Kdy se leskne matná a kdy saténová barva?

Dalším častým omylem je vrstvení dvou přikrývek v zimě. Pokud je vám zima, přidejte druhou lehkou přikrývku nebo deku místo toho, abyste kupovali těžkou zimní. Dvě tenké vrstvy izolují lépe než jedna tlustá a hlavně se dají kdykoli odebrat. Ušetříte místo ve skříni i peníze za druhou sadu. Pozor ale na materiál: kombinujte přírodní s přírodním, syntetiku se syntetikou, jinak se přikrývky mohou sesouvat nebo se pod sebou potit.

Největší efekt mívá vlhkost vzduchu. Sliznice v nose a krku při vlhkosti pod 40 % vysychají, otékají a zvětšují odpor při dýchání. Zvlhčovač nastavte na 45–55 % relativní vlhkosti a pravidelně ho čistěte — zanedbaný přístroj rozprašuje plísně a stav ještě zhorší. Vlhkost kontrolujte levným vlhkoměrem, ne pocitem. V zimě, kdy topení vysušuje vzduch na 20–30 %, je to znát nejvíc. Pokud nechcete zvlhčovač, pomůže miska s vodou u radiátoru, ale jen jako provizorium.

Typická chyba je používat suchý hadr na nábytek a pak hned vysávat. Suchý hadr prach jen rozvíří a ten se usadí zpět na povlečení. Lepší je nejprve otřít povrchy vlhkým hadrem, poté vysát podlahu a nakonec převléknout lůžkoviny. Vysavač s HEPA filtrem zadrží jemné částice, které by jinak unikly zpět do vzduchu. Pokud filtr nemáte, po vysávání chvíli nevstupujte do místnosti a nechte prach usadit.

Stropní světlo řešte jako základ pro úklid a oblékání, ne pro odpočinek. Svítidlo umístěte tak, aby nesvítilo přímo do očí ležícímu člověku – ideálně trochu mimo osu postele. Pokud používáte jeden centrální zdroj, zvolte takový, který umí tlumit a měnit teplotu bílé. Studené světlo nad postelí spolehlivě oddálí usnutí, protože mozek čte modrou složku jako signál dne. Pro večer nastavte teplý odstín a výkon snižte na minimum, které ještě stačí na orientaci.

Ideální teplota se ale mírně liší podle toho, jak je člověk oblečený a jakou má přikrývku. Někdo spí pod lehkou letní peřinou a potřebuje spíš 19 stupňů, jiný pod silnou zimní a vyhovuje mu 16. Rozdíl dělá i vlhkost vzduchu. Při relativní vlhkosti kolem 40 až 60 procent se teplota vnímá příjemněji. Suchý vzduch vysušuje sliznice a nutí k pití, příliš vlhký vzduch zase brání odpařování potu a člověk se budí zpocený, i když je v místnosti jen 18 stupňů.

Kde se satén vyplatí a kde ne Saténová barva se hodí do kuchyní, na chodby, do dětských pokojů a na dveře. Povrch je hladší, voda s mýdlem po něm sjede a většina nečistot se dá setřít bez stopy. Pozor ale na přílišné tření – satén není lak. Drhnutí abrazivním prostředkem nebo houbičkou s hrubou stranou povrch poškrábe a lesk se rozpadne na matné fleky, které už neschováte.

Praktické pravidlo: matnou barvu dávejte tam, kde se povrchu nikdo nedotýká a kde chcete skrýt nedokonalosti. Satén dejte tam, kde se bude otírat, ale počítejte s tím, že každý zásah je vidět, dokud se neumyje celá plocha. Před koupí barvy si udělejte zkušební nátěr na karton a nechte ho zaschnout. Teprve za denního světla poznáte, jak se odráží a co s ním udělá vlhký hadr.

Než začnete malovat, zjistěte si, co je pod barvou. Na starou matnou vrstvu satén přímo nepůjde – rozdílná savost způsobí, že nová barva bude mapovat. Podklad nejdřív přebruste jemným brusným papírem, odmastěte a naneste jednu vrstvu stejného typu, jaký chcete mít navrchu. U nových omítek platí, že první vrstva se vždy dělá matná jako penetrace, teprve druhá může být satén.

Na stěnách v obývacím pokoji nebo v ložnici matná barva splyne s okolím a neukazuje nerovnosti podkladu. Jenže každý dotek prstem, mastný flek od jídla nebo šmouha od hračky se do matného povrchu zažere. Vytřít ji vlhkým hadrem znamená, že se místo vybledne a zůstane po něm světlejší mapa. Čím je matnost vyšší, tím horší je otíratelnost.

Matná a saténová malba se od sebe neliší jen názvem. Rozdíl je ve velikosti částic plniva a pojiva, které určují, kolik světla se od povrchu odrazí a jak snadno se z něj dá umýt špína. Matná barva má jemnější částice a světlo rozptyluje, saténová má částice hrubší a pojivo lesklejší, takže světlo odráží zpět. Z toho plyne vše ostatní.

Jak teplotu v ložnici skutečně ovlivnit Nejúčinnější je větrání. Před spaním otevřete okno na deset až patnáct minut a nechte vzduch vyměnit. V zimě to stačí jednou, v létě je lepší vyvětrat až po setmění, kdy venkovní teplota klesne. Během noci pak větrejte krátce a intenzivně, ne celou noc pootevřeným oknem. Pootevřené okno sice vypadá jako kompromis, ale přivádí málo vzduchu a často způsobuje průvan na krk nebo ramena. Pokud bydlíte v hlučné ulici, pomůže větrat před spaním a pak okno zavřít, případně použít tlumicí vložku do rámů.