Když topíte dřevem, vlhkost v místnosti rozhoduje o pohodě
Jak postupovat při samotném čištění Začněte shora a postupujte směrem dolů, nebo naopak podle typu komína a přístupu. Kartáč zasouvejte pomalu a rovnoměrně, bez násilí. Když narazíte na odpor, netlačte. Může jít o usazeniny, ale také o poškozenou vložku nebo cizí předmět. Otáčejte kartáčem plynule a stahujte saze do vybíracích dvířek. Po každém průchodu zkontrolujte, co vypadlo, a pokračujte, dokud se nesypou jen jemné zbytky. U kamen na tuhá paliva bývá potřeba vyčistit i kolena a napojení do komína, kde se saze drží nejčastěji.
Nejúčinnější je omezit zbytečné větrání komínem a doplňovat vlhkost cíleně. Otevřený krb nepoužívejte jako hlavní zdroj tepla, pokud nemá uzavřené dveře – jinak odvádí vzduch i vlhkost nepřetržitě. U kamen zajistěte těsnění dvířek a regulujte přívod vzduchu, aby spotřeba vzduchu z místnosti byla co nejmenší. Vlhkoměr umístěte do výšky asi metru a půl, mimo dosah topidla a oken, a odečítejte ho pravidelně, ne jen jednou za zimu.
Čištění tedy tvoří saze dvěma způsoby. Jednak je odstraňuje, jednak vás nutí všímat si stavu komínu a topeniště, takže odhalíte příčiny jejich vzniku. Interval čištění závisí na palivu a provozu – u pravidelného topení dřevem bývá potřeba častěji než párkrát za sezónu. Pokud se saze vracejí velmi rychle i po pečlivém vyčištění, hledejte chybu ve vlhkosti paliva, tahu a nastavení spalování. Vyčištěný komín sám o sobě saze netvoří; tvoří je to, co do něj posíláte.
Typická chyba je čištění za provozu nebo hned po topení. Horké saze a zbytky dehtu se mohou vznítit a kouř je nebezpečný. Další chybou je ponechat kartáč v komíně a odejít, nebo čistit bez zajištění střechy. Na šikmé střeše se nikdy nepohybujte bez jištění. If you have any concerns concerning wherever and how to use návod najdete zde, you can get hold of us at our own website. Pokud komín obsahuje dehtové usazeniny, které kartáč neodstraní, nepokoušejte se je vypalovat. Dehtové vrstvy se odstraňují chemicky nebo mechanicky odborně, proměna bytu protože nesprávný zásah může poškodit vložku.
Hoření dřeva není jediný děj, ale sled nábytek na míru sebe navazujících fází, které se navzájem podmiňují. Když přiložíte sirku k polenu, teplo nejprve odpaří vodu z povrchu. Teprve když vlhkost klesne, začne se dřevo rozkládat teplem a uvolňovat hořlavé plyny. Ty se vznítí a vytvoří plamen. Tuhý zbytek — dřevěné uhlí — hoří pak dlouho a bez plamene. Kdo tohle pořadí zná, přestane se divit, proč mokré dřevo „nechce chytit" a proč silné poleno uhasíná, i když je v peci dost vzduchu.
Nejprve si prohlédněte spalinovou cestu zespodu i shora. Zkontrolujte, zda komín není ucpaný, zda nejsou poškozené komínové vložky a zda kolem prostupů střechou a stropy nic neodpadává. Kartáč musí odpovídat průměru a tvaru průduchu. Příliš velký kartáč vložku poškodí, příliš malý jen klouže po stěnách. U kulatých průduchů použijte kulatý kartáč, u obdélníkových tvarově odpovídající. Nástavec volte podle délky komína, aby se s ním dalo bezpečně pracovat i na šikmé střeše.
Co dělat, aby vlhkost zůstala v rozumném pásmu Suché dřevo je základ. Kusy s vlhkostí nad 20 % při hoření spotřebovávají teplo na odpaření vody, do místnosti se dostává méně výkonu a do komína víc dehtu. Dřevo skladujte pod střechou, prokládané, minimálně jednu sezónu, ideálně dvě, a před přiložením ho nechte den nebo dva v temperované místnosti. Vlhké dřevo v topeništi je nejčastější důvod, proč se vlhkost v místnosti chová nepředvídatelně.
Praktický postup je vždy stejný: zapište přesné znění, zjistěte zdroj, porovnejte s oficiální dokumentací a sledujte, zda se jev opakuje. Teprve potom řešte. Kdo přeskočí první tři kroky, ztrácí čas na špatném problému a přehlédne ten skutečný.
Čištění komína kartáčem vypadá jednoduše, dokud člověk nestojí na střeše s metrem v ruce a nezačne přemýšlet, co vlastně dělá. Rozhoduje hlavně příprava. Před prací zkontrolujte, zda kotel nebo kamna vychladla a zda je topeniště vyčištěné. Připravte si pevné boty, rukavice, brýle, ochranu dýchacích cest a světlo. Pod komínem otevřete dvířka pro čištění a podložte nepropustnou fólii. Saze jsou jemný prach, který se rozletí po místnosti a ulpí na všem.
Když vlhkost klesne pod 35 %, pomůže nádoba s vodou položená na kamnech nebo v blízkosti topeniště, případně zvlhčovač s hygrostatem. Naopak při vlhkosti nad 60 % v chladnějších měsících řešte větrání a teplotní rozdíly mezi místnostmi, ne další páru. Častou chybou je sušit prádlo přímo u topeniště: vlhkost krátkodobě vyskočí, ale část se usadí ve studených zdech a úložné prostory v malém bytě okenních rámech. Stejně chybné je utěsnit okna a přestat větrat, protože pak kondenzace roste a s ní i plísně.