Když vás při túře bolí ruce, trekkové hole vám uleví

Pokud vyrazíte autem, počítejte s tím, že v hlavní sezoně jsou nejbližší parkoviště u nejznámějších skal plná už dopoledne. Řešením je přijet před devátou, nebo naopak odpoledne po druhé hodině. Z vlastní zkušenosti doporučuji zaparkovat v menších obcích na okraji rezervace a nechat auto na placeném parkovišti, které je oficiálně označené. Vyhnete se tak pokutě i zbytečnému bloudění po lesních cestách, kde je vjezd zakázán.

Jak správně držet hůl, abyste předešli křečím a únavě Úchop by měl být uvolněný, ne křečovitý. Povolte prsty a hůl držte spíše v dlani, ne mezi palcem a ukazováčkem. Při každém kroku hůl zapíchněte před sebe a přirozeně se o ni opřete. Ruka by měla procházet smyčkou zespodu, nikoli shora. Smyčku utáhněte tak, aby se vám hůl netočila, ale zároveň vám neřezala do zápěstí. Pokud cítíte tlak na dlaň, přeneste váhu více na smyčku – to uleví prstům a svalům předloktí.

Nezapomeňte na údržbu. Membrána vyžaduje pravidelné čištění a impregnaci, jinak ztrácí své vlastnosti. Mnoho lidí bundu pere příliš často nebo naopak vůbec, což vede k ucpání pórů. Používejte speciální prostředky určené pro membránové oblečení a vyhněte se avivážím, které narušují povrchovou úpravu. Po vyprání nechte bundu volně uschnout, nikdy ji nedávejte na topení.

Základním předpokladem je nastavení délky. Když hole držíte v ruce a loket svírá pravý úhel, měl by být hrot na zemi – to platí pro rovinu. Do kopce hole zkraťte o pět až deset centimetrů, z kopce naopak prodlužte, abyste se o ně mohli bezpečně opřít. Mnoho lidí dělá tu chybu, že si délku jednou nastaví a už ji nemění. Výsledkem je buď příliš krátká hole, která vás nutí se hrbit, nebo příliš dlouhá, kvůli které musíte zvedat ramena a po dvou hodinách máte krční páteř v křeči. Před každým úsekem s jiným sklonem si udělejte deset sekund na přenastavení – tělo se vám odvděčí.

Pokud jedete s dětmi nebo s méně zdatnými členy výpravy, přizpůsobte tomu délku i náročnost. Místo celodenní túry po hřebenech zvolte kratší okruh kolem Valdštejnova hradu a skalního divadla. Naopak aktivní turisté si přijdou na své v Malé Skále, kde lze spojit vyhlídky nad Jizerou s adrenalinovými úseky. V každém případě si naplánujte odjezd z domova tak, abyste měli rezervu alespoň dvě hodiny před setměním na cestu zpět – v podzimních měsících se v lesích setmí dřív, než byste čekali.

Klíčem je také práce paží. Hole neovládáte pouze rukama, ale celými horními končetinami. Pohyb vychází z ramene, loket se ohýbá jen mírně. Ruce držte nízko u těla, nevytahujte je do výšky hrudníku. Když stoupáte do kopce, zapíchejte hůl za těžiště – tedy za bok – a berte ji jako oporu pro odraz. Při chůzi z kopce naopak hole zapichujte před sebe a nechte je brzdit pohyb, ale nezapírejte se do nich s plnou vahou.

Než se rozhodnete, zamyslete se také nad hmotností a sbalitelností. Pokud bundu plánujete nosit na túrách, oceníte, když se vejde do vlastní kapsy. Na běžné nošení do města vám postačí těžší a odolnější materiál. Rozhodující je, zda budete bundu nosit hlavně na sobě, nebo ji budete často balit do batohu. Správná volba membránové bundy tak není věcí jediného parametru, ale celého souboru vlastností, které musí odpovídat vašim konkrétním činnostem.

Volba mezi softshellem a hardshellem rozhoduje o tom, jestli se na hřebeni budete cítit svěže, nebo prokřehlí. Oba typy bund chrání před větrem, ale zcela jinak pracují s vlhkostí a teplem. Softshell je pružný, prodyšný a příjemný na dotek, zatímco hardshell je nepromokavá membránová vrstva, která vás udrží v suchu i při dlouhém dešti. Základní pravidlo zní: sledujte předpověď, teplotu a intenzitu pohybu. Hlavně ale vnímejte, co se děje s vaším tělem, protože každý se potí jinak.

Praktický test, který vám pomůže při rozhodování: vezměte si obě bundy na desetiminutovou cestu do kopce. Když jdete svižně, softshell by měl odvádět pot a nelepí se na tělo. Hardshell vás propotí, i když má podle výrobce nejvyšší prodyšnost. Proto ho nechte na dobu, kdy se pohybujete pomaleji, nebo na místa, kde fouká a padá sníh. Na jedno- až dvoudenní túry s předpovědí bez deště bohatě stačí softshell. Na vícedenní přechody hor s proměnlivým počasím je hardshell nutný, a pokud máte místo v batohu, vezměte obě – softshell na pohyb, hardshell do batohu pro jistotu.

Nejčastější chyba je nosit hardshell celý den, i když neprší. Výsledek je pak pocení, které vás ochladí víc než samotný déšť. Druhá častá chyba: koupíte si levnou nepromokavou bundu, která má podle etikety „vodní sloupec", ale v praxi neodvětrala ani při chůzi po rovině. Dobrý hardshell poznáte podle toho, že má pod pažemi podlepitelný zip, který otevřete, když potřebujete rychle vyfoukat teplo. Jestli takový zip nemá, berte bundu jen na kratší túry, kde nebudete muset měnit intenzitu pohybu.