Když v lese potkáš modráka, jak ho nespálit se satanem
Druhá cesta je podušení na pánvi. Houby nakrájejte, dejte na suchou pánev a duste, dokud nepustí vodu. Tu slijte a houby duste dál, dokud se tekutina neodpaří. Můžete přidat trochu tuku, ale není to nutné. Vychladlé houby plňte do malých porcí — ideálně takových, jaké spotřebujete na jednu omáčku nebo polévku. Porcování je důležité: rozmrazovat a znovu zmrazovat stejnou dávku znamená zničit texturu i chuť.
Dalším častým omylem je skladování hub společně s aromatickými potravinami, jako je cibule, česnek nebo citrusy. Houby snadno nasáknou pachy a pak chutnají divně i po tepelné úpravě. Stejně tak je nedávejte do těsné blízkosti masa nebo ryb. Pokud potřebujete delší trvanlivost, houby nejprve orestujte na sucho, nechte vychladnout a teprve pak je uložte do lednice v uzavřené nádobě. Vydrží tak i několik dní a jsou připravené k dalšímu použití.
Typickou chybou je sušit houby v silné vrstvě nebo je skládat na sebe. Vznikne vlhké prostředí a houby začnou plesnivět, i když byly předtím zmrzlé. Další častou chybou je nedostatečné usušení – houba musí být na lomu suchá a lehká. Pokud po stlačení pruží, vraťte ji do sušičky. Také se nevyplácí sušit houby, které už byly několikrát rozmrazené a znovu zmrzlé. Jejich buňky jsou narušené a chuť je pryč.
Hřib kříšť, kterému se běžně říká modrák, patří k nejchutnějším houbám našich lesů. Roste od června do října, nejčastěji v jehličnatých porostech pod smrky a borovicemi, ale i v listnatých lesích. Na první pohled upoutá modrozeleným až šedomodrým kloboukem a nápadně žlutými rourkami na spodní straně. Právě kombinace modrého klobouku a žlutých rourek je základní znak, který by měl znát každý, kdo houby sbírá vážněji než jen na okrasu.
Sklon, orientace a druh lesa rozhodují víc než množství sráž
Prakticky si vezměte nůž, štěteček a koš, ne igelitku. Luční houby se rychle mačkají a v plastu se zapaří. Sbírejte jen plně vyvinuté plodnice, přezršlé nechte na místě — slouží k šíření. Po dešti vyrazte do terénu druhý až třetí den, kdy jsou plodnice nejčistší. Naopak po dlouhém suchu nemá cenu chodit vůbec, luční druhy reagují na vláhu citlivěji než lesní.