Když slunce spálí pokojovky: jak to poznat včas a co s tím

Přesuňte rostliny a zpomalte jejich metabolism

Co dělat, když už se padlí objevi

Zimní období je kritické. Od listopadu do února rostliny odpočívají, spotřebují méně vody a často jim škodí i malá zálivka. Zalévejte tehdy jen tolik, aby substrát úplně nevyschl, ale nechte ho mezi zálivkami výrazně proschout. Naopak v létě, když rostliny rostou a svítí slunce, může být potřeba zalévat i dvakrát týdně. Vždy se řiďte stavem půdy, ne datem v kalendáři.

If you are you looking for more info regarding podrobnosti take a look at our own page. Chemické přípravky na pokojovky používejte jen tehdy, když mechanické čištění nezabere. Aplikujte je mimo obytný prostor nebo při otevřeném okně, nikdy ne na rostlinu vystavenou přímému slunci — hrozí popálení listů. Postřik míří na spodní stranu listů, ne na vrchní. U rostlin s ochmýřenými nebo kožovitými listy (africké fialky, begónie) se vyhněte olejovým přípravkům, které ucpávají průduchy a listy zahubí dřív než mšice. Stejně opatrní buďte u mladých semenáčků, kde i mýdlový roztok může spálit pletiva.

Na dospělé mušky fungují žluté lepové desky, které se zapichují do substrátu nebo se zavěšují těsně nad rostliny. Chytí se na ně hlavně samečci a samičky, čímž se přeruší rozmnožovací cyklus. Desky měňte, jakmile jsou plné, obvykle po dvou až třech týdnech. Účinné je také nechat substrát na povrchu zcela suchý a zalévat až tehdy, když rostlina začne mírně ochabovat. Kombinace lepových desek a suchého povrchu zlikviduje většinu populace během jednoho až dvou měsíců.

Jak poznat, že je čas zalít Když si nejste jistí, vezměte květináč do ruky. Suchý je výrazně lehčí než ten, který má v sobě vodu. Dalším signálem je barva substrátu – suchý je světlejší. U některých rostlin se listy začnou mírně svinovat nebo povadnou, ale to už je pozdě. Lepší je kontrolovat vlhkost pravidelně a zalévat menším množstvím vody, která proteče celým objemem půdy. Voda by měla odtékat dnem, proto každý květináč potřebuje drenážní vrstvu a misku, ze které přebytečnou vodu po chvíli vylijete.

Nakonec platí, že každá rostlina je jiná. Co vyhovuje tlustici, zahubí kapradinu. Naučte se číst signály, které rostlina dává – barvu listů, rychlost růstu, vlhkost půdy. Když budete zalévat podle skutečné potřeby a ne podle zvyku, budou pokojovky zdravé a porostou i bez chemie.

Podle čeho rozeznat úpal od přelití a suchého vzduchu Přelití obvykle začíná u spodních listů a postupuje od stonku. Listy měknou, žloutnou a někdy zapáchají. Suchý vzduch zase způsobuje hnědnutí špiček a okrajů rovnoměrně po celé rostlině, často i na listech ve stínu. Úpal je naopak lokalizovaný: postihuje jen část, která byla vystavená přímému slunci, a to i když je substrát vlhký. Typickým znakem je ostrý přechod mezi zdravou zelenou tkání a světle hnědou, vysušenou skvrnou. Někdy se objeví i vybělená místa, která později zšednou.

Kontrolu dělejte cíleně, ne zběžně. Otočte každý list a prohlédněte řapík i místo, kde se stonek větví. Mšice jsou často zelené nebo černé, ale na některých rostlinách bývají růžové, žluté nebo pokryté bílým voskovým povlakem. Když si nejste jistí, klepněte prstem na okraj listu nad bílým papírem — drobné tečky, které se začnou hýbat, jsou mšice. Zároveň hledejte mravence. Ti mšice chrání a přenášejí na další rostliny, protože je medovice živí.

Základní pravidlo zní: zalévejte tehdy, když vrchní vrstva substrátu proschne. U většiny běžných pokojovek stačí, když prvních dva až tři centimetry půdy jsou suché. U sukulentů a kaktusů nechte proschout celý květináč. U kapradin a afrických fialek naopak nenechte proschout nikdy úplně, ale ani je netopte v bahně. Prstem nebo dřevěnou tyčinkou zkontrolujte vlhkost v hloubce, ne jen na povrchu.

Mšice na pokojových rostlinách nepoznáte podle toho, že by vám na parapet přiletěl viditelný roj. Samičky jsou většinou bezkřídlé, měří dva až tři milimetry a drží se na spodní straně listů, v paždí větví a na vrcholcích mladých výhonů. První signál bývá lepkavá vrstva na parapetu nebo na listech pod napadenou rostlinou. Ta lepkavina je medovice, sladký výměšek mšic. Na ni se pak lepí prach a černé saze, což je druhý typický příznak. Třetí indicií je zkroucený, žloutnoucí nebo deformovaný nový přírůstek — mšice sají šťávu z nejměkčích pletiv, takže poškození vidíte nejdřív na čerstvých listech.

Spálené listy od slunce vypadají na první pohled jako nemoc nebo špatná zálivka. Rozdíl je ale v tom, kde se poškození objeví a jak rychle postupuje. Slunce pálí především tam, celý text kam dopadá přímo – obvykle na horní straně listů obrácených k oknu. Skvrny jsou suché, papírové na dotek, bez měkkého okraje a bez plísňového povlaku. Pokud je okraj listu suchý a křehký a střed zůstává zelený, s vysokou pravděpodobností jde o úpal, ne o hnilobu kořenů.