Když vyrazíte na hřib smrkový, najdete ho podle těchto pravidel

Mrazení hub je nejjednodušší způsob, jak uchovat úrodu na zimu. Jenže ne všechny druhy se chovají stejně. Čerstvé houby obsahují většinou vody, po rozmrazení ztratí strukturu a změní se na kaši. Řešení je jednoduché: část úrody zmrazit syrovou a část předem tepelně upravit. Rozdíl poznáte až při vaření.

Kde a kdy hledat, aby sběr nebyl náhod

Hřib dubový (Boletus reticulatus, dříve Boletus aestivalis) plodí nejdřív ze všech našich hřibů. První plodnice se objevují už v květnu, hlavní vlna přichází v červnu a červenci, kdy se ostatní hřiby teprve rozjíždějí. Roste v nížinách a pahorkatinách, obvykle do 600 metrů, výjimkou nejsou teplé stráně ani parky. Nejčastěji ho najdete pod duby, ale roste i pod buky, habry a lípami. Má rád vzdušné, prosvětlené porosty, okraje lesů, aleje a staré parky – tedy místa, která jsou v létě teplá a přitom neztrácejí vlhkost.

Co si vzít, aby se člověk neztratil a v případě potřeby přež

Ideální doba přichází od července do října, s vrcholem po vydatných deštích a následném oteplení. Po dlouhém suchu nemá smysl chodit, hřib smrkový se objeví až pořádně promokne půda. Vycházejte brzy ráno, kdy jsou plodnice čerstvé a méně napadené larvami. Trasy si naplánujte tak, abyste procházeli okraje lesa, http://martinpreisssoftware.de/index.php?title=Muchomůrka_cíSařská_a_růžovka:_rozdíl,_který_rozhoduje paseky s osamělými smrky, mechové údolíčky a místa, dokončEní interiéru kde se drží vlhkost. Právě tam se plodnice objevují nejčastěji. Pokud jste na lokalitě úspěšní, zapamatujte si ji. Hřib smrkový roste na stejných místech opakovaně, mnohdy po mnoho let.

Oblečení a obuv nepodceňujte. Většina zbytečných pádů a namožených kotníků vzniká kvůli měkkým teniskám. Pevné boty s vyšší podrážkou a kotníkovou oporou jsou základ. Kalhoty dlouhé, i v srpnu – klíšťata a ostré větve neznají slitování. A nezapomeňte na pláštěnku nebo lehkou bundu do batohu. Přeháňka v lese přijde rychle a mokré oblečení vás dostane dřív než únava.

Syrové houby se hodí zmrazit jen ty pevné a suché – hřiby, křemenáče, lišky nebo žampiony. Očistěte je štětcem nebo vlhkou utěrkou, nikdy je neponořujte do vody. Nakrájejte na plátky silné asi půl centimetru a rozložte na plech vyložený pečicím papírem tak, aby se kusy nedotýkaly. Nechte je v mrazničce dvě hodiny předmrazit, potom je přesypejte do sáčků nebo krabiček. Tím zabráníte tomu, aby se slepily do jedné hroudy.

S čím si ho lidé pletou a na co si dát pozor Hřib dubový se zaměňuje především s hřibem smrkovým a hřibem borovým. Smrkový roste pod smrky, má tmavší klobouk a jemnější, řidší síťku jen v horní části třeně. Borový má třeň často zbarvený do červena a dužnina na řezu mírně modrá. Další riziko je hřib žlučový neboli hořčák: má růžové rourky, tmavou síťku a je hořký. Poznáte ho tak, že ho ochutnáte špičkou jazyka – hořkost se dostaví okamžitě. Ochutnávat syrové houby se ale nedoporučuje kvůli možným žaludečním potížím. U starších plodnic hřibu dubového je dužnina často červivá, proto je lepší sbírat mladší kusy a řezat je hned v lese.

Košík, který umí dýchat Základem je košík. Ne taška, ne batoh, ne síťovka. Houby potřebují vzduch a pevné stěny, aby se nepolámaly. Osvědčený je proutěný košík s širokým dnem, případně moderní košík s vložkou z jemné síťoviny. Igelitová taška je nejčastější chyba – houby se v ní zapaří, zvlhnou a do dvou hodin jsou na vyhození. Pokud jdete na delší túru, vezměte košík s popruhem přes rameno, ne v ruce. Ušetříte sílu a budete mít obě ruce volné pro odřezávání.

Do lesa se nechodí s igelitkou a nožem z kuchyňské linky. Většina lidí si to uvědomí, If you adored this article and you would like to receive additional facts relating to http://wiki.vorhalle.De kindly visit our own internet site. až když se jim houby rozmačkají cestou domů nebo když je přepadne déšť. Správná výbava není o tom mít toho co nejvíc, ale mít to, co skutečně použijete. A hlavně – musí být po ruce, ne na dně batohu.

Nejčastější chybou je sběr starých, přerostlých plodnic. Ty už bývají měkké, plné larev a často i plísní. Vezměte jen mladé, pevné kusy, které se při stisku klobouku nepropadnou. Houbu nikdy nevytrhávejte ze země, ale odřízněte ji u země nožem, abyste nepoškodili podhoubí. To, co zůstane v zemi, může plodit další roky. Prořezané plodnice očistěte už v lese od hlíny a jehličí. Doma je zpracujte co nejdříve, nejlépe do druhého dne. Pokud je sušíte, nakrájejte je na plátky silné asi půl centimetru a sušte při mírném teple, https://Audiobook.Net.pl dokud nejsou křehké. Zmrazení je vhodné jen pro tepelně upravené plodnice.

Poslední věc, na kterou se zapomíná: pití a malá svačina. Ne kvůli pohodlí, ale kvůli bezpečnosti. Když se ztratíte nebo se zraníte, dvě hodiny navíc vás dostanou do problémů. A ještě jedna rada – mobil nabitý, ale v lese ho nepoužívejte jako mapu, pokud neznáte terén. Naučte se orientovat podle stromů a mechů, ať nejste závislí na signálu.