Když stěhujete skleněné police, zabalte je tak, aby nedošlo k prasknutí

Samotné skládání začněte od nejzazšího rohu kufru. Židli položte na bok tak, aby její přední hrana směřovala dopředu vozu. Tím dosáhnete toho, že se těžiště posune dolů a židle nebude při průjezdu zatáčkou klouzat. Druhou židli otočte tak, aby opěrák směřoval do protilehlé strany, a položte ji na první tak, aby se její nohy dotýkaly sedáku první židle. Opěráky se tak nikdy nedotknou – vždy mezi nimi bude plocha sedáku.

Typickou chybou je přetížení stěhovacího vozíku. Lidé se snaží ušetřit cestu a naloží na plošinu tři židle, dvě skříně a k tomu krabici s dokumenty. Výsledkem je převrácený náklad a poškozené zboží. Přepravujte vždy jen tolik, kolik unesete a co se dá bezpečně zajistit. Menší kusy, jako jsou konferenční stolky nebo odkládací plochy, patří do krabic s pevnými stěnami, ne volně do korby. Při nakládce těžší věci umístěte dolů a lehčí nahoru, aby se nic nesložilo.

Nezapomeňte na kolečka a nožičky. Pokud nábytek stojí na kolečkách, sundejte je nebo je alespoň pevně zajistěte. Jinak se během nakládání může nekontrolovaně rozjet. U nožiček z tvrdého dřeva nebo kovu je obalte pěnovkou a zajistěte gumičkou. Stejně tak dbejte na to, aby nic nečouhalo přes hranu vozíku. Vyčnívající hrany se snadno zachytí o rám dveří a nábytek se při stěhování poškodí. Nábytek nakládejte ve stoje, pokud to jeho konstrukce umožňuje, a mezi jednotlivé kusy vkládejte měkké výplně, ať se o sebe netřou.

Nejdůležitější pravidlo zní: nábytek vždy zvedejte za spodní hranu nebo za boční plochy, které nejsou vidět. U skříněk a komod to znamená chytit je zespodu, u stolů zase za nohy. Pokud potřebujete posunout kus nábytku po podlaze, nepokládejte dlaně na vrchní desku. Místo toho použijte hadr nebo rukavice s protiskluzovou úpravou, které zabrání přímému kontaktu kůže s lakem. Častá chyba je zkoušet nábytek nadzvednout za hranu desky – právě tam se otisky objeví nejdřív.

Častým omylem je snaha naskládat židle na sebe vleže s opěráky nahoru. Tím se vytvoří nestabilní věž, která se při prvním brždění sesune. Další chybou je nechat židle stát na nohách – nohy pak tlačí na čalounění a opěráky se naklánějí k sobě. Pokud potřebujete převézt jen jednu židli, položte ji na bok s opěrákem směrem k zadním dveřím; opěrák se opře o rovnou plochu a sedák zůstane volný, takže se nic nepoškrábe.

Skleněné police patří mezi nejzranitelnější části nábytku. Při stěhování nebo uskladnění stačí jediný náraz hranou, a místo celé police máte střepy. Nejčastější chybou bývá snaha ušetřit za materiál – použití tenké folie, nebo naopak přebalení, které sklo nestabilizuje. Správná technika balení do bublinkové folie přitom zabere jen pár minut a výrazně sníží riziko poškození.

Proč je důležité zpevnit hrany a rohy Největší riziko představují rohy a hrany. I když je sklo uprostřed dobře chráněné, náraz do rohu způsobí prasklinu, která se může rozšířit po celé ploše. Po prvním obvodu folie proto přiložte na každý roh další čtverec bublinkové folie o velikosti asi 20 × 20 cm. Zajistěte ho páskou křížem přes oba konce. Teprve poté police zabalte do druhé vrstvy bublinkové folie, tentokrát bublinkami ven, což poskytne dodatečnou ochranu proti poškrábání a tlaku.

Leštěný nábytek vypadá v obývacím pokoji reprezentativně, ale každý dotyk na něm zanechává mastný otisk. Nejde jen o estetiku – opakované stírání nesprávným přípravkem může povrch trvale poškodit. Základem je pochopit, že otisky nevznikají jen ze špinavých rukou, ale také z přirozeného kožního mazu. Pokud se naučíte manipulovat s nábytkem tak, aby se povrchu nedotýkali prsty, ušetříte si neustálé leštění a prodloužíte životnost laku.

Než cokoli odpojíte, udělejte si inventuru. Rozdělte nábytek do tří kategorií: co jedete s sebou, co prodáte nebo darujete a co patří do sběrného dvora. U položek k přepravě vyfoťte aktuální stav – hlavně případné škrábance či uvolněné spoje. Tyto snímky se hodí při reklamaci a zároveň vám pomohou při zpětné montáži. U vyřazených kusů ověřte, jestli je možné je rozebrat na menší části, jinak zaplatíte zbytečně za velkoobjemový odvoz.

Pravidelná údržba snižuje viditelnost otisků a usnadňuje jejich odstranění. Jednou za měsíc naneste na povrch tenkou vrstvu včelího vosku nebo speciálního oleje na nábytek, který vytvoří ochranný film. Po zaschnutí vyleštěte suchým hadříkem do lesku. Tento film způsobí, že se mastnota z prstů na povrchu nespojí s lakem, ale zůstane na vosku, odkud ji snadno setřete. Nepoužívejte silikonové leštěnky – ty zanechávají na povrchu kluzkou vrstvu, která přitahuje prach a otisky jsou pak ještě viditelnější.