Kolik prostoru nechat kolem kuchyňského ostrůvku, aby se dalo projít?

Kuchyňský ostrůvek vypadá v katalogu skvěle, ale v reálné kuchyni rozhoduje jediné číslo: průchod. Pokud mezi hranou ostrůvku a nejbližší pevnou překážkou nezůstane dost místa, bude z něj brzy skladiště. Doporučené minimum je 90 cm pro jednoho člověka, 110 až 120 cm tam, kde se bude otevírat myčka nebo trouba, a 120 až 150 cm, pokud mají kolem ostrůvku procházet dva lidé nebo pokud je za ním další pracovní plocha.

Co má být po ruce a co může být d�

Nejčastější chyba je skládání hrnců do sebe jako ruské panenky. Ušetří to místo, ale jen dokud potřebujete ten spodní. Jakmile ho vytáhnete, celá věž se rozsype a malé kusy se rozkutálí po zásuvce. Stejně špatné je dávat nejtěžší hrnce nahoru – při otevření se sesunou dopředu a zablokují kolejnice.

Blízko sporáku patří jen to, co snese teplo a co použijete během vaření. Olej, ocet, sůl, pepř, kmín, majoránka, česnek a cibule mají být na dosah ruky. Olej ale nikdy nenechávejte přímo nad plotýnkou – teplo a světlo ho rozkládají a žlukne. Stejně tak med ztrácí aroma, když stojí na horkém místě. Koření v celku vydrží u sporáku měsíce, mleté jen týdny. Proto je lepší mít u plotny jen malou zásobu a zbytek držet v uzavřené dóze ve tmě.

Materiál rozhoduje o tom, jak rychle se kámen projeví a jak snadno se odstraní. Nerezový dřez má jemnou strukturu a kámen se na něm drží spíše v podobě šupinek, které se ale rády zachytí v mikroskopických škrábancích od drátěnky. Smaltovaný povrch je hladký, takže kámen se usadí pomaleji, zato ho nelze odstraňovat kyselinou, která smalt naleptá. Keramický dřez je nejodolnější, ale spáry a odtokové síto jsou slabé místo. Kompozitní materiály mají povrch poréznější a kámen se do nich zažere rychleji, zvláště pokud se pravidelně neošetřují.

Hluboká zásuvka na hrnce je zrádná v tom, že vypadá prostorně, ale ve skutečnosti se v ní nádobí jen vrší na sebe. Klíčové je rozhodnout se, podle čeho budete hrnce skládat. Pokud budete míchat hrnky, pánve a velké hrnce bez pravidel, budou se vždycky převracet. Začněte tím, že všechny kusy vytáhnete ven, roztřídíte podle průměru a výšky a teprve pak začnete řešit, co kam patří.

Nejčastější chyba je přeskládat potraviny jednou a pak už to neřešit. Teplota v kuchyni se mění podle ročního období, vaření a větrání. V létě je u sporáku i o deset stupňů víc než v zimě. Proto se vyplatí udělat si jednoduchý test: položte do skříně na týden teploměr a zkontrolujte, kolik tam skutečně je. Další častou chybou je skladovat potraviny v originálních obalech. Otevřený sáček mouky nebo cukru nasákne vlhkost a získá pachy z okolí. Přesypejte je do sklenice s těsněním.

Do lednice naopak patří mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, otevřené sklenice a vše, co má na obalu pokyn ke skladování v chladu. Vejce ale nemyjte – tím odstraníte ochrannou vrstvu a bakterie se dostanou dovnitř. Mléko nedávejte do dveří, kde teplota kolísá při každém otevření. Syrové maso dejte na spodní polici, aby šťáva nekapala na ostatní potraviny. Zeleninu v lednici skladujte v perforovaném sáčku, jinak se zapaří a shnije.

Většina lidí řeší, co koupit, ale málokdo řeší, kam to po příchodu domů položit. Přitom právě umístění rozhoduje o tom, jak dlouho potraviny vydrží a jestli se dají ještě použít. Když dáte cibuli nad sporák, do týdne jí vyraší zelené klíčky. Když dáte brambory do lednice, zesládnou a při smažení zčernají. Stačí přitom dodržet pár pravidel a ušetříte za vyhozené jídlo víc než za jakýkoli spotřebič.

Chladná část kuchyně není jen lednice Chladná část neznamená automaticky lednici. Mnoho potravin se naopak v chladu kazí rychleji. Rajčata v lednici ztratí chuť a udělají se moučná. Brambory v chladu mění škrob na cukr, takže chutnají sladce a při vysoké teplotě hnědnou. Cibule a česnek v lednici plesniví, protože potřebují suchý vzduch. Banány v chladu černají. Tyto věci patří do tmavé, suché a větrané skříně nebo do koše, který není u sporáku. Ideální teplota je kolem patnácti stupňů, což je v mnoha kuchyních právě prostor pod linkou na opačné straně než sporák.

Nakonec platí, že zásoby je třeba pravidelně kontrolovat, ne jen nakupovat. Jednou za měsíc projděte skříň i lednici, vyhoďte prošlé a zjistěte, co se zkazilo dřív, než mělo. Podle toho upravte místo uložení. Když vám opakovaně plesniví chléb v chlebníku, je tam vlhko – přesuňte ho jinam nebo ho nakrájejte a zamrazte. Když se sýr v lednici rychle obalí slizem, je tam moc vlhko. Malé změny v uložení udělají větší rozdíl než drahé nádoby.