Když vlhko a mokré čištění šíří pach, pomůže větrání a sůl
V malém pokoji rozhoduje o dojmu nejen barva, ale i to, kolik světla látka pohltí a kolik ho odrazí. Lidské oko vnímá jas podle toho, kolik světla se dostane na sítnici. Tmavá látka pohlcuje velkou část dopadajícího světla, a proto se místnost opticky zmenšuje a strop se zdá nižší. Světlá látka naopak světlo odráží, takže stěny i nábytek působí vzdušněji. Nejde ale jen o barvu samotnou — stejně důležitá je struktura a lesk.
Mokré čištění samo o sobě pach nezpůsobuje. Problém vzniká ve chvíli, kdy se do místnosti dostane voda, která nemá kam odejít. Koberec, čalounění nebo spáry dlaždic nasáknou vlhkost a ta se při pokojové teplotě pomalu odpařuje. Spolu s ní se uvolňují i látky, které byly dříve vázané v prachu a nečistotách. Výsledkem je zatuchlý, kyselý nebo „mokrý hadr" – tedy přesně ten typ zápachu, který se po čištění objeví a ne a ne zmizet.
Uvolněnou smyčku lze vtáhnout zpět pomocí tupé jehly nebo háčku na háčkování. Postupujte pomalu, po jednom vlákně, a nikdy netahejte silou. Pokud vlákno drží na obou koncích, vraťte ho do tkaniny a z rubové strany ho zafixujte kouskem textilního lepidla. Dejte pozor, aby lepidlo neprosáklo na líc – vznikla by tvrdá skvrna, která se už nedá odstranit. U přetržených nití je situace složitější. Dá se použít metoda „zatažení" jehlou, kdy nit protáhnete zpět do struktury, ale výsledek nebude neviditelný. Počítejte s tím, že oprava bude vidět, pokud nejde o vzorovanou tkaninu, kde se ztratí.
Skřípání, které zmizí po promazání, je většinou jen suchý spoj. Pokud ale po promazání zůstává tupý kovový zvuk nebo dveře jdou ztuha, je opotřebený samotný díl. U posuvných dveří se hluk ozývá z kolejnice – bývá v ní písek, uvolněný šroub nebo zploštělé ložisko. Tady mazání nepomůže, protože problém není v tření, ale v geometrii pohybu. Stejně tak u samozavírače: hučení znamená, že pružina už nedrží nastavenou sílu a mechanismus pracuje na doraz.
Kartáčový nástavec versus štěrbinová trys
Údržba má svá pravidla. Kožený povrch otírejte měkkým hadrem mírně navlhčeným, nikdy ne mokrým. Na čištění používejte prostředky určené pro kůži, ne univerzální saponáty ani ocet. Jednou za dva až tři měsíce kůži ošetřete kondicionérem, který jí vrátí tuky. Nanášejte ho v tenké vrstvě a nechte vsáknout; přebytek setřete. Pozor na přímé slunce – kombinace tepla z podlahy a slunečního záření kůži vysušuje nejrychleji. Pokud to jde, umístěte nábytek mimo dosah přímého světla nebo použijte závěsy.