Kdy je lepší vyhodit než skladovat a co s tím?

Než vyrazíte na nákup, udělejte si rychlou inventuru lednice a spíže. Nekupujte nové zásoby, dokud nespotřebujete to, co už doma leží otevřené. Platí jednoduché pravidlo: co nejdřív projde, to se jí první. Zbytky z vaření nenechávejte v hrnci přes noc, přendejte je do menších nádob a druhý den použijte do polévky, omáčky nebo na topinky. Starší pečivo nastrouhejte a zmrazte, stejně tak přezrálé banány oloupejte a dejte do mrazničky na pozdější pečení.

Poslední častá chyba je ignorování idempotence. GET, PUT a DELETE by měly být idempotentní: opakované volání se stejným vstupem má stejný výsledek. POST idempotentní není, takže při síťovém výpadku můžeš vytvořit duplicitní záznam. Řešením je idempotentní klíč v hlavičce, který server použije k rozpoznání opakovaného požadavku. Bez toho se při retry dostaneš do nekonzistentního stavu. Testuj API tak, že simuluješ výpadky a sleduješ, co se stane s daty.

Formát odpovědi bývá JSON, ale není to pravidlo. Server může vrátit XML, CSV nebo prostý text. Vždy se řiď hlavičkou Content-Type v odpovědi. Pokud parsuješ JSON a dostaneš HTML chybovou stránku, dostaneš výjimku. Ošetři to: nejdřív zkontroluj Content-Type, pak parsuj. U větších odpovědí používej stránkování. Server posílá data po částech a ty musíš posílat parametry jako page a limit. Bez toho narazíš na timeout nebo na příliš velkou odpověď, kterou klient nezvládne zpracovat.

Požadavek se skládá ze čtyř částí: metoda, URL, hlavičky a tělo. Metoda určuje, co chceš udělat – GET čte, POST vytváří, PUT nahrazuje, PATCH upravuje, DELETE maže. URL obsahuje cestu k prostředku, If you beloved this article and you also would like to acquire more info relating to více informací please visit the web page. například /uzivatele/42. Hlavičky nesou metadata: Content-Type říká, v jakém formátu posíláš tělo, Accept říká, v jakém formátu chceš odpověď. Tělo nese samotná data, obvykle ve formátu JSON. Pokud pošleš JSON bez hlavičky Content-Type: application/json, server ho často odmítne nebo interpretuje špatně. To je první častá chyba.

Malý byt nezvětšíte, pokračovat ve čtení ale můžete přestat plýtvat místem, které už máte. První krok není nákup krabic, ale průchod bytem s metrem a poznámkou. Změřte šířku skříně, hloubku pod postelí, výšku mezi parapetem a stropem, vzdálenost mezi dveřmi a zdí. Většina lidí odhaduje špatně a pak kupuje úložné řešení, které o dva centimetry neprojde.

V lednici platí teplotní zóny a většina lidí je ignoruje. Nejchladnější je spodní police a prostor nad zásuvkou na zeleninu – tam patří maso, ryby a otevřené mléčné výrobky. Do dveří nepatří nic, co se rychle kazí, protože teplota tam kolísá při každém otevření. Zeleninu a ovoce udržujte odděleně, protože některé plody uvolňují plyn, který urychluje zrání ostatních. Hotová jídla dávejte do průhledných nádob a vždy je postavte dopředu, aby byla vidět. Co je vzadu, se najde, až když je pozdě.