Kdy začít seznamovat štěně s okolím, aby z toho nebyl plachý pes?

Hotový růžový olej se hodí na suchou a zralou pleť. Naneste několik kapek na vlhkou pokožku po koupeli a jemně vmasírujte. Skvěle funguje i jako podklad pod make-up nebo jako sérum na noc. Pro unavené oči namočte dva vatové tampony a přiložte na zavřená víčka na deset minut. Olej také zmírní zarudnutí po holení a podráždění po opalování. Přidat ho můžete do domácího peelingového cukru nebo do koupele – stačí lžíce do teplé vody.

Třes je obranný mechanismus, ne selhání. Když začne nekontrolovatelný třes v kombinaci se ztuhlou chůzí a nejasnou výslovností, jste za hranou, kde se to dá ještě rychle zvrátit pohybem. Pokud třes po deseti minutách chůze v teplejším tempu neustoupí, nebo se dokonce přestane objevovat a vy cítíte zvláštní klid a ospalost, je to vážné. Tělo přestalo bojovat. Tehdy se túra končí. Ne za hodinu. Teď.

Druhá zásadní chyba je špatně umístěná parozábrana. V podkroví musí být na teplé straně izolace, tedy pod sádrokartonem. Často se ale zapomene na to, že každý prostup – kabel, trubka, vývod – musí být přelepený a utěsněný. Netěsnost velikosti pár centimetrů dokáže do konstrukce pustit vlhkost, která v izolaci zkondenzuje. Parozábranu nikdy nepropichujte hřebíky ani vruty zbytečně a už vůbec ji nepokládejte volně bez přelepení spojů. Pokud si nejste jistí, zda je vrstva správně, raději přizvěte odborníka na kontrolu před zaklopením.

Se psy postupujte stejně jako s lidmi. Jeden klidný dospělý pes, který štěněti jasně ukáže hranice, naučí víc než deset štěňat ve hře. Hrajte spolu jen krátce, přerušujte hru dřív, než se štěně unaví nebo než se začne bát. Pokud štěně ztuhne, schová se za vás nebo začne štěkat, situaci ukončete. Nenuťte ho k interakci, když se odvrací. Pes, který se naučí říct „ne" a být vyslyšen, se později lépe brání a méně kouše.

Na závěr si nastavte pevný konec práce. V malém bytě se pracovna nedá zavřít, takže hranici tvoří čas a rituál. Vypněte počítač, sklopte desku, odnesete hrnek. Bez tohoto kroku budete v práci pořád, i když sedíte na gauči. Prostor je malý, ale den má jasné hranice, a to je v bytě důležitější než velikost stolu.

Nejčastější chyba je nošení štěněte v náručí na rušná místa. Pes se tak učí jen dívat, ne zažívat. Další chybou je socializace odložená na dobu po očkování. Pokud veterinář neřekne jinak, je bezpečnější nosit štěně na dece na klidné místo, než ho držet týdny zavřené doma. Vyhněte se ale místům, kde se pohybuje mnoho neznámých psů s neznámým zdravotním stavem – psí hřiště a útulky na začátek nepatří.

Doma nastavte režim. Spánek je pro socializaci stejně důležitý jako podněty. Štěně potřebuje klid na spaní několik hodin denně, ideálně v odděleném místě. Když je nevyspalé, všechny nové zážitky zpracovává hůř a může reagovat štěkotem nebo kousáním. Návštěvy a děti učte, že spící pes se nebudí a nebere se mu jídlo. Dítě, které štěně zvedá a tiskne, ho naučí, že lidé jsou nebezpeční.

Třetí chybou je podcenění rozteče a typu podpůrné konstrukce. Na šikminách se často používají tenké profily s velkou roztečí, což vede k vlnitému povrchu a prasklinám ve spojích. Rozteč nosných profilů by neměla přesáhnout 400 mm u stropů a 600 mm u stěn, u šikmin raději 400 mm. Profily musí být dostatečně tuhé a kotvené do krokví, ne jen do latí. Pokud krov nedovolí rovinný podklad, vyrovnejte ho podkladními profily, ne tlakem na desky.

Co má štěně poznat a jak dávkovat množství Nevystavujte štěně desítkám lidí a psů v jednom dni. Lepší je kratší kontakt několikrát denně. Seznamte ho postupně s muži, ženami, dětmi, lidmi v čepici, s brýlemi, s deštníkem, s kočárkem, s lidmi na invalidním vozíku. Zvuky pouštějte nejdřív tiše, pak hlasitěji: zvonek, vysavač, bouřka, sirény z nahrávky. Povrchy střídejte – tráva, písek, dlažba, dřevo, kovový rošt, mokrá zem. Vždy nechte štěně, ať se rozhodne samo. Když couvne, nechte ho, nepřemlouvejte ho a netahejte ho. Odměňte ho pamlskem nebo hrou ve chvíli, kdy se uklidní.

Socializace štěněte nezačíná v okamžiku, kdy ho přinesete domů. Začíná už u chovatele a vy v ní pokračujete od prvního dne. Rozhodující je období zhruba mezi třetím a šestnáctým týdnem věku. V té době pes přijímá nové podněty bez velkých obav, a co v tomto okně mine, se později dohání jen těžko. Cílem není štěně „otrávit" zážitky, ale ukázat mu, že běžný svět je nudný a bezpečný.

Pořiďte si zápisník a zapisujte, co jste už zvládli. Za dva měsíce snadno zjistíte, že chybí například kontakt s kočkou, s kolem nebo s vodou. Socializace nekončí v pubertě. I dospělý pes potřebuje nové podněty pravidelně, aby zůstal v pohodě. Pokud štěně projevuje strach i po opakovaném, klidném setkání, nechte ho vyšetřit veterinářem a poraďte se s odborníkem na chování. Vyhněte se trestům za bázlivost – strach se trestem neodstraní, jen se prohloubí.