Když zubní kámen ohrožuje psa: co se děje a jak zasáhnout

Typickým problémem bývá napáječka: kovová nebo keramická nádoba v mrazu rychle namrzá a slepice pak trpí dehydratací. Pořiďte si gumové nebo silikonové nádoby, ze kterých voda při zamrznutí „vyskočí" a nepraskne, nebo investujte do vyhřívané základny. Pokud chcete ušetřit, umístěte napáječku na polystyrenovou desku a každé ráno ji na chvíli vyměňte za teplou vodu. Rozhodně nikdy nepoužívejte otevřený plamen nebo vařič uvnitř kurníku – kromě rizika požáru by se ptáci mohli popálit nebo otrávit zplodinami.

Zaměřte se na slabá místa, nejen na viditelné díry Začněte důkladnou prohlídkou plotu a kurníku. Mnoho chovatelů podcení podhrabávání, proto plot zapusťte alespoň 30 cm do země, nejlépe s vodorovnou patkou směrem ven. Vrchní část ohrady opatřete elektrickým ohradníkem nebo alespoň dvěma dráty ve výšce 20 a 50 cm nad zemí. U kurníku zkontrolujte všechna prkna, dveře a větrací otvory – kuna proleze i mezerou o průměru 5–7 cm. Větrací otvory zabezpečte pevným pletivem s úzkými oky, nikoli drátěným pletivem, které jde lehce rozhrnout.

Nakonec nezapomínejte na prevenci stresu. Přeplněné hejno je náchylnější k panice při útoku, a proto se také hůře brání. Dodržujte optimální hustotu chovu – na jednoho ptáka by mělo připadat alespoň 0,5 m² v kurníku a 2–3 m² ve výběhu. Čím menší stres, tím menší pravděpodobnost, že slepice při útoku zmatkují a zraní se vzájemně. Ochrana před dravcem začíná u zdravého a spokojeného hejna, které se umí chovat přirozeně.

Výběh nechte přes den volný, ale na noc slepice zavírejte do kurníku. Většina útoků kun a lišek probíhá za šera a v noci. Pokud nemůžete zvykat hejno na noční zavírání, nainstalujte automatická dvířka na fotobuňku, která se zavřou sama po setmění. Nezapomínejte ale na pravidelnou kontrolu, aby fotobuňka nebyla zanesená nečistotami a dvířka se v zimě nezamrzala.

Zrcadlo není dekorace, ale stavební prvek Zrcadlo umístěné naproti vstupním dveřím opticky zdvojnásobí délku chodby. Pokud ho pověsíte na boční stěnu, rozšíří prostor do šířky. Ideální je jedno velké zrcadlo bez rámu, nebo s velmi tenkým kovovým rámem. Malá zrcátka poskládaná do mozaiky vytvářejí rušivé odlesky a prostor spíše rozbíjejí. Dbejte na to, aby zrcadlo neodráželo přímo vypínač nebo roh skříně – vytvoříte tím vizuální nepořádek. Nejlépe funguje odraz otevřené části místnosti, případně světlého koutu s květinou.

Častým neduhem je, že hráči při presinku zůstávají příliš blízko u sebe, což usnadňuje soupeři jejich pokrytí. Musíte mít mezi obránci a záložníky rozestupy – ideálně kolem deseti až patnácti metrů – aby soupeř nemohl jedním skluzem pokrýt dva hráče. Zároveň pozor na to, aby se hráči nebáli hrát do rizika – přihrávka mezi soupeřovy hráče je sice náročnější, ale pokud se povede, otevírá obrovský prostor pro brejk. Trénujte tuto situaci pravidleně, protože sebere-li míč pod tlakem, získáte psychologickou výhodu a soupeř začne pochybovat o smyslu svého presinku.

Dveře kurníku opatřete závorou, která se nedá otevřít zvenčí, a to ani posunutím prstem. Ideální je systém, kdy dvířka zapadají do rámu a zamykáte je karabinou či kolíkem zevnitř. Nikdy nespoléhejte na pouhé zaklapnutí, dravci jsou překvapivě šikovní. Důležité je také zajistit kurník proti vniknutí zespodu – podlaha by měla být betonová, případně alespoň z hustého pletiva zapuštěného do země, jinak se hraboši, ale i lišky prohrabou k nočnímu úkrytu.

Výroba tuhého šamponu doma není žádná věda, ale chce to dodržet pár zásad, aby se vám produkt nerozpadl, nedráždil pokožku a hlavně aby myl. Základem je směs povrchově aktivních látek – nejčastěji se používá jemný kokosový SCI (sodium cocoyl isethionate), který šetrně pění. K tomu přidáte másla, oleje a bylinkový odvar, který nahradí vodu. Než začnete, připravte si formu – postačí silikonová formička na mýdlo nebo obyčejná krabička vyložená pečicím papírem. Také si předem odvažte všechny suroviny, protože hmota tuhne rychle a pak už není čas improvizovat.

Jak na to: smíchejte suché a mokré ingredience ve správném pořadí Do mísy nasypte SCI, přidejte 10–15 % tvrdého másla (mangové nebo bambucké) a tekutý olej – nejlépe jojobový, arganový nebo olivový, přibližně 5–10 % z celkové hmoty. Másla a oleje předem rozpusťte ve vodní lázni a nechte mírně zchladnout. Poté je vlijte do suché směsi a rukama (v rukavicích) začněte hníst. Pomalu přilévejte bylinkový odvar. Konzistence by měla připomínat vlhký písek – když hmotu zmáčknete v dlani, měla by držet tvar, ale nesmí být mokrá ani lepivá.