Když zateplíte dům, tepelný most se může objevit

Kovový distanční rámeček odděluje tabulky izolačního skla a zároveň určuje, jak rychle se bude vnitřní prostor ochlazovat na hraně. Jeho tepelná vodivost je řádově vyšší než u plastových nebo kompozitních profilů, takže hrana s kovem vede teplo ven mnohem rychleji. Právě na této hraně pak vzniká největší teplotní rozdíl mezi povrchem skla a okolním vzduchem v místnosti. Čím větší rozdíl, tím snáze se na vnitřním skle srazí vlhkost.

If you liked this article and you would like to obtain a lot more data relating to prohlédnout kindly pay a visit to the web-page. Co udělat před zateplením, aby vlhkost nešla nahoru Nejdřív proveďte izolaci proti vodě. Pokud podlaha v přízemí nemá funkční hydroizolaci, zateplení stěn situaci jen zhorší. Teplo zůstane uvnitř, relativní vlhkost vzroste a pára si najde cestu k nejchladnějšímu místu — k podlaze a k základům. Řešením je dodatečná hydroizolace podlahy nebo alespoň kvalitní podkladní vrstva s drenáží. U starších domů se často používá injektáž zdiva proti vzlínající vlhkosti, která se dělá před zateplením, ne po něm.

Teplota v koupelně by měla být stálá. Studené stěny přitahují kondenzaci, proto se vyplatí topit i mimo sprchování. Pomůže i krátké protopení před koupáním. V zimě dávejte pozor na tepelné mosty u rohů a pod okny — tam vlhkost kondenzuje nejdřív. Pokud se na stěnách objeví plíseň, nestačí ji jen setřít. Odstraňte příčinu, ošetřete povrch a nechte ho pořádně vyschnout. Opakované přetírání barvou problém jen oddálí.

Nejúčinnější je nárazové větrání. Několikrát denně otevřete okno dokořán na tři až pět minut, ideálně v kombinaci s oknem na protilehlé straně bytu, aby vzduch protékal. Tím se vymění vlhký vzduch za suchý studený, ale stěny a nábytek zůstanou teplé. Naopak mikroventilace po celý den vlhkost neodvede a jen vychladí rám okna, kde se voda sráží ještě víc. V zimě větrejte raději častěji a krátce, protože dlouhé otevření ochladí celý byt a náklady na topení vzrostou.

Typická chyba je zateplit pouze stěnu a neřešit sokl. Sokl je nejchladnější část obvodové konstrukce, protože je v kontaktu se zemí. Pokud ho necháte bez izolace, pára z úprava interiéru na něm kondenzuje a vlhkost stoupá vzhůru do zateplené části. Řešením je izolovat i sokl, ale s voděodolným materiálem, který neNasákne. Další chybou je použití parozábrany na vnitřní straně stěny v přízemí. Tím uzavřete vlhkost uvnitř a vytvoříte ideální podmínky pro plíseň.

Řešení není složité, ale chce trpělivost. Nejprve proveďte diagnostiku, pak navrhněte úpravu detailů, a teprve potom zateplujte. Pokud už je fasáda hotová a tepelný most se objevil, lze ho dodatečně izolovat – vyříznout část izolace, vložit izolační prvek a znovu zapravit. Někdy stačí jen přidat izolaci v místě mostu a překrýt ho. Vždy ale platí, že prevence je levnější než oprava. Při zateplování proto věnujte pozornost všem detailům, nejen ploše.

Po zavěšení ho nechte dva až tři dny v klidu, než začnete hodnotit. Během této doby si všímejte, jak se čísla mění při větrání a topení. Když se hodnoty po vyvětrání změní jen nepatrně, je pravděpodobné, že přístroj reaguje pomalu nebo je na špatném místě. Pro orientaci platí, že v obytné místnosti se má relativní vlhkost pohybovat zhruba mezi 40 a 60 procenty. Trvale vyšší hodnoty u chladné stěny znamenají riziko plísní, trvale nízké hodnoty zase vysušují sliznice.

Zateplení obvodových stěn snižuje tepelné ztráty, ale zároveň mění vlhkostní bilanci celého domu. V přízemí nebo v suterénu se to projeví nejdřív. Stěna přestane být studená, takže na ní už tolik neKondenzuje vodní pára. Problém se ale často přesune jinam — na podlahu, do rohů u soklu nebo do prostoru pod první stropní deskou. Pokud tam zůstane chladný povrch, vlhkost se vylučuje právě tam.

Po zateplení sledujte vlhkost v přízemí alespoň jeden rok. Měřte relativní vlhkost v rozích u podlahy a pod okny. Pokud přesáhne dlouhodobě šedesát procent, hledejte příčinu. Často stačí dodatečně izolovat podlahu nebo upravit větrání. Zateplení samo o sobě není viník — viníkem je nedokončená práce na vlhkostní bariéře. Když se obojí udělá společně, dům je teplejší a suchý.

Než začnete lepit izolant, zjistěte, odkud vlhkost skutečně jde. Vlhkost v přízemí má obvykle tři zdroje: vzlínající zemní vlhkost přes základovou desku, kondenzaci vodní páry z interiéru na chladném povrchu a zatékání vody zvenčí. Každý zdroj se řeší jinak. Vzlínající vlhkost poznáte podle tmavých map na podlaze, opadané omítce u soklu a charakteristického zápachu. Kondenzace se projeví sezónně — nejvíc na jaře a na podzim, kdy je venku chladno a uvnitř se topí.

Druhým krokem je větrání. Zateplený dům je těsnější, takže vlhkost z vaření, praní a dýchání zůstává uvnitř. V přízemí to platí dvojnásob, protože tam bývá chladnější vzduch. Instalujte řízené větrání se zpětným získáváním tepla, nebo alespoň pravidelně větrejte nárazově — otevřete okna na pět minut několikrát denně. Trvalé mikroventilace nestačí, pokud je venku vlhko.