Když usedáte za volant, vyplatí se znát bezpečnostní prvky vozu

Začněte u toho nejzákladnějšího – u sedačky a volantu. Správné nastavení není otázka pohodlí, ale bezpečnosti. Sedněte si tak, abyste měli nohy mírně pokrčené a ruce v mírném ohybu v loktech. Volant by vám neměl zakrývat přístrojovou desku a airbag by měl směřovat na hrudník, ne na obličej. Většina aut má dnes výškově i hloubkově nastavitelný sloupek řízení – využijte to. Častou chybou je posunutí sedačky příliš dopředu, kvůli lepšímu výhledu, což při nehodě zvyšuje riziko poranění nohou a břicha.

Nezapomínejte ani na pasivní bezpečnost. Pravidelně kontrolujte stav a tlak v pneumatikách, protože podhuštěné kolo zhoršuje ovladatelnost a zvyšuje brzdnou dráhu. V zimě mějte ve voze škrabku, smetáček a případně řetězy, pokud jezdíte do hor. A vždy, i na krátké trase, používejte bezpečnostní pás – platí to i pro zadní sedadla. V případě nárazu totiž nepřipoutaný spolujezdec zraní nejen sebe, ale i vás.

Nejprve si připravte základní nářadí: hever, klíč na kola a pokud možno i stojan. S vozidlem na rovném povrchu a zajištěném proti pohybu povolte šrouby kol, vyzvedněte vůz a sundejte kolo. Pokud nemáte možnost vozidlo zvednout, můžete se alespoň podívat přes otvory v ráfku – u mnoha aut je destička vidět. Pro důkladnou kontrolu je ale demontáž kola nutná.

Kontrola hladiny chladicí kapaliny patří k nejzákladnějším úkonům údržby vozidla, přesto ji mnoho řidičů podceňuje. Přitom stačí pár minut měsíčně a pár korun za doplnění, abyste předešli nákladným opravám hlavy válců nebo prasklému bloku motoru. Kapalina nejen chladí, ale také chrání systém před korozí a zamrznutím. Její nedostatek se projevuje pomalu – nejdříve teplota kolísá, pak se může přehřát motor. Proto se vyplatí vědět, jak správně hladinu zkontrolovat, co dělat, když klesá, a kdy už je lepší navštívit servis.

Při práci s leštícími pastami a vosky vždy používejte rukavice a pracujte v dobře větraném prostoru. Přípravky nikdy nenechávejte zaschnout na laku – to platí zejména pro leštící pasty, které po zaschnutí zanechávají bílé zbytky v prohlubních a spárách. Pokud se tak stane, odstraňte je ihned isopropylalkoholovým čističem. Dbejte také na to, aby aplikátory a hadříky byly vždy čisté a suché – zrnka prachu by laku při leštění způsobila nové mikroškrábance. Pravidelným voskováním prodloužíte životnost nového laku a leštění pak budete potřebovat mnohem méně často.

Jak poznáte problém podle opotřebení a jízdních projevů? Pozor na to, že podhuštěná pneumatika se přehřívá a zvyšuje valivý odpor, což se projeví vyšší spotřebou a horším řízením. Přetlak zase snižuje styčnou plochu s vozovkou, takže auto hůře brzdí a je citlivější na nerovnosti. Typickým projevem podhuštění je větší opotřebení na krajích běhounu, zatímco přetlak poznáte podle rychlejšího sjíždění středu. Pokud si všimnete jakýchkoli nepravidelností, zkontrolujte tlak a v případě pochybností navštivte odborníka.

Když hladina neustále klesá, problém je jinde Jednorázové doplnění není důvod k panice, ale opakovaný pokles hladiny už ano. Může jít o netěsnost hadic, chladiče, vodního čerpadla nebo o prasklé těsnění pod hlavou válců. Typickým příznakem je bílý kouř z výfuku, olejová skvrna v chladicí kapalině nebo pěna na olejové měrce. Vždy také zkontrolujte, zda pod autem po zaparkování nezůstávají kaluže. Pokud si všimnete některého z těchto jevů, nejezděte s vozidlem déle, než je nutné – další provoz může způsobit vážné poškození. V takovém případě je rozumné navštívit autoservis, kde tlakovou zkouškou odhalí případnou netěsnost.

Při kontrole hladiny se vyvarujte častých chyb. Nikdy nedo­lévejte vodu z kohoutku, pokud to není nezbytné – obsahuje minerály, které zanechávají usazeniny a snižují účinnost chlazení. Pokud už musíte dolít vodu, použijte destilovanou, ale jen na krátkodobé přejetí k servisu. Také nedávejte chladicí kapalinu do oleje nebo naopak – každý systém má svou nádržku a záměna může vést k destrukci těsnění. A pozor na přeplnění – pokud hladina dosahuje nad MAX, systém se nemusí správně odvzdušnit a motor se může přehřát. Pravidelná kontrola, ať už měsíční, nebo před delší cestou, je jednoduchým zvykem, který se vyplatí.

Pokud je napětí v pořádku, ale kontrolka stále svítí, zaměřte se na samotné signální vedení. Alternátor má konektor s jedním nebo dvěma tenkými dráty; jeden z nich přivádí budicí proud z klíčku, druhý může vést informaci o otáčkách do řídicí jednotky. Odpojte konektor a zkontrolujte, zda na něm není koroze nebo zlomený vodič. Zkuste změřit napětí na tomto drátu při zapnutém zapalování, mělo by se tam objevit 12 V. Pokud ne, problém je ve vedení nebo v pojistce. Nezapomeňte, že i vadný regulátor, který je součástí alternátoru, může způsobovat to, že alternátor sice mechanicky točí, ale nedodává proud.