tah a tím i přívod vzduchu. Komín by se měl čistit minimálně jednou ročně, nejlépe před začátkem topné sezóny. Popel z popelníku odstraňujte vždy, když dosáhne výšky pod rošt – příliš mnoho popela brání proudění vzduchu a dřevo se dusí. Sklo na dvířkách čistěte vlhkým hadříkem a případně popelem, odkaz který působí jako jemný abrazivní prostředek.

Co konkrétně ovlivňuje výhřevnost a jak to poznáte Prvním a nejčastějším viníkem je vlhkost dřeva. Čerstvě pokácené dřevo má klidně přes 50 % vody, což znamená, že polovinu energie spotřebujete na odpaření vody místo na vytápění. Správně vyschlé dřevo by mělo mít vlhkost pod 20 %. To poznáte snadno – suché dřevo při poklepu dvou kusů zní čistě a kovově, mokré naopak tlumeně. Pokud si nejste jistí, pořiďte si vlhkoměr na dřevo, který měří přesně. Důležité je také dřevo nechat prosychat alespoň jeden až dva roky, nejlépe pod přístřeškem s volným prouděním vzduchu, ale chráněné před deštěm. Nikdy neskladujte dřevo přímo na zemi nebo v těsné hromadě u zdi – bez proudění vzduchu zůstane vlhké i po třech letech.

Když srovnáte výhřevnost dřeva, které jste spálili před dvaceti lety, s tím dnešním, může vás čekat nepříjemné překvapení. Palivové dřevo totiž není tak stabilní komodita, jak se zdá. Za poklesem účinnosti často nestojí jen kvalita dřeva, ale i způsob, jakým ho skladujete, řežete a následně spalujete. Většina lidí přitom dělá stejné chyby, které vedou k plýtvání palivem a nižšímu tepelnému osvětlení v obývákuýkonu.

Další častý omyl je, že akumulace nahradí regulaci topení. I s akumulačním zdivem potřebujete termostat a správné nastavení, jinak se vám v místnosti bude střídat přetopení a zima. U elektrických akumulačních topení se vyplatí využít noční proud a přes den topení vypnout – pokud tak ale neučiníte a necháte je topit celý den, bude účinnost mizerná. U krbových kamen zase lidé často přetápějí, protože chtějí rychleji vytopit dům. Tím ale přehřívají zdivo, které pak sálá do místnosti dlouho po tom, co přestanou topit – výsledkem je nepříjemné horko.

Dalším krokem je kontrola vnitřního prostoru komína. Ideálně použijte zrcátko a baterku, abyste se podívali do průduchu. Hledejte usazeniny sazí, dehtu, pavučiny nebo dokonce ptačí hnízda. I malá překážka může výrazně omezit tah a zvýšit riziko zpětného hoření. Pokud je vrstva sazí silnější než 2–3 milimetry, je čas na mechanické čištění. Při této příležitosti zkontrolujte také dvířka od popelníku a čistících otvorů – musí těsnit, aby se do místnosti nedostal kouř.

Nejdůležitějším krokem je však pravidelná návštěva kominíka – minimálně jednou ročně, ideálně před začátkem sezóny. Profesionál provede důkladnou revizi, změří tah a zkontroluje, zda komín odpovídá normám. Pamatujte, že kontrola komína není jen formalita, ale zákonná povinnost pro všechny, kdo používají spotřebiče na tuhá, kapalná nebo plynná paliva. Revize by měla být provedena a zapsána do revizní zprávy, kterou pak můžete předložit při pojištění nemovitosti. Pokud si nejste jistí, zda vše proběhlo správně, nebojte se zeptat – lepší je být důkladný než později řešit následky.

Praktické využití spočívá v tom, že topíte v období, kdy je energie levnější (např. v noci) a přes den už jen čerpáte z akumulovaného tepla. To se hodí u elektrických přímotopů s akumulační schopností nebo u teplovodního vytápění s akumulační nádrží a těžkým jádrem. U krbů a kamen platí: čím větší hmota obklopuje topeniště, tím déle bude sálat. Ale pozor – akumulační zdivo musí být v přímém kontaktu s topeništěm, ne až za vrstvou polystyrenu. Typická chyba je, že lidé obloží krb silnou vrstvou cihel, ale mezi nimi a ohništěm nechají vzduchovou mezeru, což akumulaci zcela znehodnotí.

Na co dát pozor při obsluze a jaké chyby se vyplatí neudělat První zásadou je dodržet správný režim vytápění. Pokud máte akumulační kamna, topí se obvykle jednou až dvakrát denně, ale delší dobu a na vyšší teplotu. Časté a krátké přikládání vede k tomu, že se zdivo nestihne prohřát do hloubky a povrch je buď přetopený, nebo vychladlý. Stejně tak u podlahového topení nechte systém běžet při konstantní teplotě, ne kolísavě – jinak ztratíte výhodu akumulace. Sledujte také vlhkost zdiva, protože mokrá cihla má horší akumulační vlastnosti a navíc může docházet k plísním.

If you loved this post and you would such as to receive more details relating to https://Youngstersprimer.a2hosted.Com/ kindly see our own website.