Kdy je zpětná klapka u koupelnové baterie nutností a kdy na ni zapomenout?

Největší problém není řezání, ale spáry. Velká dlaždice má málo spár, takže každá nerovnost mezi dlaždicemi je vidět. Pokud podklad není rovný, dlaždice se „houpe" a spára se rozjíždí. V malé koupelně to poznáte okamžitě, protože se na ni díváte zblízka. Před lepením proto srovnejte stěny a podlahu – u velkého formátu tolerujte maximálně dva milimetry na metr. Jinak vám ani sebelepší lepidlo nepomůže.

Klapku je proto nutné osadit všude, kde je baterie připojena na rozvod pitné vody a zároveň se v jejím okolí mohou vyskytnout látky, které do pitné vody nepatří. Typicky jde o sprchové baterie s ruční sprchou, která může ležet ve vodě, dále o baterie s výsuvnou sprškou, u nichž hadice končí pod hladinou, a také o baterie napojené na bidet nebo na pračku. Stejně tak ji vyžadují instalace v objektech, kde je na stejný rozvod napojena i dešťová voda nebo studna – tam je riziko záměny vody obzvlášť vysoké.

Nejčastější chyba je koupit vysokou skříň plnou polic a zapomenout na dveře. Otevíravé dveře v úzké koupelně zaberou půlku uličky a vy je budete muset neustále zavírat, abyste prošli. Posuvné dveře nebo výklopné systémy šetří prostor, ale vyžadují přesné usazení a rovnou podlahu. Pokud zvolíte otevíravé dveře, kupte si takové, které se dají otevřít do 90 stupňů a mají nízké úchytky — vyčnívající madla v úzkém prostoru bolí.

Než sáhnete po tmelu, musí být povrch dokonale suchý a odmaštěný. Vypněte vodu, demontujte žebřík, pokud to jde, a starý silikon odstraněte plastovou škrabkou. Zbytky dokonale odstraňte přípravkem na silikon, ne ředidlem, které může naleptat obklad. Spáru vysušte fénem a nechte vychladnout. Pokud je pod obkladem vlhko, silikon nepřilne a za pár týdnů se odloupne.

Jak si výšku ověřit vlastním těl

Typická chyba je koupit skříň přesnou výškou ke stropu bez rezervy. Nech nahoře mezeru alespoň dva až tři centimetry kvůli nerovnostem stropu a proudění vzduchu. Další častý omyl je plná police až ke stropu bez možnosti přístupu – do horních pater se dostaneš jen se stoličkou, proto tam ukládej sezónní nebo záložní věci. Nepřehlcuj skříň do posledního místa, vlhko v koupelně potřebuje cirkulaci, jinak začne nábytek bobtnat a plesnivět.

Praktický postup při rozhodování je jednoduchý. Nejprve zjistěte, zda je baterie na pitné vodě. Pak se podívejte, zda může její vývod – hadice, sprcha, výpusť – skončit pod hladinou vody v odpadu, vaně nebo nádobě. Pokud ano, klapku instalujte. Pokud vývod zůstává trvale nad hladinou a voda se nikde nedrží, klapku řešit nemusíte. U nových baterií bývá klapka často součástí těla baterie nebo se montuje do přívodní hadice. U starších typů se vkládá mezi baterii a přívodní potrubí jako samostatný díl.

Nejčastější chybou je domněnka, že klapka v baterii nahradí hlavní zpětnou klapku na přívodu do domu. To není pravda – chrání pouze dané odběrné místo. Další chybou je montáž klapky na špatnou stranu nebo její zanesení vodním kamenem, kvůli kterému přestane těsnit. Proto je potřeba ji alespoň jednou ročně zkontrolovat a při známkách netěsnosti vyměnit. Pokud si nejste jisti, zda vaše instalace klapku vyžaduje, poraďte se s instalatérem nebo si prostudujte místní hygienické předpisy – ty obvykle přesně stanoví, kde je ochrana proti zpětnému toku povinná.

Kdy si naopak můžete ušetřit starosti U jednoduché umyvadlové baterie s pevným ramínkem, která je osazena vysoko nad umyvadlem a nemá žádnou hadici ani sprchu, zpětná klapka obvykle nutná není. Voda z přívodu zde nemá jak přijít do kontaktu s odpadní nebo stojatou vodou. Podobně je to u baterie, která je součástí sprchového koutu s pevnou hlavicí upevněnou na zdi – pokud hlavice není ponořená a hadice nevisí ve vodě, riziko zpětného toku je minimální. Výjimkou ale zůstávají starší domy s jedním přívodem, kde se tlak v potrubí často mění a klapka je levnější než řešení následků.

Zpětná klapka u koupelnové baterie není univerzálním řešením pro každou instalaci. Rozhoduje především to, zda hrozí, že se voda z přívodu může vrátit zpět do rozvodu pitné vody. Tento jev se odborně nazývá zpětný tok a vzniká při poklesu tlaku v hlavním řadu – třeba při odstávce, prasknutí potrubí nebo při současném napojení více zařízení. Pokud voda obsahuje například zbytky mýdla, šamponu nebo nečistoty z vany, může při zpětném toku kontaminovat pitnou vodu v celém domě.