Když vůz ztrácí výkon, zkontrolujte výfuk dřív, než bude pozdě
Zapomenutý rohlík v sedačce, otisk ruky od kávy, bláto z bot nebo jen letitý pot a prach. Čalounění automobilu je jedním z nejvíce namáhaných míst interiéru, a přesto na jeho údržbu většina řidičů myslí až ve chvíli, kdy je problém vidět na první pohled. Než sáhnete po první čisticí pěně z regálu, je důležité pochopit, s jakým materiálem pracujete. Textilní sedačky, kožená sedadla, alcantara nebo látkové čalounění dveří — každý povrch má jiné nároky a chybný postup může napáchat více škody než užitku.
Kožené sedačky vyžadují odlišný přístup. Kůže není savá, takže stačí jemný mýdlový roztok a měkký hadřík. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které narušují ochrannou vrstvu, a hlavně nepoužívejte na suchou kůži žádné přípravky bez předchozího testu na skrytém místě. Stejně tak se vyhněte mytí v přímém slunci nebo v horkém autě — teplo způsobí rychlé zaschnutí čisticího prostředku a na kůži zůstanou bílé šmouhy. Po očištění je důležité aplikovat kondicionér na kůži, aby zůstala pružná a nepopraskala.
Ostřikovací kapalina se nemusí měnit jen na podzim nebo před zimou. Pokud často jezdíte po prašných cestách, může se v nádržce vytvořit usazenina, která ucpe trysky. Stejně tak letní směs, která zůstala v systému přes zimu, ztrácí své vlastnosti a může zamrznout. Výměna není složitá, ale vyžaduje trochu systematičnosti. Nejprve zjistěte, kde je nádržka umístěna. Obvykle ji najdete pod přední kapotou, méně často v oblasti blatníku. Na víčku bývá symbol rozstřikované vody. Pokud si nejste jisti, podívejte se do manuálu k vozidlu – vyplatí se to znát přesně.
Nejprve vypusťte starou kapalinu. Pokud máte vypouštěcí šroub na nádržce, použijte ho – ale pozor, ne všechny vozy ho mají. Většinou stačí odpojit hadici od ostřikovačů nebo použít hadičku a pumpičku k vyčerpání kapaliny. Pokud je nádržka přístupná zespodu, můžete ji demontovat. U některých aut je ale jednodušší starou kapalinu nechat dojet – to je vhodné, pokud je teplé počasí a nehrozí mráz. Jen si dejte pozor, abyste nezaměnili nádržku s chladicí kapalinou.
Zásady rozložení nákladu, které zná málokdo Nejtěžší předměty patří vždy na podlahu kufru, co nejblíže zadní nápravě nebo nad ni. Pokud je dáte dozadu až k zadním dveřím, vytvoříte páku, která odlehčí přední nápravu a kola ztratí přilnavost. Lehké věci, jako jsou deky nebo oblečení, smíte dát až nahoru. Nikdy neskládejte těžké krabice na sebe do výšky opěradel. Při prudkém brzdění poletí dopředu a může vás zranit. Mezi sedačkami a nákladem nechte mezeru, nebo použijte pevnou přepážku, pokud ji vůz má.
Typickým problémem je také zapomínání na sezónní změny. S poklesem venkovní teploty klesá i tlak v pneumatikách – zhruba o 0,1 baru na každých 10 stupňů Celsia. Proto na podzim a v zimě kontrolujte tlak častěji než v létě. Naopak v létě, když se pneumatiky zahřejí, může tlak stoupnout nad doporučenou hodnotu. Řidiči ale často nevědí, že mírně vyšší tlak (do 0,2 baru) není problém, zatímco podhuštěné pneumatiky se přehřívají a rychleji se opotřebovávají.
Kontrola tlaku v pneumatikách patří mezi úkony, které mnoho řidičů odbývá nebo je rovnou vynechává. Přitom správný tlak ovlivňuje nejen spotřebu a životnost pneumatik, ale především bezpečnost jízdy. Přesto se najde jen málo lidí, kteří vědí, jak na to správně – a kde dělají zbytečné chyby, které pak stojí peníze i čas.
Typické chyby: zapomenete propláchnout systém, použijete nesprávný typ kapaliny (například do ostřikovačů nalijete aditiva do chladiče), nebo necháte starou kapalinu přes zimu. Další častou chybou je výměna v létě, kdy si myslíte, že to není potřeba – ale letní kapalina nemá dostatečnou čisticí sílu na hmyz a pyl. Proto se vyplatí měnit kapalinu dvakrát ročně: před zimou a před létem. Výměna je levná záležitost, ale zanedbání vede k nákladným opravám.
Pokud je tlak nižší, doplňte vzduch na požadovanou hodnotu. U vyššího tlaku naopak přebytečný vzduch vypusťte – ideálně krátkým přitlačením na ventil. Po každé úpravě znovu změřte, abyste se trefili přesně. Nezapomeňte také zkontrolovat rezervní kolo, pokud ho vozíte. Rezerva se totiž často zanedbává, a když ji pak potřebujete, zjistíte, že je téměř prázdná. Pravidelná kontrola rezervy je stejně důležitá jako kontrola hlavních kol.
Pravidelná prohlídka výfuku by měla proběhnout alespoň jednou ročně. Pokud jezdíte často na krátké trasy, kde systém nedosáhne provozní teploty, kondenzát uvnitř způsobí korozi rychleji. Po jízdě si všímejte zvuku motoru při volnoběhu a při akceleraci. Jakýkoli syčivý nebo bublavý zvuk je důvod k okamžité kontrole. Nezanedbejte ani koncovku – pokud je černá a mastná, může to znamenat špatné spalování. Při kontrole mějte na paměti, že i malá netěsnost před kabinou může přivést spaliny do interiéru, což je zdravotní riziko nejen pro řidiče.