Když se sejdou jen dva, tyhle míčové hry fungují líp

Po návratu z lesa se děti většinou zajímají o to, co si přinesly, ne o to, co se z toho dá vyrobit. Rozdíl mezi sbíráním a tvořením je v čase. Sbírání je rychlé, tvoření chce klid a připravené místo. Než se pustíte do práce, rozložte si přírodniny na noviny a roztřiďte je podle velikosti a tvrdosti. Šišky, kaštany a žaludy zvlhnou, pokud zůstanou v igelitové tašce. Přes noc je nechte proschnout v otevřené krabici.

Použij příklad, protipříklad a hrani

Základem je vybrat správný typ tácku. Tenké hladké tácky na jednorázové občerstvení se hodí na suché věci – chléb, sušenky, ovoce, sendvič. Na cokoli mastného nebo šťavnatého potřebujete tácek s voskovou nebo polyethylenovou vrstvou, který nepropustí tekutinu. Pokud máte jen obyčejné tácky, dejte je dva na sebe. Dva tenké tácky položené přes sebe mají větší tuhost a spodní vrstva zachytí případný průsak. Nikdy nedávejte horké jídlo přímo na tenký tácek bez podložení – papír změkne a propadne se.

Papírové tácky nejsou jen nouzové řešení pro grilování v parku. Pokud doma nemáte dost talířů, dají se použít i při běžném stolování, na svačinu, při práci nebo na cestách. Rozdíl mezi papírovým táckem a talířem je hlavně v tuhosti, savosti a tepelné odolnosti. Když s tím počítáte předem, vydrží vám tácek celé jídlo, aniž by prosákl nebo se rozpadl. Naopak když ho použijete jako obyčejný talíř bez úprav, většinou skončíte s mokrou hromadou papíru a jídlem na stole.

Než cokoli položíte na tácek, zkontrolujte, jestli není potrhaný nebo promočený už z obalu. Prasklý okraj se rychle rozšíří, jakmile na něj přijde vlhkost. Tácek položte vždy na pevnou podložku – třeba na prkénko, tác nebo plastovou desku. Samotný papír se ohne, i když je jídlo lehké. Pokud máte jen tenké tácky, zdvojte je nebo ztrojejte. Dva tácky položené na sebe udrží dvakrát víc hmoty než jeden.

Začněte tím, že si vytyčíte hřiště. Pro dvě osoby stačí menší prostor, než si většina lidí myslí. Na tenis potřebujete kurt, ale na stolní tenis stačí stůl. Na badminton vám postačí rovná plocha bez větru, ideálně uvnitř. Na nohejbal nebo malou kopanou potřebujete zeď nebo mantinel. Vždy si před hrou zkontrolujte, jestli povrch klouže a jestli kolem není něco, do čeho byste mohli narazit. Typická chyba je hrát v těsné blízkosti nábytku nebo skla.

Na míčové hry nepotřebujete partu. Stačí jeden protihráč a vhodný povrch. Rozhoduje hlavně prostor, který máte k dispozici, a úroveň obou hráčů. Pokud jste na tom podobně, můžete hrát téměř cokoli, co jde hrát ve dvou. Problém nastává, když je jeden výrazně lepší – pak je potřeba zvolit hru, kde se výhoda dá vyrovnat pravidly nebo střídáním rolí.

Co se osvědčilo a na co si dát pozor Stolní tenis je pro dva ideální. Stačí stůl, pálky a míček. Hrajte na jedenáct bodů, střídejte podání po dvou. Pokud je jeden slabší, dejte mu náskok nebo hrajte jen na forhend. Častá chyba je příliš silné podání, které soupeř nevrátí – hra pak končí rychle a nebaví ani jednoho. Lepší je podávat pomalu a učit se výměny. Badminton nabízí podobnou výhodu: hraje se ve dvou a síť není nutná, stačí vyznačit střed. Pokud fouká, hra se rozpadá, takže hledejte závětrné místo.

Nohejbal ve dvou je náročnější na prostor, ale dá se hrát přes zeď nebo přes natažený provaz. Pravidla si zjednodušte: míč může jednou spadnout, hraje se na pět bodů. Pozor na přehnanou tvrdost – ve dvou se rychle unavíte a přestane vás to bavit. Squash je skvělý, pokud máte kurt. Ve dvou se hraje standardně a nepotřebujete nic navíc. Jestli kurt nemáte, nahradí ho zeď a menší míček, ale pozor na hluk a okolí.

Nakonec platí, že nejdůležitější je dohodnout se předem na pravidlech. Kolik bodů, kdo podává, co je aut. Bez toho se hra změní v hádku. Střídejte role a čas od času si vyměňte strany. Pokud jeden vyhrává pořád, upravte podmínky – zmenšete mu prostor, zakažte mu silnější ránu nebo mu přidejte povinný dotek navíc. Tím udržíte hru zábavnou pro oba.