Kdy olej z třezalky skutečně pomáhá na podrážděnou pokožku?
Zmírnění jizev a regenerace suché kůže V praxi se třezalkový olej osvědčuje při péči o jizvy, striky a drobné popáleniny. Pravidelným vmasírováním dvakrát denně do postižených míst podporuje tvorbu nových kožních buněk a zlepšuje pružnost tkání. U suché kůže pomáhá uzamknout vlhkost, ale není vhodný pro mastnou a aknózní pleť, protože by mohl ucpat póry. Pokud máte ekzém, vyzkoušejte olej nejprve na malé ploše, protože u citlivých jedinců může dojít k podráždění.
Použití měsíčkového oleje je široké – od péče o suchou pokožku, přes masáže až po ošetření drobných ranek a popálenin. Nanášejte ho na postižená místa dvakrát denně. Před prvním použitím vyzkoušejte na malé ploše kůže, zda se neobjeví alergická reakce. Správně připravený olej je zlatavý až jantarový, příjemně voní a má lehce nasládlou chuť. Pokud se vám toto podaří, máte doma lékárnu, na kterou se můžete spolehnout.
Při výrobě se vyvarujte kovových nádob a náčiní, protože kov může oxidovat a změnit vlastnosti oleje. Používejte sklo a dřevěné vařečky. Po scezení nechte olej odstát, aby se usadily drobné nečistoty, a vrchní čistou část přelijte do jiné lahve. Skladujte maximálně šest měsíců, jinak žlukne. Aplikujte ho jako sám, nebo smíchejte s pár kapkami levandulového oleje pro zklidňující efekt. S těmito pravidly získáte spolehlivý přípravek, který se vám odmění zdravě vypadající pokožkou.
Třezalkový olej patří mezi klasické bylinné maceráty, které si můžete připravit doma během několika týdnů. Na rozdíl od tinktury, která se užívá vnitřně, je olej určen především pro vnější péči o pokožku. Jeho hlavní předností je, že podporuje regeneraci suché, podrážděné i mírně popraskané kůže, a přitom nepůsobí agresivně. Připravte si ho z čerstvě natě třezalky tečkované, nejlépe z rostlin sbíraných v době plného květu, kdy obsah účinných látek vrcholí.
A na závěr jedno upozornění: neaplikujte masku na porušenou kůži, akné nebo otevřené rány. Med sice působí antibakteriálně, ale v kombinaci s ovesnými vločkami může zanícená místa dráždit. Pokud po první aplikaci ucítíte pálení nebo svědění, přípravek smyjte a použijte pouze samotný med zředěný vodou. Reakce na med je vzácná, ale možná – vždy proto předem vyzkoušejte malé množství na vnitřní straně předloktí. Správně připravená maska by měla zanechat pleť jemnou, pružnou a bez pocitu napětí.
Častou chybou bývá použití oleje z loňského roku, který ztrácí účinnost. Vždy si připravujte čerstvou dávku maximálně na sezónu a skladujte ji v chladu a tmě. Další chybou je sběr rostlin z chemicky ošetřených lokalit – vybírejte místa daleko od silnic a polí. Olej také nikdy nevařte ani nepřehřívejte, protože byste zničili termolabilní látky. Při správné přípravě a použití můžete očekávat viditelné zlepšení stavu pokožky během dvou až tří týdnů.
Dalším častým omylem je vynechání hydratačního krému po masce. Ovesné vločky sice odstraňují šupinky a zklidňují podráždění, ale bez následné péče se vlhkost z pokožky rychle odpaří. Ihned po opláchnutí naneste lehký hydratační krém s ceramidy nebo kyselinou hyaluronovou. Pokud máte pleť extrémně suchou, přidejte do masky ještě půl lžičky olivového nebo mandlového oleje. Tuky v oleji vytvoří na pleti ochranný film, který zabrání ztrátě vody.
Když už se rozhodnete recyklovat, nikdy nepřehřívejte vosk na přímém ohni. Používejte vodní lázeň a teploměr, aby teplota nepřesáhla 80 °C. Při vyšších teplotách se parafín začíná rozkládat a uvolňuje těkavé organické látky. Také se vyhněte mikrovlnné troubě – vosk se zahřívá nerovnoměrně a může nečekaně vystříknout. Dodržujte tato pravidla a výsledek bude bezpečnější, ale pamatujte, že recyklaci parafínu zvládne jen ten, kdo zná jeho složení.
Základem je výběr správných květů. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) by měl být čerstvě natrhaný, nejlépe v suchý slunečný den po odpaření ranní rosy. Květy musí být plně rozvinuté, bez známek plísně nebo poškození hmyzem. Pokud nemáte vlastní zahrádku, hledejte měsíček na loukách či v zahradách, kde neprobíhá chemické ošetření. Důležité je květy před použitím nijak neomývat – voda by do oleje zanesla vlhkost, která způsobí žluknutí a růst mikroorganismů.
Test, který odhalí, zda je vosk ještě použitelný Než začnete, udělejte jednoduchou zkoušku. Roztavte malé množství vosku ve vodní lázni a nalijte na kousek alobalu. Po ztuhnutí si všimněte barvy a vůně. Pokud je vosk tmavě hnědý, má výrazný chemický zápach nebo je na povrchu mastný film, je nevhodný pro další použití. Takový parafín už obsahuje produkty oxidace, které se nedají odstranit. Lepší je ho vyhodit, než riskovat špatný vzduch v místnosti.