Když substrát ztrácí sílu: jak poznat, že je vyčerpaný

Zalévej méně často, ale důkladně, a substrát nech proschno

Každý oddělek musí mít vlastní kořeny a alespoň dva až tři zdravé výhony. Menší kusy s jediným výhonkem přežívají, ale vzpamatovávají se celou sezónu. U velkých trsů je lepší udělat tři až čtyři díly než deset drobných. Řez veďte mezi výhony, ne skrz silný kořen. Poškozené, měkké nebo zapáchající kořeny odstřihněte, zdravé nezkracujte — jen příliš dlouhé kořeny zkraťte o třetinu, aby se vešly do nové nádoby.

Co dělat po odstranění napadených část

Kokosový substrát dobře poslouží u pokojovek, úprava interiéru které potřebují vzdušný kořenový prostor, u sazenic a při přesazování rostlin náchylných k hnilobě kořenů. Čistý kokos ale neobsahuje živiny, takže samotný vydrží jen krátce. Do směsi přidejte kompost, vermikompost nebo pomalu se uvolňující hnojivo a u náročnějších druhů i perlity. Bez toho se rostlina po pár týdnech zastaví v růstu, i když je zalévání zdánlivě v pořádku.

Při výměně postupuj takto: rostlinu zalij den předem, aby šla snáz vyjmout, potom opatrně uvolni kořeny a odstraň starý substrát zhruba z jedné třetiny až poloviny balu. Odstřihni odumřelé a přehnaně dlouhé kořeny čistým nástrojem, na dno dej drenážní vrstvu a použij substrát odpovídající druhu rostliny. If you enjoyed this post and you would certainly such as to get even more details pertaining to http://Racist.Wiki/ kindly browse through our own web-page. Po přesazení zalij vydatně, nech přebytečnou vodu odtéct a několik dní rostlinu nestav na přímé slunce. Silně vyčerpaný substrát poznáš i podle zápachu po zatuchlině nebo po hnilobě – v tom případě kořeny důkladně prohlédni a napadené části odstraň.

Pozor na záměnu s jinými problémy. Žloutnutí listů může způsobit přelití, nedostatek světla nebo škůdci, a přesazení do čerstvého substrátu tyto příčiny nevyřeší. Než se rozhodneš, zkontroluj spodek listů, zkontroluj vlhkost hlouběji v květináči a zvaž, zda rostlina nestojí na nevhodném místě. Typickou chybou je doplňování živin hnojivem do už zhutnělého substrátu – kořeny hnojivo v takovém prostředí špatně přijímají a soli se hromadí. Stejně chybné je přesazovat do stejně velkého květináče bez úpravy kořenového balu.

Co prozradí rostlina a květináč Sama rostlina dává najevo vyčerpání substrátu i bez laboratorního rozboru. Nové přírůstky jsou menší a bledší, listy žloutnou od spodních pater, i když je zalévání v pořádku, a rostlina přestává růst i v sezóně. Častý je opačný extrém: substrát už nedrží vodu, takže rostlina vadne brzy po zálivce. U rostlin v menších nádobách se navíc mohou kořeny tlačit ven odvodňovacím otvorem nebo vytlačovat substrát nad okraj. Když květináč opatrně vyjmeš, uvidíš-li hustý chomáč kořenů obklopený zbytkem rozpadajícího se materiálu, výměna je na místě.

Struktura je důležitější než znač

Nejspolehlivější signál přichází při pohledu na povrch a při zalévání. Voda, která dřív protekla během chvilky, najednou zůstává stát na hladině nebo stéká po okrajích a střed zůstává suchý. Povrch může být tvrdý, popraskaný, rady pro rekonstrukci s bělavým povlakem, nebo naopak mechovatý a zhutnělý. Když do substrátu píchneš prstem nebo špejlí, klade znatelný odpor a po vytažení je materiál slepený do hrudky. To znamená, že se ztratila drobtovitá struktura a kořeny nemají kde dýchat.

Substrát v květináči se neopotřebovává jen tím, že z něj rostlina „bere živiny". Mění se i jeho struktura: drobné částice se sesedají, póry se ucpávají, organická složka se rozkládá. Tyto změny probíhají pomalu a rostlina na ně reaguje postupně, takže si jich často všimneme, až když je problém výrazný. Prvním vodítkem je proto čas – u běžných pokojových rostlin v kvalitním substrátu počítej s výměnou zhruba po dvou až třech letech, u rychle rostoucích nebo každoročně přesazovaných druhů dřív.