Kdy uvidíte barevné divadlo na obloze a co si při tom nesplést?

Prvním chytrým krokem je deska ukotvená do zdi místo stolu s nohami. Ušetříte místo pod sebou, které využijete na úložný box nebo koš. Desku dejte do výšky, kdy při sezení máte lokty v pravém úhlu a ramena volně. Pokud si nejste jistí, použijte výšku, při které se horní hrana monitoru nachází v úrovni očí. Špatně zvolená výška je nejčastější důvod, proč lidé po pár týdnech přestanou u koutu pracovat.

Základní vybavení je jednoduché: vlastní oči a trpělivost. Pro přesnější odhad úhlových vzdáleností si pomozte nataženou paží – dlaň na délku paže zakrývá asi 20 stupňů, pěst 10 stupňů. Halové jevy často vydrží jen několik minut, proto je dobré mít po ruce fotoaparát s širokoúhlým objektivem. Při fotografování Slunce nikdy nehledejte přímo do hledáčku, mohlo by dojít k poškození zraku. Stačí použít živý náhled nebo clonit objektiv.

Mezi další úkazy patří sluneční psi (parhelia) – jasné skvrny po stranách Slunce ve stejné výšce, nebo vertikální sloup. Ten vzniká odrazem světla na plochých krystalcích, které se vznášejí ve vzduchu. Časté jsou také horní a dolní tangenciální oblouky, cirkumzenitální oblouk nebo paranthelia. Pokud chcete tyto úkazy pozorovat systematicky, veďte si deník: zapisujte datum, čas, typ oblaku a tvar jevu. Postupně zjistíte, za jakých podmínek se který jev objevuje.

Kuchyň a koupelna snese vertikální řešení lépe než obývací pokoj. V kuchyni přidejte druhou řadu polic nad pracovní desku, věšáky na nářadí a příčku do linky na plechy a prkénka. V koupelně využijte prostor nad umyvadlem a nad pračkou, ale hlídejte vlhkost – papír a textil tam nepatří. Do spíže a do skříně se vyplatí vložit nízké stupně nebo zásuvky místo jedné vysoké police. Věci pak nevznikají v nepořádku, protože každá má své místo podle četnosti používání.

Když voda stojí v podmisce nebo v obalu Druhá chyba je nechávání vody v podmisce nebo v dekorativním obalu. Mnoho lidí si myslí, že rostlina si vezme, co potřebuje. Jenže kořeny sedí ve vodě a začnou uhnívat. Uhnívající kořeny nedokážou přijímat živiny, a tak listy žloutnou – nejdřív ty spodní. Po zalití vždy počkejte patnáct až dvacet minut, pak přebytečnou vodu vylijte. Stejně tak zkontrolujte, jestli květináč uvnitř obalu stojí na malých nožičkách, nebo je ponořený přímo ve vodě.

První chyba je zalévání podle kalendáře. Někdo má v hlavě zažité, že se má zalévat dvakrát týdně, ať se děje co se děje. Jenže potřeba vody se mění podle světla, teploty, velikosti květináče i ročního období. V létě rostlina vyschne za dva dny, v zimě za dva týdny. Řešení je jednoduché: strčte prst do substrátu asi dva centimetry hluboko. Když je suchý, zalijte. Když je vlhký, počkejte. U velkých květináčů použijte dřevěnou špejli – funguje stejně jako u pečení.

Jak rozeznat halové jevy od jiných úkazů Mnoho lidí si plete halový kruh s duhou. Duhy vznikají na vodních kapkách a jsou vždy na opačné straně od Slunce než halové jevy. Halové jevy se objevují kolem Slunce nebo Měsíce, mají často bílou nebo slabě duhovou barvu a jejich barvy nejsou tak syté. Irizace je jiný úkaz: tenké barevné skvrny na okrajích vysokých oblaků, které vznikají ohybem světla na malých kapičkách nebo krystalcích. Bývají vidět hlavně poblíž koruny oblaku, ne v kruhu kolem Slunce.

Žloutnutí listů u pokojových rostlin není nemoc. Je to signál, že něco v péči nefunguje. Většina lidí sáhne po hnojivu nebo po přesazení, ale skutečný problém bývá jinde: v zálivce. Právě ta rozhoduje o tom, jestli kořeny dýchají, nebo se dusí. Než začnete cokoli měnit, zkontrolujte substrát a květináč. Většina odpovědí je tam.

Když listy žloutnou, nespěchejte s hnojivem. Nejprve zkontrolujte vlhkost, podmisku a kvalitu vody. Většina problémů zmizí, jakmile se změní režim zalévání. Rostlině dejte dva až tři týdny, než se vzpamatuje. Nové listy poznáte podle svěží zelené barvy. Pokud se ani po měsíci nic nezmění, teprve pak se podívejte na kořeny – mohou být přemokřené nebo napadené hnilobou.

Úzká chodba neunese dvě velké skříně ani komodu. První dojem ale nedělá nábytek, nýbrž to, co je vidět ve výšce očí a pod nimi. Kabáty visící přes ramínka do strany a boty rozházené po zemi zaberou víc místa než samotný nábytek. Než začnete cokoli kupovat, změřte šířku průchodu a odečtěte alespoň 60 cm na projití. Zbytek je prostor pro věšení a odkládání.

Nábytek na míru místu, ne místo na míru nábytku Typická chyba je koupit klasickou skříň nebo postel s vysokým čelem a pak zjistit, že se pod šikminu nevejde nebo že se přes ni nedá projít. Řešením jsou nízké a hluboké úložné prvky — zásuvkové postele, komody nižší než okenní parapet, lavice místo židlí. Pod šikminu patří i police zasazené do stěny, které nevyčnívají do prostoru. Vše, co má výšku větší než metr, soustřeď do nejužšího pruhu místnosti, kde stejně nemůžeš stát.