Když stavíte kurník s výběhem, na co se vyplatí myslet předem

Častou chybou je také stavba kurníku na nevhodném místě – v nížině, kde se drží voda, nebo v bezprostřední blízkosti kompostu, který láká hlodavce. Ideální je mírně vyvýšená plocha s dobrým odtokem vody. Kurník by měl mít také pevné dno nebo betonový základ, aby se dovnitř nedostaly kuny, lišky ani potkani. Plánujte dopředu i přístup pro čištění – posuvná vana na trus nebo vyklápěcí dvířka vám ušetří spoustu práce.

Plánujete chov pěti slepic a stojíte před otázkou, jak velký kurník vlastně potřebujete? Základní pravidlo je jednoduché: na jednu slepici počítejte alespoň 0,5 až 0,7 metru čtverečního podlahové plochy uvnitř kurníku. Pro pět slepic to znamená minimálně 2,5 až 3,5 metru čtverečního. Pokud ale chcete, aby se slepice cítily opravdu dobře, nešetřete místem – raději přidejte rezervu. Těsnota vede ke stresu, ztrátě peří a poklesu snášky.

Kromě vnitřního prostoru nezapomeňte na výběh. Pro pět slepic by měl mít alespoň 10 metrů čtverečních, aby mohly hrabat a hledat potravu. Výběh ale není jen o rozměru – důležité je i zastínění a ochrana před predátory. Slepice potřebují pocit bezpečí, proto zajistěte, aby měly kde se schovat před dravci, a zároveň aby měly přístup k čerstvé vodě a koupacímu místu z písku nebo zeminy.

Typickou chybou je umístění kurníku přímo na zem. Palety pak nasákají vlhkost, rychle trouchniví a kurník se stane neobyvatelným. Druhou častou chybou je nedostatečné zabezpečení proti predátorům. Slepice jsou zranitelné nejen v noci, ale i přes den, proto podlahu vyztužte pletivem s malými oky a ukotvěte ho k rámu. Dveře a kukátka opatřete závorami, které nezvládne otevřít liška ani kuna. V neposlední řadě mnoho chovatelů zapomíná na snadný přístup k úklidu – navrhněte dvířka nebo odnímatelnou zadní stěnu, abyste mohli vybírat trus a vyměňovat podestýlku bez lezení po kolenou.

Podstatný je i strop výběhu. Pokud nechcete stavět plnohodnotnou střechu, natáhněte přes horní část pletivo s oky 5×5 cm. Zabráníte tím útoku jestřába nebo lišky, která se umí prokousat i slabším pletivem. Slepice ocení i zastíněné místo – v létě bez něj trpí přehřátím a přestávají snášet. Umístěte do výběhu starý sud, paletu nebo dřevěnou desku pod stromem.

Vyplatí se kontrolovat, zda směs obsahuje důležité aminokyseliny, zejména methionin a lysin. Ty si slepice nedokáží samy vytvořit a jejich nedostatek se projeví sníženou hmotností vajec a horší kvalitou bílku. Levné směsi často obsahují méně těchto látek a nahrazují je levnějšími surovinami, jako je řepkové šroty, které jsou hůře stravitelné.

Největší chybou bývá spoléhat se na obyčejné pletivo s velkými oky. Kuna se dovede protáhnout otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů, takže klasické slepičí pletivo pro ni není překážkou. Mnohem spolehlivější je použít svařované pletivo s oky maximálně dva centimetry, případně pásy plechu, které kuna není schopna přehrýzt. Dbejte na to, aby pletivo bylo zanořeno do země alespoň třicet centimetrů – kuna totiž velmi ráda hrabe a podhrabávání je u ní stejně časté jako přelezení.

Při výběru se zaměřte na obsah vápníku. Nosnice potřebují pro tvorbu skořápky zhruba 3,5–4 % vápníku v krmivu. Mnoho chovatelů dělá chybu, že kupuje univerzální krmivo pro všechny druhy drůbeže, a pak se diví, že vejce mají tenkou skořápku nebo že slepice klovou vlastní vejce. Vápník je také důležitý pro správnou svalovou funkci a prevenci osteoporózy u nosnic.

Kromě mechanických zábran myslete i na prevenci. Kuna se vrací na místa, kde najde snadnou kořist, takže odstraňte případné úkryty v okolí – skládky dřeva, hromady kamení nebo staré bedny. Posekejte trávu a keře, aby neměla kde se schovat. Pokud máte možnost, pořiďte si kohouta nebo hlídače – alespoň psa, který svým štěkotem predátora zažene. Kuna je plachá a pokud cítí nebezpečí, raději si hledá jiné místo.

Základem stavby je suchý a stabilní terén. Vyberte místo s mírným sklonem, aby dešťová voda odtékala pryč od kurníku. Půdu nejprve srovnejte a zhutněte. Pokud ji necháte v rovině, ale bez spádu, budou se na jaře tvořit kaluže. Jako podklad použijte betonové patky nebo dlažební desky, které zvednou konstrukci nad zem. Tím zabráníte vnikání hlodavců i vlhkosti ze země. Mezi spodní rám a zeminu vložte navíc pás pozinkovaného pletiva s oky menšími než 1 cm – zabráníte tak podhrabávání.

Nakonec si srovnejte rozpočet a materiál. Místo drahých prefabrikátů můžete použít stará okna, dřevěné palety nebo zbytky prken. Důležité je, aby dřevo bylo impregnované a neobsahovalo chemické látky, které by mohly kontaminovat podestýlku. Před dokončením zkontrolujte, že všechny hrany jsou hladké, a žádné vyčnívající hřebíky. Stavba vám zabere dva až tři víkendy, ale dobře promyšlený kurník vám vydrží deset let bez větších oprav.