Kdy jsou přechodové lišty mezi místnostmi zbytečné?

Zkontrolovat byste měli i to, zda je hodnota R uvedena pro suchý stav. U některých materiálů se po zabudování vlhkost ustálí na jiné úrovni a odpor se změní. Pokud výrobce uvádí jen laboratorní číslo, ptejte se na reálné podmínky. Jedině tak získáte představu, jak bude střecha fungovat po letech. Tepelný odpor není dokonalý ukazatel, ale je to nejrychlejší orientační bod, který vám zabrání udělat drahou chybu.

Vyhněte se dvěma častým omylům. Prvním je domněnka, že stačí koupit „něco měkkého" a ozvěna zmizí. Druhým je snaha utlumit zvuk jen na podlaze, zatímco stěny a strop zůstanou holé. Zvuk se chová jako voda – hledá cestu nejmenšího odporu a odráží se od všech tvrdých povrchů. Teprve kombinace podlahy, stěn, oken a nábytku vytvoří prostor, kde se dá mluvit bez zbytečného dozvuku.

Rozhodující je množství vody, ne to, že je hadr mokrý. Vyždímaný hadr, ze kterého nekapká, je bezpečný pro běžné setření. Hadr namočený tak, že za ním zůstávají louže, škodí i při jednorázovém použití. Stejně důležité je, co je v té vodě. Prostředky s velkým množstvím saponátu zanechávají v ochranné vrstvě zbytky, které ji postupně narušují. Na běžné čištění stačí voda s malou dávkou prostředku určeného přímo na laminát.

Nejčastější chyba je tmelit spáry v zimě. Tmel vytvrdne, ale v létě, když dřevo nabere vlhkost a roztáhne se, ho podlaha vytlačí nahoru nebo praskne. Vznikne nerovný povrch a problém je větší než na začátku. Pokud jsou spáry opravdu velké a trvalé i mimo topnou sezonu, pak je na místě zavolat odborníka, který posoudí, zda nejde o chybu při pokládce – například o chybějící dilatační spáru u stěn nebo o příliš natěsno spojené lamely.

Kročejový hluk neprochází vzduchem, ale konstrukcí. Když soused dole slyší kroky, není to proto, že byste našlapovali hlasitě, ale protože se vibrace přenášejí podlahou, nosnou deskou a stěnami. Účinné řešení proto nemůže být jen kobereček položený na parkety. Rozhoduje hmotnost, pružnost a to, zda se podlaha skutečně oddělí od konstrukce.

Přechodová lišta nebo práh řeší výškový rozdíl mezi dvěma podlahami, zakryje spáru a chrání hranu nášlapné vrstvy. Není to ale povinná součást každé místnosti. Rozhoduje typ podlah, jejich tloušťka, způsob pokládky a to, jestli mezi místnostmi vzniká dilatace. Kdo práh osadí tam, kde není potřeba, zbytečně si vytvoří překážku, která se špatně uklízí a u dveří se o ni zachytává.