Kdy je dětská matrace opravdu vhodná do postele?

Důležité je i výškové a prostorové oddělení. Pokud to dispozice dovolí, postavte postel a pohovku proti sobě nebo do tvaru L, mezi nimi nechte průchod alespoň šedesát centimetrů. Nepostavujte pohovku přímo k topení ani pod okno, kde v zimě profukuje a v létě praží slunce. Rozkládací pohovku potřebujete otevírat do volného prostoru, takže před ní nesmí stát noční stolek ani hračkářská bedna. Častou chybou je umístit obě sedací i lehací plochy na jednu stranu pokoje a druhou nechat prázdnou; pokoj pak působí nevyváženě a vzniká mrtvý kout, kam se nikdo neposadí.

Větrání je druhá věc, která obě místnosti spojuje. V tmavém dětském pokoji se vzduch přes den neohřeje, takže večer je chladnější. Prudké vyvětrání před spaním zkrátí dobu usínání. V ložnici pod okny naopak v létě teplo z ulice sálá oknem dovnitř. Pomůže vnější stínicí prvek, ne vnitřní. Vnitřní roleta jen zadrží teplo mezi sebou a sklem. Pokud není možná vnější žaluzie, stačí přes den zatáhnout závěs a otevřít okno až k večeru, kdy teplota klesne.

Nízký strop v podkroví neznamená, že se musíte vzdát patrové postele. Naopak, správně zvolený a umístěný patrový rám dokáže využít i prostor, který by jinak zůstal mrtvý. Rozhodující je ale výška stropu v místě, kde postel skutečně stát bude. Ne v tom nejvyšším bodě krovu, ale přímo nad madrací. Změřte si proto vzdálenost od podlahy ke stropu ve všech čtyřech rozích budoucí postele. Pokud je v nejnižším místě méně než 190 cm, bude spodní lůžko stísněné a horní neobyvatelné.

Na závěr: nechte v pokoji jedno volné místo, které zůstane prázdné. Podkroví svádí k zaplnění každého centimetru a dítě pak nemá kam si sednout na zem. Právě tam se odehrábyt v panelákuá většina dětských her a právě tam se nejčastěji ukáže, že nejste schopni místnost udržet v pořádku. Pokud pokoj slouží i jako pracovna pro rodiče, oddělte obě funkce alespoň paravánem nebo výškovým rozdílem podlahy, jinak se práce a odpočinek budou navzájem rušit.

Co udělat ještě dnes, než půjdete sp�

Nakonec myslete na větrání a světlo. Patrová postel v podkroví často zakryje okno nebo zabrání proudění vzduchu. Nechte kolem postele alespoň pět centimetrů mezery od stěny a stropu, aby se vzduch mohl hýbat. Pokud je okno nízko, postavte postel tak, aby horní lůžko nebylo přímo před ním. Světlo z okna pak dopadá na spodní lůžko a prostor nepůsobí jako klec. Když dodržíte tyto zásady, patrová postel se do nízkého podkroví vejde a nebude to vypadat jako nouzové řešení.

Na co se ptát, než matraci koupíte Zásadní je nosnost a výška. U menších dětí stačí výška kolem deseti centimetrů, u větších a těžších se hodí patnáct až dvacet centimetrů, aby se dítě nepropadalo až na lamelový rošt. Ptejte se také na složení jádra. Studená pěna bývá příliš tuhá, paměťová pěna se zase v teple příliš změkčuje. Pro děti je vhodnější klasická polyuretanová pěna vyšší hustoty, případně kombinace s kokosovým vláknem, které drží tvar a dobře odvádí vlhkost.

Typickou chybou je koupě postele podle celkové výšky udávané výrobcem. Ta se měří od podlahy k hornímu okraji zábradlí a nezohledňuje tloušťku madrace. Pokud si koupíte vysoký rám a k tomu silný madrac, horní lůžko se posune o deset i více centimetrů nahoru. V nízkém podkroví to znamená, že si při sezení narazíte hlavu. Vždy si předem spočítejte takzvanou světlou výšku: od povrchu madrace k nejnižšímu bodu stropu nad ním. Pro pohodlné sezení potřebujete alespoň 80 cm, pro lezení na horní lůžko alespoň 60 cm nad madrací.

První věc, kterou je třeba vyřešit, je orientace postele. Patrová postel se do nízkého podkroví nevejde, pokud ji postavíte kolmo ke střešnímu svahu a horní lůžko bude v místě, kde se strop svažuje. Řešením je umístit postel podél hřebene, kde je výška stropu největší, nebo ji posunout ke štítové stěně. Tam bývá strop plochý a dostatečně vysoký. Další možností je otočit patra tak, aby horní lůžko bylo u vyšší části a spodní u nižší, ale to funguje jen tehdy, když je rozdíl výšek opravdu velký.

Nejčastější chyba je koupit matraci jen podle tvrdosti uvedené na obalu. Výrobci označují tvrdost různě a číslo samo nic neznamená. Další častá chyba je nechat matraci položenou na starém roštu, který už je prohnutý. Matrace pak kopíruje jeho křivky a dítě spí do oblouku. Před koupí si rošt prohlédněte, případně vyměňte lamely. A nezapomeňte, že i sebelepší matrace potřebuje po dvou až třech letech vyměnit – u dětí to platí dvojnásob, protože rostou rychle.

Dalším častým problémem je umístění žebříku. V podkroví s šikmým stropem bývá málo místa na to, aby žebř kolmo k posteli. Řešením je žebřík šikmý nebo takový, který se dá sklopit. Pokud to konstrukce dovolí, zvolte žebřík na čelní straně postele, ne na boku. Ušetříte tím místo u střešního svahu, kam se stejně nevejdete. Stejně tak zábradlí na horním lůžku by mělo být nízké, ale pevné. Vysoké zábradlí sice zabrání pádu, ale v nízkém stropě vám nedovolí si sednout.