Kdy je nejlepší čas na sušení bylinek a jak je pak skladovat?

Častou chybou je hnojení v horkém poledni, kdy se roztok odpaří a spálí listy. Hnojte brzy ráno nebo večer. Další chybou je zalévat bylinky výživou místo obyčejné vody – hnojivo není náhrada zálivky. A pozor na univerzální hnojiva pro květiny, obsahují příliš mnoho dusíku a bylinkám škodí. Pro bylinky je vhodnější vyvážené hnojivo nebo speciální přípravek určený přímo pro aromatické rostliny.

Oddenky rostou pod povrchem a hledají každou skulinu. Pokud květináč stojí na záhonu nebo v blízkosti jiných nádob, oddenek přeleze okraj a pustí se dál. Stejně tak vyroste odtokovým otvorem, pokud je nádoba postavená na holé zemi. Řešením je stát na dlaždici, betonu nebo na plastové podložce. Mezi květináči nechte alespoň patnáct centimetrů mezery. Kontrolujte odtokový otvor každé dva týdny – stačí květináč nadzvednout a podívat se, zda zespodu neleze bílý výhonek.

Sušení bylinek má smysl jen tehdy, když je sklidíte ve správnou dobu. Většina druhů obsahuje nejvíc aromatických látek těsně před rozkvětem, kdy jsou poupata ještě zavřená. Pokud vyčkáte, až rostlina vykvete, silice se částečně vytratí a chuť i vůně budou slabší. Listové bylinky jako máta, bazalka nebo petržel sklízejte ráno po oschnutí rosy, ale ještě před poledním úpalem. Naťové bylinky jako tymián, oregano nebo šalvěj stříhejte i s květenstvím, pokud ho chcete využít.

Vyberte si zdravou mateřskou rostlinu, která není napadená škůdci ani plísní. Odřízněte z ní vrcholové výhony dlouhé asi 10 až 15 centimetrů. Řízek by měl mít alespoň tři až čtyři listové patra. Spodní část výhonu zbavte listů, aby se stonek mohl dostat do přímého kontaktu s půdou. Řez veďte těsně pod listovým uzlem, protože právě tam se nejlépe tvoří kořeny. Pokud chcete podpořit zakořenění, můžete spodní konec namočit do gelu nebo prášku na řízkování, ale není to nutné.

Když budete hnojit střídmě a podle typu bylinky, vydrží vám aromatické rostliny celou sezonu a jejich chuť bude výrazná. Pokud si nejste jistí dávkou, začněte polovinou doporučené dávky a sledujte reakci rostlin. První změny uvidíte zhruba za týden – podle nich poznáte, zda přidat, nebo ubrat.

Předpěstování má smysl tam, kde semena klíčí pomalu nebo potřebují vyšší teplotu, než jakou má půda na záhoně. Typicky jde o bazalku, majoránku, tymián, rozmarýn, šalvěj, oregan a levanduli. Tyto bylinky vyséváme doma od února do března do lehkého substrátu, při teplotě kolem 18–22 °C. Semena sázíme mělce, jen lehce zahrneme, protože většina z nich potřebuje ke klíčení světlo. Po vzejití je nutné přesunout na světlé a chladnější místo, jinak se rostliny vytáhnou do délky a budou slabé.

Hnojivo volte podle toho, kde bylinka roste V květináči se osvědčilo hnojivo s pomalým uvolňováním, které aplikujete jednou za čtyři až šest týdnů. Tekuté hnojivo ředěné podle návodu je vhodné pro rychlý start na jaře a pro bylinky v nádobách během léta. Na záhonu stačí na jaře zapravit kompost nebo zralý hnůj do půdy a během sezony přidat dřevěný popel v malém množství – dodá draslík, který podpoří tvorbu aromatických látek. Dusík nepřehánějte, jinak rostliny vytvoří velké listy, ale chuť bude slabá a bylinky budou náchylnější k plísním.

Nejčastější chybou je příliš mnoho rostlin v jedné nádobě. Zdánlivě bohatý panel se během několika týdnů změní v kořenovou džungli, ve které se šíří plísně a padlí. Další chybou je přihnojování „pro jistotu" – přebytek dusíku vytlačí aromatické látky a bylinky ztratí chuť. Hnojte zředěným tekutým hnojivem jednou za dva až tři týdny, vždy až po zalití. Odkvetlé květy průběžně odstřihujte, jinak rostlina přestane tvořit listy.

Na záhonu sledujte, jak bylinky reagují. Světle zelené listy a slabý růst znamenají nedostatek dusíku. Tmavě zelené listy s málo výraznou vůní ukazují naopak na přebytek. U trvalých bylinek, jako je tymián nebo šalvěj, stačí hnojit dvakrát ročně – na jaře a po prvním sběru. Jednoleté bylinky, třeba bazalka, potřebují přísun živin každé dva až tři týdny, jinak přestanou tvořit nové listy.

Bylinky v květináči mají k dispozici jen malý objem zeminy, takže živiny rychle vyčerpají. U záhonových bylinek je situace jiná – mohou kořeny čerpat hlouběji, ale i tam je půda po pár letech vyčerpaná. Základem je vědět, které bylinky jsou náročné a které naopak přehnojení nesnesou. Rozmarýn, tymián, oregano a šalvěj patří mezi středomořské druhy, které rostou v chudší, propustné půdě. Naopak máta, pažitka, bazalka a petrželka chtějí živin více a ocení pravidelný přísun.