Když vybíráš tkaninu A1 na podru, rozhoduje složení a úprava

Z Mazovia

Když je skvrna stará nebo sedačka navlhlá do hloubky, samotné povrchové čištění nestačí. V takovém případě pomůže vysavač s funkcí vysávání kapalin, ale jen u potahů, které to výrobce povoluje. Jinak je lepší nechat sedačku vyschnout a teprve potom zvážit odborné čištění. Po každém mokrém zásahu nechte sedačku dostatečně prosychat, ideálně celý den, a teprve pak ji znovu používejte. Vlhký sedák pod zátěží snadno začne plesnivět a zápach se pak odstraňuje mnohem obtížněji než samotná skvrna.

Sametové povrchy — ať už jde o sedačku, kabát nebo závěsy — vypadají dobře jen do chvíle, než se vlas polehne, zmatní a začne chytat prach. První chyba přichází hned: lidé sahají po běžném saponátu nebo univerzálním čističi na čalounění a začnou plochu třít krouživými pohyby. Tím vlas zalepí a přitlačí k podkladu. Výsledek je matný flek, který se už nedá jen tak vyčesat. Samet se nečistí třením, ale tahem po směru vlasu a následným vyčištěním.

Proč běžné praní nestačí a co s t�

Nejčastě je žehlení nebo sušení v sušičce ve chvíli, kdy je skvrna ještě viditelná. Teplo ji uzamkne a další pokusy už nemají smysl. Před sušením vždy zkontrolujte místo proti světlu a při sebemenší pochybnosti ho znovu přeperte. U povlaků, které nelze prát, nechte zbytek kávy vsáknout do savého materiálu a vysušte povrch proudem studeného vzduchu. Ať už zvolíte cokoli, první minuty po polití rozhodují o výsledku víc než jak zařídit malou kuchyniýkoli přípravek.

U látkových potahů platí, že voda se nikdy nevtírá do vlákna. Převrženou sklenici nejprve co nejrychleji vysajte savým hadrem nebo papírovou utěrkou, přitlačujte zlehka a rovnoměrně, dokud hadr nepřestane nasávat. Teprve pak přiložte suchou vrstvu a nechte ji působit. Pokud skvrna zůstala, naneste malé množství vlažné vody s kapkou prostředku na nádobí na houbičku, ne přímo na sedačku, a pracujte od okraje skvrny ke středu. Tím zabráníte tomu, aby se špína rozšířila do čisté části látky.

Kdy je mokrá cesta chyba a kdy pomůže Nejčastější chybou je lití vody přímo na skvrnu. Voda se rozpije do okolí, pronikne hlouběji a po uschnutí vytvoří tmavý prstenec. Stejně problematické je intenzivní tření – vlákna se rozmačkají, látka zplstnatí a skvrna se zatlačí hlouběji. Další chybou je sušení fénem nábytek na míru vysoký výkon. Horký vzduch může poškodit lepidla i syntetická vlákna a vlhkost zatlačí dovnitř. Sušte raději při pokojové teplotě, v místnosti s otevřeným oknem, případně použijte ventilátor na nízký výkon.

Citlivé jsou také obrazovky, klávesnice a elektronika obecně. Pára zkondenzuje uvnitř a vlhkost zůstane tam, kde ji nevidíte. Stejně tak kožené a semišové výrobky — kůže ztvrdne a semiš ztratí texturu. U koženky se pára často podepíše na lepeném spoji.

Vodní skvrna na sedačce vzniká nejčastěji dvěma cestami: někdo převrhl sklenici, nebo se látka čistila příliš mokrou metodou a voda prosákla do výplně. Rozdíl je zásadní. U prvního případu řešíte kapalinu na povrchu, u druhého vlhkost uvnitř sedáku, která může vést k zatuchlému zápachu i kroužku po okraji. Než začnete cokoli dělat, zjistěte, zda je potah snímatelný a zda jde o textilii, kůži nebo ekokůži. Podle toho se volí postup i prostředky.

Častou chybou je stříhat podšívku ve stejné velikosti jako vrchní díl. Podšívka musí být vždy o kousek větší, jinak se při pohybu trhá ve švech. Přidej proto na délku i šířku několik centimetrů navíc a rozdíl řeš záložkami nebo záhybem. Druhá typická chyba je žehlení příliš horkou žehličkou přímo na líci – syntetická vlákna se okamžitě lesknou a místo se už nedá zachránit. Žehli vždy přes bavlněnou látku a z rubu.

U kůže a ekokůže je voda naopak hlavní nepřítel. Skvrnu setřete navlhčeným hadrem jen zlehka, potom povrch osušte měkkou utěrkou a nechte doschnout. Nikdy nepoužívejte houbičku s drsnou stranou, agresivní čisticí prostředky ani parní čistič. U ekokůže se vyhněte i nadměrnému množství vody v místech, kde je potah sešitý – právě tam proniká nejrychleji. Pokud si nejste jistí materiálem, vyzkoušejte postup nejprve na neviditelném místě, například na zadní straně opěradla.

Před šitím podsádku prošij zkušební šev na odřezku a nastav stroj tak, aby se tkanina neřasila. U kluzkých materiálů pomáhá podložit šev papírem, který po sešití odtrhneš. Pokud podsádku všiješ do průramku, nech ji v podpaží mírně volnější, jinak se při zvednutí ruky vytáhne vrchní díl. Hotový kus ještě před dokončením vyzkoušej, protože podšívka mění pocit při oblékání víc, než se na první pohled zdá.